Teddy Bear
Medvídek
Režie:
Jan HřebejkKamera:
Jan MalířHrají:
Jiří Macháček, Roman Luknár, Ivan Trojan, Tatiana Dyková, Aňa Geislerová, Nataša Burger, Klára Issová, Zuzana Fialová, Jiří Menzel, Věra Křesadlová (více)Obsahy(1)
Bývalé spolužáky z gymnázia zavál život každého jinam. Jirka je majitelem galerie a jeho žena Vanda vede cukrárnu. Ivan je ambasador v Itálii a je ženatý s nenápadnou Johankou. Roman je gynekolog a manžel zdánlivě ušlápnuté Anny, která ráda peče dorty s medvídkem. Postupně se ukazuje, že každý před ostatními něco tají. Například Vandina plachá sestra Ema by chtěla dítě, ale bojí se navázat vztah, a tak přemlouvá nejprve Jirku a poté Romana. Slovenka Jutka udržuje několik let milenecký poměr s Romanem a má s ním dceru Natálku. Situace se vyhrotí, když navštíví Annu a vyjde najevo, že jim oběma Roman osm let lhal. Obě ženy ho vyhodí a totéž vzápětí potká i Jirku. Zdá se, že jen Ivan je v pohodě, i když zjistí, že jeho děti nejsou jeho, ale řidiče limuzíny Dina. Mrzí ho však, že mu to nikdo z přátel neřekl. Když partnerské krize vyvrcholí, ukáže se, že silnější a odolnější jsou v krizových situacích ženy. (TV Nova)
(více)Videa (1)
Recenze (611)
Spíše než o komedii jde o mírně nadprůměrné drama o rodinných vztazích kolem nás. Pro čtyřicátníka velmi blízký film, dobře odpozorovaný ze života. Krásné jsou scény milování plné porozumnění a měnící se během filmu na scény plné neporozumnění. S radostnou hudbou od Petra Ijiče (Čajkovského) jsou řešeny rodinné vztahy jako od Josefa Visiaronoviče (Stalina). Bohužel tady např. chybí výrazná katarze jako je tomu třeba v Americké kráse (nebo u toho Stalina), Medvídek vyšumí tak nějak do prázdna. Herecky mne zaujali Trojan a především Geislerová. Závěr? Herci jsou výborní, režie je skvělá, ale scénář rozhodně není dokonalý... Trailer: http://www.csfd.cz/film/223123-medvidek/videa/ ()
Co vytknout? Že bych si dané téma dovedl představit lépe zpracované? Tak to každopádně. Ale nudil mě Medvídek? Ne. Byl mi vyloženě něčím nesympatický? To také ne. Přirozený Macháček, výborný Luknár, standardně dobrý Trojan, zajímavá role pro Geislerovou (až netypická by se dalo říct) a k tomu nádherný závěr (a závěrečné titulkové scény). Kdyby byl celý Medvídek, jako jeho závěr, byl bych nadšený. Z takového nádherného rozuzlení mi po místy příliš průměrně scénáristicky i režijně koncipovaných scénách spadla čelist. ()
To Hřebejk s Jarchovským opravdu nejsou schopni uhnout jinam? Zase o velkých problémech malých českých lidí a zase čím dál tím hůř. Pořád se to sice drží v koukatelné sféře, ale proč nepředvést i něco jiného? Pánové by si měli do klobouku pořídit jiného králíka, protože tohle je stále ten z prvního představení a už mu očividně docházejí síly. 5/10 ()
Peklo definitivně zamrzlo. Manželský pár Hřebejk-Jarchovský by měl co nejdřív projít oddělením, nebo nám na českém rybníčku hrozí totální apokalypsa. Už Medvídek obsahuje projevy násilí na divákovi, který se zkrátka u podobného zvěrstva nedokáže ani na chvíli bavit. Otázka je, co je na tom filmu horší. Prkenní herci? Unylá režie? Statická a neatraktivní kamera? Vyvařený a stokrát zopakovaný scénář? To si rozhodněte sami. Já bych celý štos filmového pásu nejraději chytil do rukou a veřejně ho zpopelnil. Takhle se česká kinematografie ze srabu rozhodně nevyhrabe. Už se vzpamatujte, pánové. ()
