Knowing
Knowing
Štvrté proroctvo
Režie:
Alex ProyasKamera:
Simon DugganHudba:
Marco BeltramiHrají:
Nicolas Cage, Rose Byrne, Chandler Canterbury, Adrienne Pickering, Ben Mendelsohn, Lara Robinson, Sally Anne Arnott, D.G. Maloney, Clem Maloney (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Při otevírání nové budovy, základní školy Willima Dawese v roce 1959, jsou žáci požádáni, aby pro budoucí žáky nakreslili, jak si představují budoucnost za padesát let, kdy bude časová schránka otevřena. Všichni žáci malují obrázky, jen dívka Lucinda popíše svůj list papíru čísly. Učitelka, slečna Taylorová, jí vezme papír dříve, než čísla dopíše. Lucinda slyší šeptající hlasy, které jí čísla diktují, a když je časová schránka vkládána do skrýše, Lucinda zmizí. Učitelka najde Lucindu v suterénu školy, s krvácejícími prsty od škrábání čísel do dveří... O padesát let později je časová schránka vyndána a každý žák dostává jednu obálku. Caleb Koestler dostane vzkaz s čísly od Lucindy, který neodevzdá ve škole, ale vezme si ho domů. Calebův otec John je astrofyzik a ve vzkazu objeví reálná data. John celou noc přepisuje čísla na tabuli, vyhledává na internetu data a je vyděšený z toho, co vidí... Každé datum označuje den nějakého neštěstí, za datem je uveden počet obětí a následují další čísla, která John nedokáže zařadit. Přeskočí je, čímž dostane další datum neštěstí s počtem obětí. Všechna neštěstí se stala po uložení vzkazu do časové schránky... John jede pro Caleba do školy, ale uvízne v zácpě. Na navigaci uvidí souřadnice, které se shodují s číslem, jež je uvedeno za datem a počtem obětí. Johnovi dojde, že je na místě, kde má dojít k dalšímu neštěstí; podle Lucindy tu má zemřít 81 lidí. John vystoupí z vozu a hned nato kousek od něj havaruje letadlo. John už má jistotu, co která čísla znamenají, a snaží se vyhledat Lucindinu rodinu. Johnovi se podaří najít její dceru Dianu, která má již také dceru Abby. John Dianu osloví, a když se zeptá na Lucindu, na její proroctví a řekne, že má druhý den dojít k dalšímu neštěstí, Diana uteče... Diana se vrátí poté, co k prorokovanému neštěstí skutečně dojde. Vysvětlí pak Johnovi, že poslední datum na vzkazu má být datum její smrti. John s Dianou zjistí, že katastrofa se má týkat všech lidí a jedná se o velký žár. Rozhodnou se odjet do hlubokých jeskyní, ale John chce zjistit souřadnice poslední katastrofy: ze dveří, které Lucinda tenkrát poškrábala, sundává lak. John však netuší, že Abby i Caleb stejně jako Lucinda slyší šeptající hlasy, které jim říkají, co se stane... (TV Prima)
(více)Recenze (1 542)
Když smícháte žánry katastrofický, sci-fi a mystery se spoustou dobrých efektů, mrtvol a trochou husí kůže, vznikne z toho zvláštní koktejl... srdceryvné odvádění dětí ufony a nasledný střih do snad jiného filmu celkovému dojmu z tohoto mišmaše neprospělo.. ještě že na toho Cage se tak dobře kouká 😎 ()
Keby bolo vo filme viac katastrof, a keby si odpustili zopár zbytočných psychologických momentov a tých postávajúcich nízkorozpočtových hipíkov, mohlo to byť skvelé scifi. Mohli z tohto priemerného filmu urobiť trhák, ak by to režíroval niekto iný. Film sa nedá pozerať, ak sa chcete napríklad odreagovať..... v jeden moment film hučí, znížite teda hlasitosť, a v druhý moment zase vôbec nepočujete, o čom sa rozprávajú, tak zase zvýšite hlasitosť. Potom zase príde nejaký moment, že Vám ide vybuchnúť domáce kino. Vzhľadom na povahu filmu, je to zbytočná dramatizácia, ktorá skôr obťažuje. ()
Vědec, hlavní postava, objeví Proroctví, Knowing, i když stále silně pochybuje, že někdo z minulosti, Cambridge, Massachusetts, United States, mohl popsat budoucnost, v tomto případě půlstoletý sled katastrof. Publikum v rukou Ryne Douglas Pearsona, Juliet Snowden a Stiles Whitea sleduje hlavní postavu, jak o pochyby přichází, až ... zjistí, že hlavní postavou se svým hlavním úkolem je někdo úplně jiný, někdo z mimozemské budoucnosti. Který pro komunikaci s vědcem zvolil přehled budoucích dominantních televizních zpráv. Když už publikum může odhalit motiv vesmírné hlavní postavy i hloupou okliku, s jakou ho plní, nastane konec příběhu i světa. Škoda. Interesantní by bylo vidět mimozemské se po návratu šéfům zpovídat, proč svůj prostý úkol plnili tak dlouho, složitě a draze. P.S. To jsou řádky o chatrném příběhu, ne o filmu z něj. https://www.macguffin.cz/ ()
