Reklama

Reklama

Ingriš! Eduard Ingriš

(TV film)
všechny plakáty
Dokumentární / Životopisný
Česko, 2006, 52 min

Režie:

Petr Horký

Scénář:

Petr Horký

Obsahy(1)

Osudy českého skladatele, cestovatele a světoběžníka. Životní osudy českého hudebního skladatele (mimo jiné autora písně Teskně hučí Niagara), který v roce 1947 opustil Československo a už se sem nikdy nevrátil. Pracoval jako kameraman pro Hollywood (setkal se Johnem Waynem, podílel se na filmu Stařec a moře, spolupracoval s Ernestem Hemingwayem), určitý čas působil v Limě jako šéfdirigent státní filharmonie Peru. V padesátých letech procestoval celé povodí Amazonky a jako jeden z prvních kameramanů natáčel mezi domorodci. Byl přítelem slavného cestovatele Thora Heyerdahla – uskutečnil dvě plavby na balsovém voru napříč Pacifikem po stopách expedice KON-TIKI La Kantuta 1 a La Kantuta 2, po Peru cestoval společně s dvojicí Miroslav Zikmund – Jiří Hanzelka, s nimiž se spřátelil. Během svého života pořídil unikátní filmový a dokumentační archiv, který autor a režisér Petr Horký společně s Miroslavem Zikmundem v roce 2001 v USA zabezpečili a převezli do Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (8)

bohemia_regent 

všechny recenze uživatele

Pozoruhodný životní příběh pozoruhodného člověka. Za námětem bohužel pokulhává poloamatérská realizace, nejčastěji v komentáři. Např. vzápětí poté, co Miroslav Zikmund na kameru dořekne, „díky tomu, že Eduard stál chvilkama za kamerou, tak máme dokumentární fotky jako jediné plně exkurzivní, kdy vlastně divák viděl taky Hanzelku a Zikmunda pohromadě, poněvadž buď jeden filmoval druhého nebo fotil, anebo obráceně. Takže z guánových ostrovů máme dokumenty, kde je tato dvojice H+Z pohromadě zásluhou Edy Ingriše,“ ozve se mimo obraz komentář Alfreda Strejčka: „Nebýt tohoto setkání, dvojice Zikmund a Hanzelka by na svých filmových záběrech nikdy nebyla pohromadě.“ Díky, rejžo, opakování je matka moudrosti. - A znovu komentář: „Celý život strávil vzpomínkami na rodnou zem a na léta, která tu strávil.“ No, když tu větu strávil Alfred Strejček, tak to holt musíme strávit taky. - Ale co už jsem nestrávil s vážnou tváří, byla scéna, kdy režisér přímo na kameru vypráví o svém pátrání po záhadné peruánské indiánce jménem Natalia Mazuelos: „A vůbec nikdo ji na tom ostrově neznal, oni dokonce ani nebyli schopni vyslovit to jméno pořádně: MAZUELOS.“ Máte to holt těžké, rejžo, když spolupracujete s nevzdělanými divochy od jezera Titicaca, kteří si před příjezdem štábu ani nenastudují pravidla české fonetiky (aby to pro vás bylo „pořádně“) a dovolí si vyslovovat španělské jméno se správnou španělskou výslovností „Masuelos“... -------- V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 2007. ()

fragre 

všechny recenze uživatele

Skvělý námět o obdivuhodném člověku - zosobnění všech trampských snů, skvělé dokumentární záběry, bohužel ne až tak skvělá režie (leč velké díky režisérovi za znovuuvedení E. Ingriše do obecného povědomí) a pro mne osobně už vůbec ne skvělý komentář Alfréda Strejčka, jehož oduševnělý hlas, který snad zní z každého druhého dokumentu, jsem se už naučil nenávidět. Leč klady mocně převažují. ()

Reklama

lubospoti 

všechny recenze uživatele

Pro mě osobně velké překvapení. A vlastně rovnou několik. Prvním překvapení bylo zjištění, že přestože jde o osobnost velmi zajímavou, dodnes o E. Ingrišovi prakticky nikdo neví (včetně mě). Druhým překvapením bylo, že režisérem tohoto dokumentu je Petr Horký, kterého mám spojeného především s pořady druhořadými až třetiřadými. Tady se mu však povedlo najít velmi zajímavé téma. Bohužel zpracování ale tak trochu odpovídá tomu, co jsem o autorovi napsal výše. Rozhodně jsem se ale u sledování dokumentu nenudil. ()

Zagros 

všechny recenze uživatele

O Eduardu Ingrišovi jsem už slyšel od mořeplavce Rudy, který o něm jako cestovateli vyprávěl. Také proto jsem si tento dokument pustil. Dozvěděl jsem se o něm, že to byl šikovný člověk se širokým rozhledem a uspěl ve všem, co dělat. Je velká škoda, že se minulému režimu povedlo takovou osobnost vymazat ze širšího povědomí a jakákoli snaha o jeho zviditelnění se cení. Bohužel samotný dokument mi přišel slabší. Vzhledem k rozsahu záběru Eduarda Ingriše mi přišel krátký a informačně chudý. Vytýkal bych i další maličkosti, ale rozepisovat je nechci. Když to srovnám například se Stoletím Miroslava Zikmunda, je bohužel mnohem slabší. No, i Petr Horký se to musel nejprve někde naučit. Každopádně díky za dokument a posílám tři hvězdy. Ještě menší doplnění. Srovnání Ingriše s Cimrmanem a k tomu komentář Vlastimila Vondrušky? To pro mě shodilo dokument do lehce komediální roviny, nesedlo mi to. ()

tahit 

všechny recenze uživatele

Každý, kdo jen trochu přičichl k trampingu, určitě ví, o kom je řeč. Setkání s Eduardem Ingrišem skrze tento dokument, který prožil na svých cestách tolik nevšedního dobrodružství plné exotické krásy, je pro mne víc než jen zajímavé. Také faktem zůstává, že jeho mnohé skutky nebyly patřičně dodnes stále doceněny. Marně hledám většího českého světoběžníka jeho času. Film přináší dobře jeho nejdůležitější momenty života, sice stručně, ale dostatečně. Předností dokumentu v neposlední řadě jsou i unikátní záběry, které film mimořádně okořeňují. Na tomto místě bych chtěl poděkovat tvůrci dokumentu Petru Horkému za dobrou práci, neboť bez jeho pomoci by tento dokument stěží vznikl. Snad ještě dodám, že pro lidi s vrozeným tuláckým pudem bohužel cestování dnešním světem není tak jednoduché bez větších financí. ()

Galerie (1)

Zajímavosti (1)

  • Podtitul filmu zní: O neprávem zapomenutém géniovi. (sator)

Reklama

Reklama