Borderland
Al límite del terror
Za hranicou strachu
Režie:
Zev BermanScénář:
Zev BermanKamera:
Scott KevanHudba:
Andrés LevinHrají:
Brian Presley, Rider Strong, Jake Muxworthy, Sean Astin, Martha Higareda, Damián Alcázar, Roberto Sosa, José María Yazpik, Humberto Busto, Mircea Monroe (více)Obsahy(2)
Tři studenti z Texasu se chystají na výlet do Mexika. Cestují po zapadlých provinciích a poslední věc, kterou by mohli čekat, je smrt. Bohužel narazí na vyznavače starobylého krvavého kultu zla, kteří neustále dávají svému bohu lidské oběti. Film je natočen podle skutečné události. (LIVINGDEAD)
Recenze (135)
Začátek mě doslova přikoval do křesla,atmosféra hutná,skvělá kamera,úžasní mexičtí herci....to trvá přesně 7 minut...pak se to změní v klasickou tupou americkou sračku,plnou nesympatických postav,děsivých dialogů,pointových zvratů pro mentálně zaostalé,nulových hereckých výkonů a samozřejmě ono nechutné sekání,řezání,pilování,ukusování snad všech tělesných údů.Hostel nenávidim,vůbec všechny tyhle sračky pro magory,jenž se zábavou sledují,jak trapný potetovaný mexický úchyl,s teplouškym copánkem,kozatou píčou po boku,zasekává sekáček na maso do achilovky amerického nešiky,jenž zhoubovaný vlezl do špatného auta :-D Tenhle typ flmů se mi hnusý.Miluju sérii Saw,tam nejde o brutální vraždy,tam jde o víc,o pointu života,příběh vraha,proč to dělá...i když to někdo nechápe...v Saw je víc než jen brutální vraždy.Bohužel v píčovinách typu Hostel či právě ono za hranicí strachu,je jen tupá maso krvo brutal pitchovina,kvůli které si musim před spaním pustit nekonečný příběh,abych se zase hodil do normálu a v klidu usnul.Blitka humus fuj 1* za to,že je to podle skutečné události a že mě při myšlence na to přejel mráz po zádech.Pač takovýhle pošusi existujou...chtěl sám dát 1* a půl,jenže mi zničilo plány se někdy podívat do Mexika na dovču :-D ()
Příznám se čekal jsem od tohoto filmu více. Námět ušel, poněkud mi neseděl výběr herců - když se celý film mluvilo o tom, že nastal čas, příjde taťka - náš bůh, tak jsem si myslel, že přijde nějaké monstrum a nebo chlap, ze kterého jde šílený strach. No a dorazil takový malý teploušek....... Párkrát jsem dokonce u toho filmu zýval :-( ()
Nejdřív to vypadalo, že to bude takový Hostel po mexicku (což by bylo zklamání už samo o sobě), ale nakonec to bylo ještě mnohem horší. Nuda, nuda, nuda, nuda, nuda, nuda, nuda, nuda, nuda, nuda, nuda, nuda, nuda, nuda, nuda, nuda, nuda, nuda, nuda, nuda, nuda. Film je zajímavý, asi jako tento můj komentář. Ale vydržel jsem to do konce. ()
Keď som čítal v komente kolegu JASM zmienku o amerických teenageroch a Hosteli, vyhol som sa Borderlandu oblúkom. Lenže potom prišiel jeden večer, keď naozaj nebolo do čoho pichnúť...zrakom...a riskol som to. A dobre som urobil, lebo od Hostelu je tento film vzdialený stovky svetelných rokov. Áno, svojou schémou ho možno trochu pripomína (bližší je mu ale napríklad Touristas), ale Zev Berman prevyšuje Rotha so Stockwellom minimálne o dve hlavy, aj keby si tí dvaja dali rabaka a stáli na špičkách . Mexické pohraničie tu funguje ako nejaká prízračná, démonom posadnutá (a ovládnutá) zóna nikoho a jej znepokojivý duch na vás dýcha z každého políčka, vrátane skvelej zvukovej stránky. Slnko, pot, špina, hnus, horiace sviečky, sošky svätých, ľudské kosti a bizarné kreatúry – šialený dance macabre, ktorý vás postupne vťahuje a rozleptáva. Pohraničie je zóna, kde je hodnota ľudského života zrelativizovaná absenciou morálky, zákonov, pravidiel – nečudo, že príbeh ako tento sa naozaj mohol stať (resp. sa naozaj stal) a pravdepodobne sa jemu podobné naďalej dejú. Okultný rámec dáva filmu príchuť tajomstva, ale oveľa desivejším je fakt, že pod maskou tajuplných náboženských fanatikov sa vlastne skrývajú pašeráci a dealeri drog, ľudia, ktorí možno bývajú vo vedľajšom vchode. Myslím, že to bol Clive Barker kto povedal, že diabol už dávno nemá podobu kozla s rohami a kopytom, diabol súčasnosti sedí v čiernom cadillacu, jeho hladko oholená tvár pripomína fešáka z hollywoodskych blockbasterov, má kvádro od Versaceho a fajčí Davidoff light. Keď som v závere Borderlandu uvidel hlavného „záporáka“, spomenul som si nielen na Barkera, ale aj na televízne správy, ktoré nám podobných novodobých Belzebubov ukazujú dnes a denne, raz v maske úspešného biznismena, inokedy vplyvného politika či tupučkej celebrity. Znepokojivosť tohto filmu je naozaj lepkavá a rozleptávajúca a piata hviezdička je bonus za to, že aj v „torture porn“ subžánri môže človek zažiť okrem horrorového naťahovania na škripec aj poctivú dávku inteligentnej filmárčiny. ()
