Chaotická Ana

Chaotická Ana potěší hlavně příznivce reinkarnace, což já zrovna nejsem, přesto jsem ty dvě hodiny, co film trvá, nevycházela z údivu, co mi to pan Medem zase naservíroval. Příběh Any, začínající malířky, která se musí vyrovnat s tím, že v minulosti už mnohokrát žila a vždy zemřela jako mladá dívka. Stejně jako je Ana uváděna do hypnózy odpočítáváním od deseti do nuly, stejně tak plynou i jednotlivé kapitoly filmu. Jak už je u Medema zvykem, dočkáme se erotiky, nahoty a sexu, trochu exotiky, hodně tajemna a hlavně nádherných obrazů malířky Any, jejichž skutečnou autorkou, jak se dozvíme z titulků, je režisérova předčasně zemřelá sestra Ana Medem, které byl celý film věnován. Asi to není film pro každého, za sebe ale dávám jednoznačných pět hvězd. (29.03.2011)

Pohled do spirituálních poloh jedné bohémské duše, jehož formální rámec, sledující číselný odpočet (k navození hypnotického stavu?), dodržuje snesitelnou polohu vyprávění a ve svém konci dojde ke slušné pointě. K té vás příběh neodolatelně táhne, což i přes jednoznačně umělecké ambice znamená, že nezačne nudit. Závěrečná epizoda po "dosažení bodu nula" celou snahu sice zbytečně strhává do roviny polopatické protiválečné agitky a scénka s ukáknutím do ksichtu jeví se mi trochu na efekt, přesto zážitek z filmu měl u mne svou estetickou odezvu. 75% (26.02.2009)

Mačka má údajne deväť životov, Anna i viac. Čím by sa však dala táto myšlienková hypnóza zhrnúť v kontexte cieľovej pointy? Čo charakterizuje? Strach, útrapy, podvedomie sa miešajú v klasickom životnom štandarde medzi bežné náladové zvyklosti, čo prihára do samotnej konfrontácie obrovskú psychickú záťaž. Problematika fyzického a duševného odhalenie vyviera zo všetkých psychologických častičiek najväčšmi. Ako inak sa dajú vyberať úlomkovité časti pocitov medzi polovedomý kontrast? Medemovi sa v tomto smere podarilo vytvoriť symetrickú atmosféru, v ktorej si dopomáha extrovertným scenárom. Rovnako i dvojzábery sú prevedené v citlivej montáži viacexpozičných parafrázach životného osudu. V niektorých hudobno-vizuálnych zložkách nostalgie som si spomenul na Mulholland drive, i keď tu sa viac cestuje a tématický koncept pojednáva o niečom inom, i tak si táto európska vecička rozhodne zaslúži pozornosť i širší rozbor analýzy! (08.04.2015)

Julio Medem opět dokázal svou tvorbu posunout o něco dále. Jeho záliba v psychologii je více než zjevná. Mé nadšení ale srazil na závěr filmu, který je snad nejdůležitější částí všeobecně... no nechci spoilerovat, tak jen řeknu, že se to opravdu moc nepovedlo - vymizela hloubka zavřených dveří a Ana zůstala šílenou. První půlka je ale o něčem úplně jiném... cesta do podvědomí je až mrazivě důvěryhodná a Manuela Vellés se do role perfektně hodí. Určitě sem nebyla jediná, kdo se v jejích očích naprosto ztratil. Ana projde vaším nitrem a chytne vás za ruku. Jsem ráda, že Medem nezůstal u svých stálých herců, už jsem se v jeho tvorbě začínala ztrácet. Propojení s výtvarnou a hudební stránkou bylo také jedinečné. Opravdu mě mrzí ten konec, který opravdu všechno doslova podělal... ti, co film viděli, vědí, proč tohle píšu. Naprosto by stačilo zůstat ve Španělském prostředí, protože to je jedna z kvalit Medemovsky vyjímečných filmů. (15.01.2009)

Zvláštny príbeh Any plnej chaosu. Tak mystický, ezoterický, hypnotický, plný emócií, kriku, plaču, smiechu a utrpenia... Tajomno, skryté za dverami, vo mne vyvolávalo zvedavosť i strach. Nádherná hudba ♫ všetky pocity len umocňovala a dodávala myšlienkam ľahkosť. Milujem túto hudbu a počúvam ju už niekoľko rokov, hlavne keď potrebujem odtrhnúť myseľ od tela. Film ma fascinoval aj svojou vášnivosťou, hravosťou a temperamentom, ktorý v našich koreňoch chýba. Posledné scény ma trošku sklamali a pripadali mi dosť „lacné“. Pokazili mi celkový dojem z filmu, ale aj tak zostane nezabudnuteľný. „Každá žena je děvka nebo bohyně a všichni chlapi jsou násilníci.“ (04.03.2015)