Kávový princ

Kávový princ (2007) 

Jako první premisu musím napsat, že jakýkoli scénář založený na lidské schopnosti nerozpoznat pohlaví je... přinejmenším nablblý. Z toho kafeprinc těží. Je to otravné? Místy jistě, ale v podstatě ne. Co je otravné, je něco úplně jiného. Korejská dramata (myšleno televizní seriály) jsou všechny stejné. Stejný základní scénář, podobné zvraty - v tom je kafeprinc opravdu jiný. Od první epizody cítíte, že koukáte na něco trochu jiného. Zábavná, nápaditá věc, s jednou obrovskou vadou. Před pár lety Korea vypustila film, který zaujal veřejnost, a v takových filmech chvíli pokračovala - než jí došla šťáva. Teď to Korea zkusila tady. Co je ta záhada? Hranice pohádkovosti, uvěřitelnosti a neuvěřitelnosti. Pohádka tohoto typu je nádherná ve filmu, člověk se rád odreaguje. Kus seriálu to člověk zkousne, ale kdo by věřil tomuhle... Neříkám, že se mi kafeprinc nelíbil, ale viděl jsem mnohem lepší díla. V okamžiku, kdy Eun-chan opustí všechny svoje zásady a seriál se rozjíždí všemi stranami pro mě defacto zemřel. Rozebraná témata z dřívějška jsou jednoduše nezmíněny. Prostě, pohodička, klídek, celý seriál. Většina strastí hlavních hrdinů by se v reálu neděla, a to je můj verdikt. Zkuste příště zase něco jinýho, ale ať se do toho tentokrát dá vžít. (22.06.2008)