Die große Stille
Le Grand Silence
Into the Great Silence
Obsahy(1)
Vcházíme do jiného světa, když se po jízdě úzkou cestou, podél skalních svahů a vodopádů, dostaneme úzkém údolí k původnímu klášteru kartuziánského řádu La Grande Chartreuse. Mniši zde, pod mohutným horským masívem, vedou ještě i dnes život v úplném odloučení od světa. Panuje zde naprosté ticho, vzduch je drsný, nahoře leží sníh v době, kdy se jinde už zelenají louky. Host , který jde po stopách Bruna a historie jeho řádu má přístup pouze k muzeu De la Carriere, které vedou laičtí bratři a které ukazuje množství materiálu o vzniku řádu, životě a působení jeho mnichů. Něco málo z ticha prožívaného s Bohem, které zde prožívají bratři mniši, nám může nabídnout i tento pozoruhodný snímek režiséra Philipa Gröninga. „Jeden rok a den“ života komunity kláštera je jeho jediným, ale smysluplnýma a pro pozorného diváka bohatým, obsahem. (jpia)
(více)Recenze (37)
Dokumet, který se snaží uchopit neuchopitlené. Pro věci neznalého diváka tvrdý oříšek. Na druhé straně jeden z mála snímků, které mohou opravit značně doformovaný pohled na západní mnišství. ()
Skvělý niterný zážitek, dokonalost světa v malých věcech, v každé zdánlivé maličkosti. Philip Gröning převedl atmosféru kláštera v horách bez jediné chybičky. ()
Velmi vydarene sprostredkovane prostredie Kartuzianskeho klastorneho zivota: kontemplativne, tiche, premodlene. Je jasne, ze film moze oslovit len hrstku ludi a nie "main-stream", ako sa tomu dnes hovori. Mnisi klaciaci v hlbokom rozjimani nie je obraz pre bezneho somara, cakajuceho holivudske eksn, horiace auta a prsate stetky. Film je dokument a nie saskarna, "dej" z hladiska dnesho pukancoveho divaka prakticky neexistuje - kamera sa hybe medzi modliacimi mnichmi a dava okusit atmosferu ludi zijucich v dovernom vztahu s Bohom. Krasne :-). V pohode za 5*. ()
Ticho je esencialnou zlozkou "dokufilmu". Naplna ho, hovori do duse avsak striktne vyhradenemu publiku. Nemyslim si , ze je urceny vsetkym, ba dokonca aj veriaci s tym mozu mat problem (mal som ho aj ja). Nikoho vsak neodsudzujem, ak k niekomu prehovoril, som len dojaty. Ide vsak o mysticke, tazke dielo, ktore nevyhnutne potrebuje aj diskusny rozbor. Na zaklade tohto diela som sa zacal venovat dalsej casti nabozenskeho zivota (demonologii). Avsak tak ako tichy je tento snimok, mal by sa stíšiť aj tento komentar. Slova boli zbytocne aj tam, urcite budu aj tu. Precitenie je v mysli....a On je s nami po vsetky dni az do skoncenia sveta! http://www.youtube.com/watch?v=4bmWuTFzysQ (velmi tazko sa to da zohnat; videne a ulozene len v DivX, snad niekedy....) ()
Unikátní snímek. Svým tichem mě oslovuje přímo a hluboko a pohlcuje. Kdo je naladěn podobně, pochopí, kdo ne, bude kroutit hlavou. Nelze si však odpustit formální výtku, že tomu cosi chybí, nebo naopak přebývá, těžko říct. Je tu jistá disharmonie ze strany tvůrce dokumentu - nepodařilo se mu z nasbíraného materiálu vybrousit úplně dokonalý a souměrný duchovní šperk, jak by se slušelo. Proto magii snímku tvoří spíše jeho samotné téma, obsah, to veliké ticho přísného, chudého a přitom tak niterně bohatého klášterního života , které v divákovi rezonuje bez ohledu na to, jakou přidanou hodnotu tomu dal režisér. No ale alespoň jí příliš neubral. ()
* ticho * modlitba * spev * ticho * Nemecko-francúzsko-švajčiarsky dokument z roku 2005, ktorý natočil Philip Gröning, je pohľadom do života kartuziánskych mníchov. Kartuziáni vo francúzskom kláštore Grande Chartreuse v Saint-Pierre-de-Chartreuse v oblasti Isere žijú v prísnych reguliach rehole. V úplnej tichosti sa oddávajú modlitbe a spevu na oslavu Boha. Obrazový dokument je bez slov, plný krásnych detailov z rôznych miest kláštora a okolitej prírody, z rôznorodých udalostí, všetkých činností, či už každodennej bežnej alebo slávnostnej a oslavnej, striedajú sa nezvyčajné uhly pohľadu z blízka či z diaľky, zvláštne formy nahrávania obrazových sekvencií a rozdielne vnímanie času. Skvostný a obdivuhodný štýl života mníchov je zachytený neštandardným obrazovým spôsobom, kreatívnou imaginárnosťou. Pre úplnú odlišnosť či už života v kartuziánskom kláštore alebo zvoleného filmového jazyka je dokument nadpriemerným nevšedným zážitkom. ()
