Svítání

Rozpracovaný upírský svět mě bavil od lidských stáčíren až po espresso s A+ příměsí, stejně tak oceňuju Spierigovic vizuální olejomalbu (do Ultraviolet chybí jen kousek, ale tady mě to nerušilo). S logikou už je to trochu slabší a jakmile se začne cokoliv řešit, ať už rozumem nebo střelnými zbraněmi, začíná film bruslit na tenkém ledě. Přesto je to po Bladeovi první upírská pecka, která se nebojí absurdit a experimentů, i když s prvním zvratem selhává a boří se čím dál tím hlouběji do scenáristických kiksů, zjevně ve snaze vykřesat ze zápletky trochu tempa. Klišé, kýč a kraviny, ale přesto velmi zábavný a koukatelný maglajz, kterému bych s klidem dal šanci v televizním spinoffu nebo druhém dílu, co poputuje rovnou na video. Ten původní nápad za to stojí a Ethan Hawke i Sam Neill ho budují se ctí. Už kvůli nim byste si trochu cucnout měli. (09.02.2010)

,,Být člověkem ve světě upírů je asi tak bezpečné, jako dovádět s pětidolarovou děvkou..." Sam Neill je pan herec a W.Dafoe rovněž, zdárně jim pak sekunduje E.Hawke. Pro milovníky upířích filmů velmi příjemné. Jsem rád, že se nejedná o bezduchou mlátičku ve stylu Bladea, i když na masakr také dojde. Hammerovské horrory zlaté éry jsou už minulostí, a tak při zakusování stříkají gejzíry krve, jak je dnešní divák zvyklý. Hlavním motivem je však něco zcela jiného: otázky nesmrtelnosti, výlučnosti, likvidující epidemie, hladomoru...vše, co už dávno zajímá sci-fi příběhy. A pokud se podíváme na neustálé hrozby např. chřipkových epidemií nebo kolik lidí umírá hlady, pak film neklade otázky z příliš vzdálené budoucnosti. Poetické záběry krajiny, stromů, západů a východů slunce jsou v kontrastu k chladné a neosobní architektuře, studené, jako jsou těla upírů. Atmosféru podporuje hudba i dobrá kamera, konec je neotřelý, v rámci upířích filmů nezvyklý. S bouřkou za oknem je prožití filmu o stupeň lepší... (09.08.2011)

Upíři křest ohněm bratří Spierigů se bohužel nevydařil tak, jak jsem očekával. Z našeho režisérského dua se vyrýsovali celkem solidní podvodníčci co by chtěli být jako David Slade nebo Francis Lawrence. Jenže zabředávají do béčkových vod od kud nevede cesta zpět. Jak si vysvětlit zklamání deroucí se na povrch při závěrečných titulkách? Promakaná mytologie světa, kde jsou lidé v chovných stanicích coby nedobrovolní dárci krve má něco do sebe a v řadě scén se ukrývají zajímavé myšlenky, jenže až příliš často se dostává ke slovu Max Payne efekt - tj. líbivé napohled, ale nudné uvnitř. Spolu s nezajímavě natočenými akčními scénámi a vatou okolo. Největším problémem je fakt, že se Daybreakers nacházejí ve škále přibližně deseti již existujících filmů, takže se ke slovu hlásí filmy od Matrixu přes Minority Report a Potomky lidí až po Constantina a Já, legendu. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby ale tvůrci nesázeli jen na vizuální stránku a vytasili se s zajímavějším příběhem, takhle načrtávají témata (viz. upírská genocida, bratrské vztahy, vyhladovění upírské rasy ), ale ty jsou ve výsledku nedořečeny ve jménu finálních krvavých jatek. Má to své momenty, ale podobná resuscitace žánru, která se konala v případech Úsvitu mrtvých nebo 30 Dní dlouhá noc se absolutně nekoná!!!!! Plus když už mělo režisérské duo na soundtracku song od Placebo, tak proč nemohl být použitý v závěrečné koláži, kterou by mohl vygradovat o stupínek víš, než jakou je ve skutečnosti? Jedno velké HALÓ škoda slov a promarněné šance... (31.01.2010)

Snaha byt "Matrixom upirskeho filmu" je zjavna a obdivuhodna, vysledok ostal na pol ceste. Trefne socialne i politicke komentare si podavaju ruky s logickymi preslapmi a "iba" zanrovo riesenymi situaciami. Spierigovci uz v Undead ukazali, ze remeselna zrucnost im nechyba, Daybreakers vsak zatial povedane iba potvrdzuju. Namety a temy pre pripadne pokracovanie priam visia vo vzduchu a hlavne ten jeden (a ktoreho sa zatial nechytili ani tvorcovia True Blood), ktory by mohol do diskusii o evolucnych teoriach priniest zaujimave napady sa javi viac ako pritazlivy... . (31.01.2010)

Za sebe nanejvýš spokojen. Parádní vizuál (prý za dvacet milionů? Super!), velice funkční atmosféra a zajímavé hrátky se světlem posouvají tudle uírskou řezničinu (s prvky zombies) vysoko nad úroveň Bladeů, ale vlastně i někam poblíž mety, kterou představuje velmi solidní Já, legenda. Je v podstatě jenom škoda, že film netlačí víc na pilu v momentech, kdy se pouští na tenký led sociální satiry / kritiky (paralela s dcerou si o to vyloženě říkala) a že konec je poněkud uspěchaný, ačkoliv ani omylem není blbý, jak si někteří stěžují, naopak je velice rafinovaný a mnohovrstevný, jde-li divák do důsledku a pátrá nikoliv po tom, co se stalo (což vidí), ale po tom, co to v důsledku znamená... 7/10 ale velmi poctivých... (04.04.2010)