Závěť

Další bláznivá komedie Kusturicy. Nuto říci, že se mi líbila více, než jiné jeho podobně laděné filmy. Akční dědeček, který má okolo chalupy střelnici a tankodrom v jednom. Musí se starat o vnuka, kterého pošle do města prodat krávu a sehnat nevěstu. Vnouček po cestě potká přátele i nepřátele. O komické a absurdní situace není nouze, typicý rukopis režiséra je patrný v mnoha momentech. Dozajista se zasmějete, vidím to na jasné čtyři hvězdy. (28.12.2008)

Kusturica jede na svůj setrvačník pořád slušným tempem. Je milé, že se stále ještě dočkáme i originálních drobnůstek a především vražedně rozjeté muziky (původní od Emirova syna Stribora + nějakých těch vykopávek). Slova "Srce je moje violina" se mnou budou cukat ještě dlouho a dojem je rozhodně pozitivní, ale nějak tomu tentokrát chybí duše a tmel. (23.02.2008)

Zcela odpudivý film, který je jen odleskem dřívější Kusturicovy slávy - při sledování ZÁVĚTI se mi hlavou honilo cosi o úpadku stárnoucího režiséra a děsivých filmových komediích z 90. let, které tento nepodařený počin až pohříchu připomíná. Párkrát jsem se zasmál, ale jinak mě to strašně nebavilo, herci mi přišli hrozní, humor nevtipný a celkové vyznění filmu více než rozpačité. Ani ten balkánský hudební doprovod se zde podle mě nepovedl a soundtrack mě nebavil. Celkově značné rozčarování, až znechucení - ten film je přiblblý až hrůza. Soudě dle nadšených místních komentářů, jsem se tentokrát s většinovým vkusem dosti minul - možná se ten film líbí lidem, kteří od Kusturicy nikdy nic neviděli, jinak nevím. No jsem zvědavý na On the Milky Road, zda si Kusturica u mě spraví reputaci. (06.07.2016)

Mám slabosť pre balkánske filmy, hudbu, Kusturicove a hlavne Srbské filmy celkovo, ktorých som za posledné roky videl dosť aj preto, že ich vyhľadávam. Tešil som sa na ďalšiu divokú jazdu v štýle Čierna mačka biely kocúr, ale výsledok je ešte divokejší ako som si myslel. Už samotný príbeh je trošku čudácky. 12- ročný chlapec si ide do mesta hľadať ženu ???...K tomu Kusturica tradične naviazal množstvo väčších či menších dejových liniek a všemožných postavičiek. Posledných 20-30 minút všetky postavy a dejové linky splynú dohromady a balkánsky guláš je v tranze. Hudba hraje, tancuje sa, strieľa sa a na všetko z oblohy dozerá lietajúci Čestmír...Musím priznať sklamanie, ale Balkán mám stále rovnako rád. 60%. (30.10.2011)

Na tématu střetu dítěte s krutým světem dospělých Kusturica v 80. letech mistrně vystavěl své první tři filmy. "Závětí" chtěl ale v duchu oddechové zábavy zjevně navázat na vynikající komedii "Černá kočka, bílý kocour", kde také využívá srbské maloměsto jen jako dobově topografickou kulisu bez snahy pojmenovávat společenské nešvary. Kriminalita, kterou zachycuje, má jen bavit karikováním postav, gejzírem výbuchů, pádů a primitivních (a pohříchu hodně hloupých) gagů v duchu němé grotesky. Škoda, že většinou nevtipných nebo jen prvoplánově vulgárních. Nejen společenskou kritiku, také poetiku a lásku k lidem, prosvětlující jeho dřívější tvorbu, někde zapomněl. Mikiho Manojloviće pak trestuhodně herecky nevyužil, pouze ho tlačí do karikatury, která ale nemá to opodstatnění co v "Undergroundu". Ano, film jako celek možná funguje, protože řemeslnou zručností lze maskovat prázdnotu. Pro mne je ale "Závěť" pouze smutným důkazem autorského selhání režiséra, okouzleného vlastními manýrami a egem, těžícího z předchozích úspěchů, vykrádajícího sebe sama a přitom neschopným cokoliv smysluplného divákům sdělit. (A to když jsem film v roce 2008 viděla, to jsem netušila, jaké peklo mi o dva roky později nabídne s Maradonou.) (13.10.2011)