Jeden z nejlepších apokalyptických filmů, co jsem kdy viděl. Absolutně nechápu zdejší aní jiné hodnocení, jelikož tento film je opravdový masterpiece. Film oplývá neuvěřitelnou atmosférou u které jsem se bál víc než u 90% rádoby strašidelných horrorů. Ta tíseň na vás úplně sahá z obrazovky. Samotný ústřední nápad je podle mě geniální, ale film ho dokáže i krásně rozvést a vypointovat do dokonalosti. Biblický reference na mimozemšťany tomu všemu dodávají nádech mystična, což já opravdu hodně rád. Cage hraje naprosto skvěle a opravdu mě osud jeho postavy zasáhl. Po stránce výpravy se taky jedná o zdařilý kousek. Vlastně tu nemám opravdu, co vytknout. 90% ()
K tomuhle filmu jsem přistupoval skepticky. Děj podle popisu vypadal lacině, navíc v hlavní roli je Nicholas Cage, o jehož herectví by se dalo s úspěchem pochybovat... Začátek mi dal docela za pravdu, byla to nuda. Postupně ale film nabere grády a vy jenom napjatě čekáte na to, co se bude dít dál. Připomnělo mi to tvorbu mého oblíbence M. Night Shyamalana, místy to bylo až hororové, to když se objevily tajemné postavy. Jen to chtělo výraznější hudbu a do hlavní role někoho, kdo nestřídá jeden výraz v obličeji... Bohužel koncem to taky trochu zabili, všecko mysteriózno tím šlo do háje a stalo se z toho tuctové sci-fi. Dávám tři hvězdičky, ale je to tak na pomezí tří až čtyř. ()
Dobrý začátek, pak čím dál slabší. Nevadí mi žánrový mix (naopak!), vadí mi nelogičnosti, hloupé chování postav... Průměr. ()
Výborné sci-fi s tajuplnou zápletkou v úvode. Film postupne graduje, ale divák netuší, čo ho čaká na konci. Celý film je podmazaný napínavým hudobným doprovodom od Marca Beltramiho. Toto sci-fi u mňa zaškrtlo všetky kolonky. Scéna so stroskotaným lietadlom je stále aj v roku 2022 jedna z najpremakanejších katastrofických filmových scén. Žiadne strihy alebo rozmazané kamery. Koniec filmu sa mi na rozdiel od väčšiny páči. Režisér film dotiahol do konca a nebál sa ukázať horizont. Rovnaké gule ukázal Adam McKay vo filme Don’t Look Up. ()
Označení "mysteriozní" nebo sci-fi nemám rád, ale tohle jsem kupodivu skousnul bez problému. ()
No typiiiičo. Chtěl jsem původně dát aspoň jednu hvězdičku za slibný začátek, ale ten konec to fakt úplně zabil. Strašná slátanina... ()
Hlavním kladem filmu je mysteriózní atmosféra, kterou ztratí až na konci, kdy se vše vyjeví. Na opačném pólu stojí příběh, který s vyvrcholením jaksi ztratí veškerou logiku (spoiler alert - mimozemšťané, kteří vědí, že zemi hrozí neodvratitelný zánik, nejméně padesát let komunikují s vybranými jedinci, a to jenom proto, aby se (jiní) vybraní jedinci po padesáti letech dobrali na místo určení, ze kterého je vyzvednou do nebes. Zbytečně komplikovaná záchrana několika dětí, když by stačilo přijít a říct, ty, ty a ty, pojďte s námi, zachráníme Vás). I přes tuto velikou výtku film ale po většinu času funguje dobře, je doceal napínavý, ne vyloženě předvídatelný (i když to, žře to bude mít něco společného s mimozemšťany, diváka může napadnout realtivně brzy), a také ta závěrečná scéna zničení světa vypadá dobře, nakonec tedy těsně za 4*. Jo, a v jendom komentáři jsem tu zahlédl pochvalu pro hudbu, k tomu se musím přidat! ()
Výborný začátek a úžasný Spielgergovský konec. Mezitím je běžné scifi, trochu americké, trochu klišoidní, občas i trochu béčkové ale dobré, jen škoda té hysterické postavy Diany. Chápu, že je pro dramaturgii jednodušší, když to takováhle postava komplikuje, vyhrocuje a emočně vypíná ale řekl bych, že námět by byl dost silný a možnosti děje dost široké, aby se bez toho film obešel. Cage bych řekl jeden z nejlepších výkonů. 75 % ale možná mě pozitivně ovlivnil ten závěr. ()
Související novinky
Alex Proyas a sci-fi od tvůrce Hvězdné pěchoty
Po rozsáhlých přípravách mu studio Warner na poslední chvíli zrušilo biblickou akční fantasy Paradise Lost. Tvůrce Vrány, Já, robot a Proroctví tudíž hledá náhradní projekt. Zřejmě se jím stane… (více)
Vlad Worthington?
