Medvídek

Mistr Hřebejk by měl asi uvážlivě vybírat do čeho strčí tlapku. Nerozumím tomu co Hřebejka vedlo k podobné ztrátě kvality a vydal se s Medvídkem do srmdutých vod průměru až podprůměru českého filmu. Vydat se cestou kvantity na úkor kvality nevěstí nikdy nic dobrého. Medvídek dobrý film opravdu není ani náhodou. Sice se Jarchovského pero občas vytasí s hodně kvalitním dialogem či monologem, ale sledovat tohle tragikomické plácání postaviček, kdy se rochní ve vlastní typické české průměrnosti (Macháček, Luknár, Vilhelmová a Geislerová), nebo naopak ve výjímečnosti (Trojan) je hlavně v první třetině nudné. Z postav jsem si nejvíce oblíbil Menzela s Křesadlovou, kteří dávají zbytku dosti výrazně na zadek. Nepochopil jsem nutnost postavy Kláry Issové. Nechopím diváka, kterému musí být popiskem oznámeno, že se teď nacházíme v Římě a teď zase pro změnu v Praze. Po Medvídkovi přišel ještě horší Nestyda. Od té doby Hřebejk potřebuje na jeden kvalitní snímek, 3-4 špatné. 50% (16.05.2018)

Hřebejk má tu drzost přirovnávat svůj nejnovější počin k Americké kráse nebo allenovštině Hana a její sestry - když budu stejně postupovat i já, nemůžu jít nad dvě hvězdičky. Největší slabinou Medvídka je chabá charakterizace postav - u nikoho jsem neměl pocit, že bych chápal co je zač a proč dělá, co dělá. Jestli chtěl Hřebejk vyprávět o své generaci, co z toho vyplývá? Slušné řemeslo zastiňuje fakt, že jde vlastně o další prakticky prázdný film. Dostaly mě dvě scény - jednak promluva Ani Geislerové o kamarádství a potom závěrečné "zúčtování" hlavních mužských postav. Hřebejk zkrátka potřebuje Šabacha jako sůl. Podle informací o jeho novém filmu si to snad konečně uvědomil. 50% (06.10.2007)

Čekal jsem od Hřebejka něco víc, možná by potřeboval pauzu, aby popřemýšlel, po jaké režisérské cestě a směru se bude dále ubírat. Macháček zde herecky vyzrává v českou elitu, je čím dál tím přesvědčivější. Třetí hvězdička za Ivana Trojana a především jeho závěrečnou řeč - nejlepší scéna celého díla. Apropo, některé gaučové polohy Vilhelmové jsou, řekneme...poněkud odvážnější :-) (27.09.2007)

Medvídek ctí poslání Hřebejka coby režiséra lidu. Projevuje se to scénářem, který je zkomolený z bulváru (nevěry, lhaní, rozepře), z převodu skandálů celebrit do filmu (Vilhelmová, Geislerová) a z podivné nedějovosti – film nemá začátek, staví výhradně na postavách, a přibližuje se tím sitcomu spíše než tragikomedii. Tím pádem (díky neexistenci souvislého příběhu) dostáváme řadu informací o postavách skrz různé pomocné techniky, ne skrz jednání těchto postav. Což by nevadilo, ale je to přece jen, podobně jako voiceover, berle invalidů. ____ Zajímavé je, že zatímco v romantických filmech hlavní hrdinové v první půli živoří a v druhé nacházejí štěstí a lásku (přičemž u vedlejších postav je tomu obráceně – na to tom je ten koncept založen), tak v Medvídkovi je obdobný up / down koncept rovněž, ale je naražený na emancipační kopyto. To jest, muži s postupem děje směřují do sraček, zatímco ženy podnikají, osamostatňují se a přeorientovávají se na vibrátory. ____ A ano, dlužno přiznat k dobru Hřebejka, místy můžeme hovořit o parametrech woody-allenovských. (21.10.2008)

Osvědčené autorské duo, luxusní herecká sestava, rozpad několika vztahů i přátelství, přesto to tak úplně neladí. Jak se zadrhlo několik manželství, zadrhlo se i lehké Jarchovského psaní i Hřebejkův laskavý (a zároveň hořký) směr vyprávění. Až moc se snažíme, aby to bylo „ze života“, jenže občasnou vyprázděnost děje a plochost postav přehlédnout nelze. Intimní přemítání o ženách a mužích středního věku totiž občas neví, kam chce směřovat. Ivan Trojan a jeho broučínek a džemíček jsou výborné. Jen samotný Ivan je nevyužitý, jen odvykládává, co dostal na papíře a není to ono. Stejně jsem to cítil u Aničky Geislerové, která je nevýrazná, vychází z toho ovšem lépe, než otravná Vilhelmová. Jakoby je Hřebejk nikterak nevedl. Ztotožnění je tak obtížné. Ve výsledku divák tak nějak zdvořile řekne, že to bylo fajn (je to přeci Hřebejk), ale v ústech máme pachuť, že to nikterak nepobavilo, nepohladilo, ani nějakým nečekaným zvratem nepřekvapilo. To způsobí, že za několik dní si z filmu téměř nic nevybavíte, mnohým situacím chybí pointa, žádná replika ve vás neutkví tak silně, jak by si tvůrci přáli. (02.04.2017)