Sicko

Moore opäť vo forme. Po slabšom Fahrenheite, kde sa až príliš okato prejavila jeho neznášanlivosť prezidenta Kríka sa mu znovu zadaril touchdown. Zdravotnícky systém v USA (a zároveň aj školstvo o ktorom sa tiež vo filme trochu hovorí) ma už dlhšiu dobu fascinuje. Z osobných skúseností (pracujem občas ako turistický sprievodca) viem akí sú Američania fascinovaní keď sa dozvedia, že u nás je školstvo a zdravotníctvo zadarmo. Hoci Sicko určite obsahuje množstvo poloprávd, prekrúca realitu a ťahá často situácie do extrémov (výlet na Guantanamo), tak aby to Moorovi vyhovovalo, aj tak ma pri jeho pozeraní mrazilo a miestami som len nechápavo krútil hlavou (žena, ktorú vyhodili z taxíku ešte v nemocničnom oblečení, muž, čo mal na starosti zabezpečiť nevyplácanie poistného atď). Je smutnou pravdou, že zdravotnícky systém v najmocnejšej krajine sveta je takýto skazený a nesolidárny. P.S: Milý pán Moore, tentokrát Vám opäť hru s faktami odpúšťam a hodnotím Váš nový počin plným počtom. (07.09.2007)

„Jmenuji se Linda Pinová. Jsem zde kvůli veřejnému přiznání. Na jaře 1997 jsem jako lékařka zamítla nevyhnutelnou operaci člověka, která by zachránila jeho život a tak jsem způsobila jeho smrt. Žádná osoba ani skupina mě za to nehnala k zodpovědnosti, protože jsem ve skutečnosti ušetřila mé společnosti půl milionu dolarů. Tento akt mi později zabezpečil pověst dobré posudkové lékařky a zajistil můj další postup na poli zdravotního pojištění. Z několika stovek dolarů týdně se můj plat posudkové lékařky vyšvihl na šestimístné sumy výkonné pracovnice. V mé práci jsem měla jediný primární úkol, a sice využít mou lékařskou odbornost pro finanční zisky společnosti, pro kterou jsem pracovala. Vícekrát mi bylo řečeno, že neupírám léčbu, že upírám jen platby. Vím, jak tento systém mrzačí a zabíjí pacienty.“ Kdyby jste do nemocnice přišli se dvěma uřezanými prsty a oni vám dali na výběr, že vám zpět přišijou prstředníček za 60 000 dolarů nebo prsteníček za 12 000, jak by jste se rozhodli? Moore se ve filmu ptá: „Kdo jsme?“ Myslím, že nejen jeho filmy na to odpovídají – když jde o prachy, jsme často pěkný hovada!!!!!!!!!!! Lék, který v USA stojí 120 dolarů seženete na Kubě za cca 5 centů!!!! Dobrý je star warsovský seznam nemocí, při kterých v USA nezískáte pojistku. Není moc krátký. Můžeme mít k Moorovi spoustu výhrad, základ a odkaz jeho filmů je ale jasný a nejde než dát opět za pět. Druhý film Michaela Moora, u kterého jsem brečel. (13.04.2009)

Nech tu každý nadáva na Moorovu zaujatosť a poukazovanie na veci len z jedného uhla pohľadu, mne je tento chlapík veľmi sympatický a fandím mu. A to nielen preto, že je schopný filmár, on má totiž potrebu poukazovať na veci, o ktorých ostatní mlčia a pritom by sa mali pripojiť na jeho stranu. Vďaka jeho dokumentom vidím ako si to v tej krajine neobmedzených možností ľudia žijú. Zdá sa mi, že je to miestami aj trochu na pi-u. A nech mi tu nik nehovorí, že to tento tučko v šiltovke robí len pre prachy. A P.S.: Straaašne nenávidím Busha. (28.02.2008)

Aneb jak to dopadne, když se nenapravitelný demagog pitvá ve zdravotní péči. Michaelu Mooreovi lze vyčítat spoustu věcí, ale rozhodně mezi nimi nebude jeho nesporný filmařský talent. Práce s hudbou, kamerou, střihem, přesně dávkovaným odlehčováním a dojemnými momenty - to vše je perfektní. Prostě radost koukat. Sicko je řemeslně odvedená "moorovina", která zaujme tématem a zpracováním, ale dojíždí na svou délku, úvodní část před výjezdem do světa a především na demagogii a "černobílý" pohled na věc. Čeho je moc, toho je příliš a tentokrát Moore přestřelil, jelikož podceňuje diváka. Zde již míra jeho umně vytrhovaných informací z kontextu a zaměřování se jen na ty oblasti problému, které se mu hodí do krámu, v určitých momentech přerůstá do čiročirého lhaní, že to až aktivně štve. Případný kladný dojem, který byste si mohli z tohoto dokumentu odnést, tak vyšumí zcela do ztracena, stejně jako tento komentář... (18.11.2007)

Moore to tentokrát měl krutě jednoduchý. Jak zkurveně je nastavenej systém amerického pojišťovnictví a zdravotnictví je věc všeobecné známá a pro nás dost nepředstavitelná. Nicméně po Fahrenheitovi jsem byl z jeho dokumentu už zase potěšenej, protože do něj vrátil celkem trefný humor. Pořád je to levičárna až kam, ale sympatická. Výlet na Kubu je správné vyhnání do extrému, naopak neochota zjistit si něco více o systému, který mají nastavený pro něj ony "pohádkové státy" jako Británie a Francie je nepřehlédnutelný. Stejně tak se totiž mohl rozplývat i nad českým zdravotnictvím a to bych byl moc rád, kdybych potkal jeho štáb někde v motolský čekárně. Nicméně za totální highlight tohohle dokumentu považuju krátkou montáž o životě a zadluženosti jednoho amerického občana, která je übervtipná a neskutečně pravdivá. Jinak ono laciné dojímání Moorovi protentokrát odpouštím, protože se očividně snaží oslovit zejména američany a ty probudit z letargie musíte (podobně jak Čechy) mnohými podvratnými metodami. A i to nepomáhá. (18.04.2011)