K tomuto filmu hodně potichu mlčím. ()
Úžasně působivý film, ukazující, že i v našem kulturním prostředí je možno najít pokoj, vyrovnanost, meditaci a samotu, po kterých tolik lidí v současné době touží, a většina z nich je přesvědčena o tom, že takové místo je možno najít pouze ve Tibetu a dalších oblastech, spojedných s budhismem a dalšími východními filozofiemi. Film ukazuje, že stejné zážitky může poskytnout i náš prostor a nám kulturně blízké náboženství - křesťanství. Současně však film ukazuje, že cesta kontemplace a "Velkého ticha" není pro každého. Již samotná délka filmu je snad v duchu tohoto záměru zvolena cíleně, jistě nebude málo diváků, kteří jej nedokáží shlédnout celý. Jediné, co mně na filmu trošku vadilo byly poměrně málo osvětlené scény, kdy na udržení pozornosti bylo třeba věnovat pozornost větší, než bylo záměrem. ()
Jedným slovom nádhera. Dokument o ráde, o ktorého existencii asi nemá väčšina ľudí ani poňatia, dokonca ani sami kartuziáni si nerobia veľkú reklamu. Režisér dostal po rokoch čakania dosť prísne podmienky (len on a kamera, žiadni iní ľudia v štábe, ak sa nemýlim). Výsledkom bol epický dokument, akási sonda do života bežného kartuziána. Keďže je vo filme veľmi málo hovoreného slova a veľké pasáže ticha, odporúčam ho pozerať, keď ste úplne bdelí, ja som pri ňom prvýkrát v noci zaspal. Veľmi by som si želal, aby si Cirkev vzala príklad z týchto mníchov a namiesto materializmu sa vrátila k pravej podstate... ()
grandiozne ()
Když Gröning požádal mnichy z horského kláštera řádu La Grande Chartreuse jestli by mohl žít mezi nimi a natočit dokument o jejich životě, odpověděli mu po deseti letech, že by to možné bylo, jestli tedy ještě má zájem. Odpověděl, že zájem určitě má a oni po dalších třech letech napsali, že by to teď bylo možné. Šest měsíců pak žil s nimi v jejich naprostém odloučení od světa a natočil tříhodinový dokonale nedějový dokument o tichu, klidu, mlčení a vnitřním hledání toho podstatného pro náš život. Není lehké celý film usledovat, ale pocity, kterými jsem pak byl obdarován, bych nikde jinde nezískal. ()
Tak toto je iný masaker. Viem, že Philip Gröning čakal na vstup do kláštora 15 rokov. V roku 1990 poslal žiadosť, že chce natočiť film o živote kartuziánov- najprísnejšej rehole katolíckej cirkvi. Po 15 rokoch dostal odpoveď: "Sme pripravení." Zo začiatku to bola neskutočná nuda, ale postupne, keď sa film blížil ku koncu som pochopil o aké neskutočne hodnotné filmové dielo ide. ()
Musím se přiznat, nepatřím k těm, co to dokázali zkouknout celé najednou. Sice jsem to vydržel až do konce, ale musel jsem po částech, asi natřikrát. Je to ovšem velmi zajímavý počin, určitě stojí za to shlédnout, nebo se o to aspoň pokusit. Pro byznysmeny a podobně vytížené a zatížené lidi lze jedině doporučit, pro duchovně žijící lidi minimálně velká inspirace, pro lidi trpící samotou však snad raději nedoporučovat. ()
Klid, vyrovnanost, hluboké vnizřní usebrání a radost (!). Dokument nic nevysvětluje, neobhajuje, ale prostě ukazuje. Naprosto fascinující je střih, jaké záběry vybral a na jak dlouho je nechal zaznít, (ty detaily a zátiší a pohledy na krajinu a tváře jednotlivých kartuziánů...) Jasně že to není film pro každého - podobně jako život v kartouze není pro každého - ale diváka, kterého zajímá jaký je život v klášteře a v přísné klausuře, může být dokument víc než zajímavý... Kontemplace filmem ()
Unikátny snímok. Som rád, že som sa konečne dozvedel niečo nové o tom ako približne žijú kartuziáni. Nie som žiaden vyznávač náboženstiev ale veľké ticho týchto mníchov ma obohatilo. Ich svet je na prvý pohľad jednoduchý a skromný ale plný presne určených pravidiel ktoré vedú výšlapanými chodníkmi, ktoré im udávajú ich typický rytmus života. A tento rytmus zachytáva (aspoň z časti) dokument Veľké ticho. ()