Vlak s mlékem zde již nestojí

V Loseyho filme je bohužiaľ cítiť tú Williamsovu divadelnosť v každom zábere. Teda ani nie vidieť, ako počuť. Kamera je totiž krásna, film sa odohráva väčšinou v exteriéroch, režisér nám ponúka obrazové symboly. Lenže postavy prednášajú nie príliš prirodzené dialógy, ktoré sú pateticky divadelné. Neznamená to, že postavy nie sú psychologicky prepracované, ale sú takým tým divadelným spôsobom, ktorý sa do filmu až tak nehodí. Taylor a Burton sa snažia čo sa dá, treba povedať, že námet je pomerne originálny, takýchto antihrdinov, medzi ktorými je cítiť potrebnú chémiu, dokázali zahrať snáď len oni dvaja. Losey mal rád nekonvenčných hrdinov uzavretých v jednom priestore so stupňujúcim napätím a tento film chápem ako kombináciu jeho a Williamsovho štýlu rozprávania. Možno ale niekto film nazve Kleopatra v prítomnosti. (31.07.2014)

Boháč si může koupit šaty, jídlo, umění, i služebníky z celého světa, a udělat si z ostrova vlastní království. Jen věčnost, lásku a teplý lidský dotek si za peníze nekoupí, ač se o to snaží sebevíce. Může vytvořit jen iluzi věčnosti a tu obehnat nápisy Keep out či Beware of dogs. Jenže nic z toho anděla smrti nezastaví. Americké umění bylo vždy pro Evropana poněkud tezovité a polopatistické. Film bohužel nepracuje s divadelní metaforou a snaží se všechno vyslovit a hlavně vyjádřit tak, aby to pochopili "red necks" i v tom nějvětším zapadákově. Název hry byl změněn na jednoduché "Bum!", Taylor přehrává a rve kulisy (viz vzpomínka na jednoho z manželů), vila i s jejími obyvateli je primitivně bizardní (hlavně ten lilipután), a jen díky Burtonovu hereckému mistrovství je z filmu stále cítit zdravé divadelní jádro. Na jevišti to asi byl zážitek, ale film se stává spíše přehlídkou účesů a kostýmů speciálně připravených pro Elizabeth (v titulcích na závěr jsou výslovně uvedeni). Škoda. (23.10.2009)

"Vlak s mlékem zde již nezastavuje", život už nemá co přinést, protože už nemá z čeho se sytit. Těžce nemocná a na morfiu závislá Flora Goforthová čeká na svého anděla, ale Christopher Flanders je zkušený angelo della morte (anděl smrti). Pokud jsou všechny Williamsovy hry o psychickém rozkladu a fyzické smrti, potom "Vlak s mlékem" hraje prim. Škoda jen, že se Loseymu nepodařilo jej vymanit z jevištního sevření, ale pak už by to možná nebyl Williams. Jeden americký anonymní recenzent této divadelní hry v závěru popisuje možné a pravděpodobné řešení: "Posléze ale zjistí, že se nepodvolí jejímu svádění, že je spíš duchovní povahy a snaží se zmírnit její úzkost a utišit bolest. Až téměř do samého konce odmítá uvěřit jeho dobrým úmyslům. Její život byl natolik ohrazen zlovolností, že odmítá přijmout vše kromě prodejnosti." - viz např. "já jen kupuji a prodávám". (18.08.2015)

Je zajímavé, že nejpřesvědčivěji vystihnout běsy Tennesseeho Wiliamse svedly dvě evropské herečky: Anna Magnani a Liz Taylorová. A právě Taylorová propůjčuje svým hrdinkám tu přesnou dávku emocí, za kterými prosvítá nešťastná lidská bytost, aniž by jejich hysterie přímo splývala s trapností. "Vlak s mlékem zde již nestojí" je jediná jeho hra, kterou jsem neznala, jsem nezatížená srovnáváním, věřím i tomu, že autor byl s adaptací spokojený. Toto je jednoduše DIVADLO. S výbornou ústřední hereckou dvojicí... nakonec: kdy tito dva jako pár nebyli skvělí? (01.05.2010)

Film predznamenáva nezmyselnosť, podobne, ako je nezmyselný jeho český preklad. Existencionálna ničota. Oplatí sa pozrieť len kvôli dvom hlavným protagonistom. Krásna Taylorová sa na postavu hodí, s jej veľkými manierami a zhýralosťou života si s hlavnou postavou dokonale sadne. Dej je však zúfalo nudný, podobá sa telenovele, kde ak divák 20 i viac minút zaspí, nepríde vlastne o nič. Dialógy i tempo príliš divadelné. Potešilo aspoň exotické prostredie bralnatého ostrova, do ktorého neustále udieral príboj vĺn - bum, bum,... (16.04.2019)