O projektu Dracula: Year Zero jsme poprvé psali snad před dvěma roky. Vypadalo to, že mezitím skončil někde v škarpě u cesty, ale studio Universal jej oprášilo a chce film natočit tak rychle, aby… (více)
Kytarista, Dracula a sportovní John Woo
...aneb „Novinková smršť 2“. Tak co tady dnes pro vás máme? Brett Ratner je momentálně spojován s adaptací počítačové hry God of War, ale kromě této starořecké mytologické řežby pošilhává i po… (více)
Nový Proyas, nový Cage a starý Poltergeist
Tři značně odlišné projekty v dnešní novince spojuje fakt, že osobnosti, které za nimi stojí, nedávno spolupracovali na mysteriózním thrilleru Knowing. Především je tady režisér Alex Proyas, tvůrce… (více)
Takže milánci, abyste věděli. Tento snímek patří jednoznačně do kategorie PROGRAMOVACÍ FILMY HOLLYWOODU, páč v podstatě ukazuje blízkou budoucnost planetárního nosiče Gaia. Již v roce 1976 odhalili astrofyzikové, kosmologové, astronomové, matematici a fyzikové svejma výpočtama, pozorováním infačního multivesmíru a díky svejm znalostem, že termonukleární energie naší hvězdy (slunce) se zvyšuje a že v roce 2050 tuto planetu sežehne prudkej žár a radiace týhle hvězdy. To je nevyhnutelný. Vše bude spáleno a usmrceno. Na planetě Gaia nebude po dobu asi příštích 2 000 let žádnej život, žádná flóra, žádná fauna, žádní lidé, žádná voda, žádnej kyslík. I takhle se inflační multivesmír někdy chová. Jak se říká, slunce je životodárná, ale i smrtící hvězda. A právě o týhle blížící se apokalypse natočil australskej režisér, scénárista a producent Alex Proyas (nar. 23. 9. 1963 v egyptský Alexandrii) film „Knowing“, jehož světová premiéra proběhla 9. března 2009 v New Yorku. Do českejch kin pod titulem „Proroctví“ se snímek přesunul 30. července 2009. Hlavním hrdinou tohoto apokalyptickýho dramatu, jehož stopáž činí 121 minuta, je astrofyzik, kosmolog, matematik a profesor na americký univerzitě Massachusettskej technologickej institut (Massachusetts Institute of Technology) ve městě Cambridge ve státě Massachusetts na americkým východním pobřeží John Koestler (herec Nicolas Cage). Děj snímku však začíná v roce 1959 na základní škole ve městě Lexington ve státě Massachusetts, kde maj děti ve třídě za úkol namalovat, jak si představují svět za 50 let. Malá Lucinda (herečka Lara Robinson) však na papír napíše neuvěřitelně dlouhou sérii čísel, čímž zůstává u spolužáků i u učitelky nepochopena. Všechny výkresy dětí jsou pak před školou vloženy do časovýho pouzdra (time capsule), jenž je ponořeno do země. Tohle pouzdro má pak bejt vytaženo za 50 let… Děj se přesouvá o padesát let pozdějc. Časový pouzdro je vytaženo ze země a rozdáno současnejm dětem. Je mezi nimi i Koestlerův syn, Caleb Koestler (herec Chandler Canterbury). A právě ten dostane do rukou onen papír, kterej Lucinda popsala pouze čísly. Doma se na tenhle kus papíru kouká i Calebův táta, začne nad ním přemejšlet a podle těch čísel začíná svý celonoční pátrání na internetu, co všechna ta čísla znamenají. A dospěje k šokujícímu zjištění, že na tom papíře jsou sepsány všechny katastrofy i s jejími souřadnicemi a počtem obětí od roku 1959 až do současnosti. Dvě z nich vědec John Koestler zažije na vlastní oči (havárie dopravního letadla před jeho zraky a šílená nehoda vlaků v metru, jejímž účastníkem se stal). Ale na onom papíře Lucindy zbejvá ještě jedna katastrofa, u níž je napsán počet obětí EE. Až mnohem později ve filmu přijde John Koestler na to, že EE znamená „EVERYBODY ELSE“ (všichni ostatní). Ve vědecký pracovně si zkontroluje svý výpočty a dojde mu, že měl pravdu – naše hvězda vše sežehne. To je právě ta podobnost se zjištěním astrofyziků v roce 1976! A na konci tohoto dramatu se tak i stane… Během závěrečný apokalypsy zní skladba „Symfonie č. 7 A dur op. 92, II. věta, Allegretto“ (Symphony no. 7 in A major, op. 92: II. Allegretto), kterou v Teplicích v letech 1811 – 1812 složil německej hudební skladatel a klavírista Ludwig van Beethoven (17. 12. 1770 – 26. 3. 1827). A jen tak mimochodem, tahle úžasná nahrávka byla použita i v jinejch filmech, jako například: „Lola“ (1961), „Zardoz“ (1974), „Nehynoucí láska“ (1994), „Opus pana Hollanda“ (1995), „Zvrácený“ (2002), „Pád“ (2006), „Pozemšťan“ (2007), „Králova řeč“ (2010), „X-Men: Apokalypsa“ (2016) a dalších. () (méně) (více)