Vortice mortale

Všetko dôležité a zaujímavé sa odohrá na začiatku. Nočná milenecká scéna za zvukov triangla, s čiernou mačkou, sledovaná utajenou voyerkou... Keď je ráno nájdená v práčke s kapacitou cca 150 kg dokrvava vypraná mŕtvola milenca, všetky štyri (z toho jedna slepá) dievčatá zo starého domu sú podozrivé a začína pomerne nudné vyšetrovanie vraždy. Ale dalo sa to pozerať. Dievčatá sa ochotne, aj keď sa to od nich vôbec neočakávalo, obnažovali a vytvalo zvádzali detektíva. Vo filme je plno erotiky, skoro žiadne gore a len chabý príbeh. Hudba aj kamera však ponúkajú zaujímavý zážitok a vytvárajú výbornú atmosféru. Podľa prostredia mesta bol tento film zrejme natáčaný v Budapešti. Je to vlastne neskoré giallo, ktoré dokazuje, že v tom čase (1993) mal tento žáner svoje najlepšie roky už za sebou. Bezdôvodná erotika je paradoxne korením filmu, ktorého názov síce znel bizarne a lákavo, ale principiálne bolo fuk, či by sa volal mikrovlnka alebo mixér, lebo vraždiaci stroj sa prezentoval iba 2x ( pričom to podstatné sa dialo mimo obraz) a tú čiernu robotu aj tak urobila žehlička. (21.08.2011)

Pôsobivé postgiallo, odohrávajúce sa podľa mien hlavných postáv a zmienok o komunizme kdesi v mravne skazenej východnej Európe, čo je vzhľadom k tomu, že filmy talianskych režisérov bývali situované prevažne do USA, prípadne do rodného Talianska pomerne rarita. The Washing Machine je umne nakrútený kúsok, okorenený šteklivými erotickými scénami a skvelým hudobným doprovodom Claudia Simonettiho. (16.12.2011)

Jestli někdo na přelomu 80. a 90. let opravdu uměl točit gialla, tak to byl Ruggero "kanibal" Deodato. V jeho podání ale nejsou gialla koncipována, tak jak je běžný divák zvyklý. Na Bavova maskovaného vraha v rukavicích rovnou zapomeňte, spíše bych přirovnal jeho styl k pre-giallům, které byly točeny v průběhu 60. a na přelomu 70. let. To znamená thriller se zajímavým spiknutím a vražednými intrikami. V Deodatově provedení okořeněné navíc gore-scénami a sloní dávkou štiplavé erotiky, která velice výrazně podtrhuje budovanou atmosféru zaplivaného postkomunistického Rumunska. Pro milovníky giall a obskurních záležitostí jasná volba! P.S.:Hudební doprovod je opravdu skvostný! (09.04.2012)

Dvě slavné legendy italského hororu se spojily u tohoto ne tak úplně typického gialla, aby zavzpomínaly na zašlou slávu sedmdesátých let. Zatímco Deodato tu tvoří sleazy atmosféru přes modré filtry, spoustu nahoty, šukání a trochu gore, Simonetti tu vyhrává jak o život, a dělá mu výbornou kulisu. A i přesto, že diváka tahle "Pračka" dokáže zmátnout svými představami a flashbacky, hlavně její prostřední třetina je jaksi nezáživná. Jinak fajn kousek. (21.08.2012)

Devadesátkový trash, z kterého 70. léta smrdí na sto honů. Natáčení v bezútěšné a špinavé Budapešti tomu dost napomáhá, ale tak si i říkám, jestli tam netočili jenom proto, že to prostě bylo levnější, než točit v demokratických a komunismem neutlačovaných zemích, kde ceny rostly strmě vzhůru, tohle nás, porevoluční „výchoďáky“, teprve čekalo… (30.10.2011)