Galerie (10)
Zajímavosti (1)
- Založeno na pravdivé události, která se stala v Mexiku v roce 1989, kdy skupina zvaná "narcosatanicos" zabila pro své satanistické rituály minimálně dvacet lidí. (Chatterer)
Borderland jede na stejný frekvenci jako Hory mají oči, Hranice smrti nebo Vyvrženci pekla. 1, To jest profesionálně zvládnutý a digitalizovaný obraz, přestože jde o klasickou 35 mm technologii a vizuál slouží výhradně příběhu. 2, Převedení hesla „Jiný kraj, jiný mrav“ na „Jiný kraj, žádný mrav“, neboli politické komentáře mexické liknavosti (opačný extrém k policejní aktivitě v Tropa de Elite), americké fašistické xenofobie a vraždění maskované náboženstvím (středověk se nechoval ke kacířům o nic méně krutěji než zdejší voodoo sekta). 3, Důležitost dramatických zvuků, které nejsou v obraze, a rovněž prvotřídní hudby hozené do Akta X-ové polohy. ____ Nyní k záporům: A, Podobně jako Monstrum má i Borderland děsně nataženou expozici – dle hesla: než někoho zabiju, musím ho představit a psychologizovat –, kterážto expozice sice bezchybně funguje a užíval jsem si ji, ale těžko říct, jestli zrovna kvůli ní potenciální divák film vyhledal. B, Dále film konceptuálně pozměňuje model slasheru, a to tak, že natřikráte „přepne“ dramatickou strukturou. Z romantiky do hororu a z hororu do akce. Přičemž každý „žánr“ představuje hledisko jednoho ze tří hrdinů – romantiku pojídač houbiček Henry, horor unesený Ed a akci přítel barmanky Phil. Dlužno dodat, že poslední přepnutí do westernové akce vyprázdní veškerou inteligenci postav (ne, že by předtím nějakou měly) a nemá samo o sobě daleko k parodii. C, Tvůrci projevili až přehnanou solidárnost s divákem, odstředili film ze snuffu a ve vyobrazení hrůz zůstali v půli cesty. V protikladu ke skutečným událostem zůstala fikce realitě leccos dlužna. ____ V rámci svědomité přípravy na film jsem si něco málo o těch „based on true story“ faktech nastudoval. Bylo to nějak takhle. Mezi lety 1987 a 1989 zabil a umučil Adolfo Constanzo a jeho sektářská parta na svým statku desítky lidí. Zpočátku šlo o konkurenční drogový dealery, časem unášeli nevinný civilisty. Narazili v roce 1989, kdy unesli amerického studenta Marka Kilroye. Rodiče Marka zavelely ke křížové výpravě a nutily mexickou polici jednat. A jelikož americko-mexický vztahy tehdy byly na hraně, protože Mexikánci měli rozpůjčovaných hafo peněz z amerických bank, spustila se pátračka a šlo se na sektáře. Příznačný je, že nebýt Marka, zabíjení by nejspíš pokračovalo. Operace skončila úspěšně, sic Marka našli mezi jednou z obětí zakopaných na pozemku. Řada členů sekty skončila ve vězení, někteří utekli, někteří zemřeli v policejní přestřelce, vůdce Adolfo Constanzo spáchal těsně před zásahem police sebevraždu (respektive donutil jednoho nohsleda, aby ho zastřelil), jeho družka a spoluúčastníce „La Madrina" si odpykává 68 let. Hrůzu vrhá na celou událost mučení obětí, které bylo při vykonávaném rituálu vraždění klíčovým prvkem. Aby se duše naučila bát svého kata a aby mu byla bezvýhradně podřízena, docházelo na takové chuťovky jako stahování z kůže, vytrhávání srdce zaživa, vaření v kotli horké vody, amputace, znetvořené obličeje, kanibalismus atp. Zajímavé je, že sekta se prý nadmíru inspirovala hororem The Believers, který dokonce sloužil jako přijímací rituál a který se v roce 1989, kdy se události dostaly na veřejnost, těšil velké oblibě mezi zákazníky ve videopůjčovnách. Inu, alespoň mají katolické ligy mravnosti spojující Hollywood se Satanem po ruce další stvrzení blížící se Apokalypsy. () (méně) (více)