Osvědčené autorské duo, luxusní herecká sestava, rozpad několika vztahů i přátelství, přesto to tak úplně neladí. Jak se zadrhlo několik manželství, zadrhlo se i lehké Jarchovského psaní i Hřebejkův laskavý (a zároveň hořký) směr vyprávění. Až moc se snažíme, aby to bylo „ze života“, jenže občasnou vyprázděnost děje a plochost postav přehlédnout nelze. Intimní přemítání o ženách a mužích středního věku totiž občas neví, kam chce směřovat. Ivan Trojan a jeho broučínek a džemíček jsou výborné. Jen samotný Ivan je nevyužitý, jen odvykládává, co dostal na papíře a není to ono. Stejně jsem to cítil u Aničky Geislerové, která je nevýrazná, vychází z toho ovšem lépe, než otravná Vilhelmová. Jakoby je Hřebejk nikterak nevedl. Ztotožnění je tak obtížné. Ve výsledku divák tak nějak zdvořile řekne, že to bylo fajn (je to přeci Hřebejk), ale v ústech máme pachuť, že to nikterak nepobavilo, nepohladilo, ani nějakým nečekaným zvratem nepřekvapilo. To způsobí, že za několik dní si z filmu téměř nic nevybavíte, mnohým situacím chybí pointa, žádná replika ve vás neutkví tak silně, jak by si tvůrci přáli. ()
Galerie (42)
Zajímavosti (14)
- Ivan (Ivan Trojan) cvičí tai chi před Andělským hradem v Římě. Castel Sant'Angelo, původně Hadriánovo mauzoleum, je monumentální kruhová stavba v Římě. Vybudována byla na pravém břehu Tibery mezi lety 135–139, v průběhu věků byla několikrát pobořena, opravena a přebudována. Původně ji nechal vybudovat římský císař Hadrián jakožto rodinné mauzoleum, později sloužila jako papežská pevnost spojená tunelem ve hradbách s Vatikánem, rezidence a vězení. Následně v ní sídlilo muzeum věnované historii budovy a města Říma. (sator)
- Medvídkový dort, který peče Anna (Anna Geislerová), se ve filmu objeví třikrát rozkrojený, korpus je však pokaždé jiný. (Terva)
- Roman Luknár (Roman), Slovák, žijící v Maďarsku, vzpomínal na své první (hlasové) setkání s režisérem Janem Hřebejkem: "Zazvonil mi telefon a v něm se ozvalo: 'Dobrý den, já jsem Honza Hřebejk, já jsem na vás dostal číslo od asistenta režie Ládi Ondráčka a já bych byl moc rád, kdybyste si na mě udělal někdy chvilku času a sešel se se mnou.' Já jsem mu řekl: 'Hele, podle hlasu nebudeš starší, než jsem já, tak poď, budeme si tykat a ještě jednou mi řekni, kdo jsi?' - 'Já jsem Honza Hřebejk.' - 'To je fajn, Honzo, a už jsi někdy něco natočil?' Na druhém konci bylo slyšet dlouhé kuckání a pak se ozvalo: 'Ježišmarjá, ty vole, tohle mi ještě nikdo nikdy neřekl!' Tak mu povídám: 'Promiň, ale když jsem z Československa odcházel, tak nemám pocit, že byl měl natočený nějaký film, a tam, kde žiju, tam se o tobě moc nepíše, takže promiň, ale já o tobě fakt vůbec nic nevím.' Hned mi poslal všechny svoje filmy, a tak vzniklo naše přátelství. (...) Setkání s Honzou beru jako dáreček. Ne v tom smyslu, že můžu pracovat s režisérem, který dělá jedny z nejlepších filmů v Československu, ale v tom smyslu, že mě vzal do party lidí, tkeré má okolo sebe, a že mi umožnil prožít s ním těch dvakrát šest nebo osm týdnů. Každá ráno mám příjemné lechtání v žaludku, co všechno mě dnes na place čeká, co se zase bude dít? Nikdy to úplně přesně nevím a vždycky si to náramně užiju. Tahle si představuju svůj život - žit si, jak žiju, a jednou za čas udělat film s Honzou Hřebejkem. Ale i kdyby mělo zůstat u těch dvou filmů, které jsme spolu natočili, u Krásky a Medvídka, tak mu hrozně děkuju." (NIRO)
Reklama