Dedication

Dedication nezdobí novátorské postupy ani hluboké vrstvení, ale tenhle hudebně vyprecizovaný snímek s prostým klubkem příběhu a šílenými, ale zvláštně blízkými postavami uplete velmi příjemný nezávislý svetr. Je sice škoda, že charakter Billyho Crudupa není vytěžen ze všech zdrojů, protože rozvinutí autorského bloku je plodné téma, ale motiv hledání (se) pomocí někoho jiného funguje ve všech slupkách, které postupně padají. I otřelá klišé jsou přemalována tak zběsilými barvami, že jejich nepůvodnost neruší. Tom Wilkinson je jako obvykle nepominutelná ozdoba přístřeší a Mandy Moore překročila hranice snesitelnosti a míří k sympatiím. Rozjímavých 75% (31.03.2008)

Dedication je americký nezávislý film...a ještě navíc stoupenec dosti osobité linie american romantic freak comedy, tedy hodně zvláštního pohledu na žánr romantiky, jdoucím proti mainstreamovému hollywoodskému proudu romantických komedií vystavěných na sladkobolných klišé. Stejně jako Michael Gondry ve Věčném svitu neposkvrněné mysli a Nauce o snech či Marc Forster v Horší už to nebude i Justin Theroux zkouší oslovit náročného diváka, tam kde Gondry oslňuje svou surreálnou fantazií a Forster naplňuje kritéria postulátů postmoderního filmového vidění, tam Theroux ctí zákony žánru a filmového cítění, předkládá však před diváka téměř antitezi romantického filmu svou záměrnou snahou zobrazit vztah bizarní, navíc vztah psychicky narušeného člověka (i když vyvarovat se úplně předpokládaných klišé se mu zvláště ke konci filmu úplně nepodařilo). Svět umělecky orientovaných jedinců navíc skýtá možnost satirického přesahu směrem k fungování amerického systému vydavatelských domů a nadstandardního života ,,umělců". Snímek sice není ničím novátorský a pouze volně rozvíjí již dříve objevené, ale dělá to způsobem nanejvýš sympatickým a s jistou obtížně definovatelnou grácií a šarmem - tak jako jsou svým způsobem bizarně krásné písně Joanny Newsom (jejíž skladby ve filmu zazní), tak je bizarně krásný i tenhle zvláštně romantický film... A právě práce s hudební složkou a její volné zakomponování do příběhu je asi největším příslibem tohoto atypického snímku. Justin Theroux se právem ze své původní profese herecké odhodlal vstoupit do ranku režisérského. Velmi silný debut. (10.07.2008)

Mám rád takovéhle filmy. Celkem ohrané téma ale s výborným zpracováním, sympatickými herci a celkově dobrým obsazením. Tady byl pro mě ještě nevšední soundtrack který velmi dobře sekundoval jako kdyby podzimní náladě filmu. Výborný filmový zážitek, a i když film byl takový trochu melancholicko-chmurný a tím i utahaný, výrazněji jsem se po celou dobu nezačal nudit, za což přidávám obvyklou jednu hvězdičku navíc. (19.09.2008)

Soustředil jsem se. Opravdu. Kávu jsem si uvařil předem a na záchodě jsem byl v průběhu filmu asi jen dvakrát a titulky jsem četl velice pozorně. Přesto tam ta trojka pořád byla a nechtěla se pohnout ani o kousíček. Až asi po hodině se ta potvora líná konečně hnula doprava a tam už zůstala. Může za to samozřejmě scéna na pláži a poté asi po čtvrt hodině vyznání lásky, které bylo hodně netradiční a v podání Billyho naprosto kouzelné, ostatně jako celý jeho herecký výkon. Když k tomu připočtu tradičně Toma, sympatickou Mandy a velmi pěknou hudbu, tak je z toho jedna poctivá, čtverkovatá čtverka. (24.11.2014)

Tento pokus o originální zpracování love story mě zase až tak moc neuspokojil, vzhledem k tomu, jak vysoké zde má hodnocení. Postava ultra magora v podání Billyho Crudupa byla bez diskuzí to nejlepší, co se dalo vychutnat. Jeho démony bylo zajímavé pozorovat a člověk mu fandí, když se s nimi snaží vypořádávat. Mandy Moore byla taky sladká a ocenit musím i netradiční poutavou hudbu. Jenže to všechno přebíjí fakt, že jsem se docela nudil, jak se to vleklo. 60 % Oblíbená část- Henryho slovní ulevení si v jeho bytě, předtím než spolu začnou s Lucy pracovat (26.07.2011)