Muž v povětří

Nebýt Vlasty Buriana, kdoví, jak by to bylo dopadlo. Koukat se na to docela příjemně dalo, dokonce si myslím, že je Muž v povětří lepší než některé Burianovy filmy z 30.let ( Ulice zpívá, Ryba na suchu ). S těmi klasickými dílky jako U pokladny stál se samozřejmě nemůže rovnat. Žádný z Burianových filmů z poválečných let se nemůže soupeřit s tím, co dělal dříve ( výjimka Nejlepší člověk a Byl jednou jeden král, ale zde nebyl Burian v hlavní roli ). Zajímavé mi tu přišlo Burianovo setkání např. s Hrušínským nebo Sovákem. Oproti nehoráznému odpadu jakým je Slepice a kostelník je Muž v povětří půvabné dílko. (14.01.2009)

Rok po uvedení veselohry „Nejlepší člověk" dostává se na plátna našich kin nový film s oblíbeným komikem Vlastou Burianem v hlavní roli — „Muž v povětří" (natáčený pod pracovním názvem „Ticho po pěšině"). Zatím co veselohra „Nejlepší člověk" se odehrávala kolem roku 1900 v poklidném městečku Pětice, je dějištěm filmu „Muž v povětří" sice také poklidné městečko, Krásnov, vyhlášený svou pohodou a klidem, tentokrát však někdy kolem roku 1955. Společného mají tyto dvě nenáročné veselohry s Vlastou Burianem ještě více, především hlavního hrdinu. V „Nejlepším člověku" se shluknou nakonec události kolem poštmistra Plíška, v „Muži v povětří" je rozuzlení všech příhod v rukou „zneuznaného", ale přece oceněného vynálezce Silvestra Čápa. Film „Muž v povětří" byl natočen podle námětu Vladimíra Kabelíka a podle scénáře Vladimíra Kabelíka, Jiřího Karáska a laureáta státní ceny Josefa Macha. Režisér Miroslav Cikán natočil po r. 1945 jen dvě veselohry — historickou komedii „Alena" (1947) a „Páru nad hrncem" (1950). Z jeho posledních filmů nejúspěšnější byl film „O ševci Matoušovi" (1948) podle románu Antala Staška, „Boj sa skončí zajtra" (1951), za který získal státní cenu, a detektivní příběh „Na konci města" (1955). Kameraman Jaroslav Tuzar, laureát československé a polské státní ceny, pracoval s režisérem Cikánem na filmu „Případ Z 8" (1949). Československou státní cenu získal v r. 1952 za film „Vstanou noví bojovníci", polskou státní cenu za spolupráci na filmu „Chopinovo mládí" . Hudbu k filmu „Muž v povětří" složil Jiří Fiala, který je autorem hudebních doprovodů k filmům „Nadlidé" (1946), „Polibek ze stadionu" (1948), „Muzikant" (1948), „Žízeň" (1949), „Zvony z rákosu" (1950). Vlasta Burian hrál po r. 1945 ve filmech „Slepice a kostelník" (1951 — Kodýtek), „Nejlepší člověk" (1954 — Plíšek), „Byl jednou jeden král" (1955 — rádce Atakdále). V r. 1953 byl uveden střihový film ze starších filmů s Vlastou Burianem „Kolotoč humoru". Filmový přehled 1/1956 (06.12.2009)

Budovatelský film s Vlastou Burianem... Na budovatelský film nadstandardní (kdyby se mi to v tomhle případě nepříčilo na jazyku, řekl bych, že až skvělé...), na veselohru s Vlastou Burianem podprůměrné až smutné se svou výpovědní hodnotou o tíživé době a tragickém konci národního komika... Tak si vyberte... (19.03.2008)

Je to takový smutný pohled na čtyřiašedesátiletého Buriana, který se na strarý kolena snaží etablovat v komunistickým kýči. Herci se snaží hrát jako ve zlatých starých časech, ale už to nejde, schopní filmaři byli mezitím asi už emigrováni nebo posláni do gulagu. Pro mě byl film zajímavý hlavně tím, jak se tu setkává stará herecká garnitura (Burian, Fiala, Trégl) s nastupující novou generací (Filipovský, Sovák, Hrušínský). (14.10.2011)

Stárnoucí a vážně nemocný Vlasta Burian v této takřka budovatelské komedii už nebyl schopen rozervávat bránice. Příběh je to jistě úsměvný, ale i trochu smutný, jako když klaun odchází natrvalo od svých věrných diváků... Cenné na této veselohře je jistě to, že se zde objevili i někteří jeho kolegové ze starých prvorepublikových filmů - Šlemrová, Fiala, Trégl, Vítová... A ještě jedno trpké ponaučení. Starý člověk už nemá tolik soudnosti, přesto se snaží ještě něčím prospět, i když věčná sirka je skutečně nesmyslný nápad. (01.11.2020)