Antikrist

No, naposledy som mal podobné rozporuplné pocity z tohto štýlu filmu pri Bergmanovom Vargtimmen. Ono neviem prečo musia artoví režiséri pchať nos do tých oblastí filmu, v ktorých nenájdu u divákov pochopenie. Ak má ísť o nejakú vlastnú očistnú spoveď, prosím. Ale nech si to natočí doma na svoju digitálnu kameru a netrýzni ma s takýmito hovadinami. Manželská dvojica, ktorá prechádza krízovým obdobím spôsobeným stratou dieťaťa. Keď už, tak v tom prípade odporúčam film Lad de små børn, ktorý je takisto psychologicky na veľmi hlbokej úrovni, dokonca rovnako od dánskych tvorcov. Jediné, za čo musím sňať klobúk sú neskutočné herecké výkony, psychologické rozpoloženie postáv zvládla táto dvojica hercov ukážkovo. A ešte snáď záverečných dvadsať minút, kedy sa k slovu konečne dostalo aj napätie, horrorové explotation scény nemali chybu, možno boli niekedy až trošku prehnané, ale to je vec pohľadu. Mňa po tej neskutočne nudnej, psychicky mučiacej hodine a pol určite potešili. Pýtam sám seba, či tie provokatívne psycho-sexuálne scény boli tak potrebné. Určite na ne nebudem spomínať v zlom, ale obišiel by som sa aj bez nich. Rovnako ako aj bez rozprávajúcej líšky, nesmrteľnej vrany a rodiacej srnky, otravnej hudby a vôbec bez celého tohto filmu. 40%. (24.11.2009)

Můj osobní názor je, že se z tohoto filmu dělá až přespříliš a že je to tak trochu nafouknutá bublina ... Z první poloviny filmu se může středoškolák naučit pár základních pouček do psychologie, která je součástí "základů společenských věd", dále pak vidíme několik psychologických praktik v praxi ... třeba hluboké dýchání sklidňující vnitřní napětí a psychosomatické projevy ... No nic, z psychologie jsem se nic nového nedozvěděl, ale vzhledem k mému povolání se to možná dalo čekat ... i když si opravdu tvůrce filmu mohl zjistit a nastudovat trochu víc ... Přesun do lesa, pokračování v praktikách k ničemu nevede ... otevřená otázka je, zdali zlo je ukryto v muži, ženě, "tam venku" ... zdali si muž vše co nabízí své ženě v psychoterapeutických praktikách neprojekuje do ní sám ze sebe ... nezodpovězeno ... A z toho najednou, když začne být film KONEČNĚ zajímavý ohledně "botiček", vezme žena poleno a flákne s ním svého muže přes penis ... V tu chvíli se ocitáme někde na přelomu 70. a 80. let v zlaté éře euro i USA exploitation horrorů a sledujeme pěkně po sobě a docela slušně dlouho řadu zvrácených, brutálních a odporných činů, praktik a úkonů ... Najednou se nám "silné" psychologické drama změní v jedné vteřině na čistě komerční exploiťák, který nic neříká, nic nepodává a nic nevysvětluje ... Zmateně člověk kouká na plátno a očekává nějaké vyústění, protože předkládaná brutalita se zdá být až okatě samoúčelná a rádoby šokující (věřím, že pro mnoho diváků je ...). Jenomže ono nic nepříjde, film vyplyne do prázdna a alespoň nadprůměrně uvažující a znalý zkušený divák se cítí mírně ošizen a "znásilněn" ... Tak buď natáčím psychologický thriller nebo exploiťák v lesní chatě, kde se zvířecky řežou chlap s ženskou hlava nehlava ... Ale obojí dohromady prostě nejde. A právě protože jsem velký příznivce exploitation žánru a thrilleru, tohle mi prostě nesedlo ... Dva filmy v jednom, "dáme tam oboje, každý si v tom něco najde, užijou si intelektuálové i zvrhlíci a my vejdem do dějin ...". Takhle ne, tohle se mi nepozdávalo a nějaké smyšlenky o podstatě zla v ženě jako archetypu přírody moc neberu ... aspoň jsem to tam neviděl. Buď jsem na to moc hloupý, nebo moc chytrý, čert ví ... Každopádě: špičková atmosféra, výtvarná stránka, herecké výkony, prostředí, neuvěřitelně odvážné scény, stopořený penis se počítá - zajímalo by mne, jak se s tímto cenzura vyrovnává v jednotlivých státech (v tomto je film relativně průkopnický, stopořený penis a sexuální styk nesmí být ve filmu vidět, jinak dostane automaticky značku XXX a putuje do "pornoprůmyslu" ...), hezká příroda ... Ale jako celek ten film prostě nedrží pohromadě, je naprosto o ničem a vyplyne naprosto do prázdna, asi jako zmiňovaná deprese režiséra ... O nějaké cestě do duše člověka (ať již tvůrce nebo diváka) nemůže být absolutně řeč ... V tomto případě raději odkazuji na naprosto unikátní a "přesahující" počin roku 2008 I Come With The Rain ... (18.12.2009)

