Pan Osamělý

Harmony Korine by byl nejraději dokumentarista, kdyby mu v tom formátu nechyběla ta míra kontroly, kterou poskytuje režie hraného filmu. Jak já ho chápu! Do úplného docenění mi chybělo jen silnější finále. Ale jinak je v tom (skoro) všechno. Anti-teze snů o stávání se celebritou, která je mnohem aktuálnější teď, kdy každý může aspoň na chvíli být v záři reflektorů, než v době vydání. Obdiv je samozřejmě lidský a určitá posedlost změnou sebe sama vlastně taky. Ale kde kreslime hranici, za kterou už nezdravě mažeme vlastní individualitu? Film o tom, jak nás filmy nutí chtít být jinými. Literally me snímek naopak a Ryan Gosling vlastně vůbec nechybí. „Sometimes when I look at you, you seem more like Adolf Hitler than Charlie Chaplin.“ (29.08.2023)

Titulným pánom osamelým môže byť samotný Korine vo svete kinematografie. Málokto je ochotný namočiť hlavu narkotickej melanchólie do vedra s fantasmagorickým humorom tak zvláštne ako on. Korine je majster vo vytváraní zvláštnych filmových chutí a pachutí, ktoré je ťažké nájsť niekde inde. Jediným a pre Korina typickým problémom filmu je, že pri spomenutom "namáčaní do vedra" si nevie určiť adekvátny časový limit a jeho snímky sú predčasne na konci s dychom. (10.05.2014)

Jestli si nějaký režisér může dovolit natočit film, ve kterém je imitátor Michaela Jacksona nejosamělejším člověkem na světě, je to Harmony Korine. "Jak je možné, že jeptiška dokáže létat?" ptá se Werner Herzog. Nevysmívám se zázrakům a Mister Lonely považuju za jeden z nejmelancholičtějších filmů, co jsem poslední dobou viděl. (13.01.2015)

Podivný hybrid, který se chvílemi tváři jako komedie, chvílemi zase jako vážné drama o hledání vlastní existence. Pokud jde o komediální složku - fakující Abraham Lincoln, James Dean nahánějící kozy nebo smrdící papež jsou sice fajn, ale později začne unavovat, že většina vtipných momentů vychází z toho, že slavné osobnosti jsou v neobvyklých, dehonestujících situacích. Pokud jde o vážnou složku - jaksi jsem se nechytal... Přesto není Mister Lonely vyloženě špatný či beznadějný film, Korine umí pracovat s hudbou, herci jsou taktéž dobří, ale stále marně hledám smysl některých scén, smysl jeptiškovské linie (s dvojníky nijak nesouvisející) a vlastně smysl celého filmu... (11.07.2007)

Bizarné správanie sa zvláštne smutných postáv. Problémom Pána osamelého je, že postavy neprekonávajú žiadny vnútorný vývoj, o ich motiváciách a živote sa divák nedozvie nič. Výnimkou je sčasti postava Michaela Jacksona (nahráva si myšlienky na diktafón) a Charlie Chaplina so stupňujúco tyransko-dikatátorskými rysmi správania sa, najmä k manželke Marylin. Z čoho by Federico Fellini spravil parádny film, tam Korine ponúka sériu stále viac nudnejších scén. Len ukázanie postavy v podivnom kostýme bez pridanej hodnoty prestáva byť smiešne i zaujímavé po pár minútach. Ak teda nebolo zmyslom filmu ukázať, že žiť životy niekoho iného je pekelná nuda. Pritom začiatok vyzeral veľmi nádejne - presnejšie, do odchodu na farmu dvojníkov. WTF bola paralelná dejová línia s mníškami, lietajúcimi v rytme taktovky kňaza Wernera Herzoga. (14.09.2020)