Moc jsem nevedel, co cekat. Trailer nevypadal buhvijak, ale potencial mel a Trier umi natocit jak kravinu typu Dogville, tak pecku typu Kralovstvi nebo Evropa. No a vizualne uchvatnej prolog me pekne navnadil. Jenze pak to tak trochu uvizne na mrtvym bode, zenska zacne vysilovat kuli smrti ditete a chlapek se ji snazi pomoct, to vse v hodne pozvolnym tempu, kde se vetsinu casu nic moc nedeje, hlavni dvojka bud dlouze mlci nebo dlouze keca a obcas to pusobi lehce lacine a divadelne. Na druhou stranu tu je ale obcas nejakej paradni zaber, at uz po vizualni strance nebo nejakej radne nechutnej a znepokojivej. A velky plus filmu je, ze i kdyz to horor neni ani nahodou, spis psychologicky drama s drsnym koncem, po celou dobu si film udrzuje paradni temnou atmosferu. Navic Dafoe a Gainsbourg byla fakt spravna volba, film stoji jen na nich a hrajou perfektne. Smysl toho vseho mi sice trochu unika, film misty silne nudi, ale rozhodne se jedna o atmosferickou a temnou podivanou. (31.08.2009)

|| Scenár: Lars von Trier | Hudba: Kristian Eidnes Andersen | Produkcia: Meta Louise Foldager | Distribúcia: Nordisk Film (Scand), IFC Films (US), Artificial Eye (UK) | Štúdio: Zentropa | Rozpočet: 11 miliónov $ | Tržby: 6,970,000 $ || Tak ťažký, aký len môže byť. Miestami až nepríjemne. A vôbec nie preto, že by to bol horor alebo niečo odporné. A to už je čo povedať... Faktor prázdnoty ten silný akostný pocit rozladil, až do priemernosti. A žial mám pocit, že Antikristovi viac šancí už v tomto živote nedám... Aspoň dúfam :) (30.05.2011)

Antichrist - podívaná s falicky zdviženým prostředníčkem...... Mrtvá liška obživla…“Chaos vládne“, řekla a zase umřela. Vše co je třeba znát o ději je, že Antichrist je minimalistický snímek s dvěma herci, liškou, rodící srnou a vránou odehrávající se v lese nedaleko srubu, ale parafráze na Bambino to není. Had číhá i na těch nejneočekávanějších místech, kam by nás nenapadlo se podívat. Můžou to být kořeny stromů a nebo ženská duše tápající světem, která se nejvíce bojí sama sebe a své vnitřní síly. Kde najít bezpečné útočiště před krutým světem a osudovou předurčeností pohrávající si s lidskou psychikou. Proč si nevybrat rovnou místo s příhodným názvem Eden, jenž rozhodně není rájem na zemi ale spíše pekelnou jámou, která rozevírá svou rosou zbrocenou náruč nabízející útočiště všem ztraceným duším. Ale za jakou cenu. Lišky zde nedávají dobrou noc a snaha splynout s přírodou je prakticky nemožná. Jen zde vyplouvají na povrch niterné pocity a tužby, které by v osidlech civilizace nebyly realizovatelné. Všudypřítomná agonie se táhne příběhem jako hlavní leitmotiv a svá pavučinová vlákna snová skrz na skrz. To co se ze začátku zdálo být poeticky nemravnou zábavou postupně zabředává do rozmáčeného mechového porostu, aby se ve výsledku stalo součástí Edenu. Ráje či Pekla, kde v kořenech číhají ukryté tužby a vrána vás buď zachrání a nebo pošle rovnou do pekla. Asi by byla chyba brát vážně snímek v jehož závěrečných titulkách figuruje jméno Andrei Tarkovsky, ale kdo nemá rád vtipné hříčky, že? Pohrávání si s formou, kdy makro záběry spolu se slow motion pomalu přibližují různé detaily, které působí znepokojujícím dojmem korunované podprahově ukrytými záběry tváře hlavní hrdinky do jinak rozmazané koláže představující ubíhající krajinu viděnou z okna jedoucího vlaku. Snové výjevy jsou rozkročeny přesně mezi poeticky působící kýč a noční můru, kdy zpoza kořenového porostu stromu vystrkují své paže chtíčem posedlé bytosti. Ostatně erotická složka je jednou z nejzákladnějších stavebních kamenů snímku. Sexualita proudící už z úvodního prologu se postupně stupňuje, aby v samotném finále eskalovala v nepříjemně naturalistické mučení, které atmosféricky koketuje s Kubrickovým Osvícením. Nasnímání snímku na Digital se zdá být v případě Antichrista tou nejlepší možnou volbou. Otupují se ostřejší hrany jednotlivých záběrů ale zároveň zůstává nepříjemná pachuť na patře spolu s vědomím lidského utrpení, které je cítit na každém rohu. Strach ze ztráty další blízké osoby vybičující podvědomí k jedinému možnému závěru mající za následek obsesi vrcholící křečí a žlučovitě vypuzeným křikem spolu s tělními tekutinami a jiným organickým materiálem. 9/10 (10.07.2009)