Bojovnice

„Ženy nebojují, zvláště ne s muži. Co by řekli lidi, kdyby ses tady tahala s hromadou chlapů?!“ - „Tati, to je strašně staromódní. Není to, jak si myslíš!“ Ale přesvědčit otce bude těžké…Aiša miluje svůj bojový sport. Konzervativní muslimská rodina ji v tom však všechno, jen ne podporuje. Má problémy ve škole, která ji nebaví, u toho ještě bojuje se zvládáním vlastních emocí. Ale díky její vášni bržděné nesmyslnými překážkami a předsudky (ze strany turecké i dánské komunity) si velmi rychle získá divákovy sympatie. Ty ještě vzrostou po příchodu do týmu. Pak člověku ani příliš nevadí, že je to v nemálo ohledech pohádka, protože se na ni moc pěkně divá. Stejně jako na ty dynamické, dobře sestříhané souboje (navíc podpořené sedící hudbou), které jsou místy efektní až běda. Navzdory nedostatkům nemám to srdce dát filmu nižší hodnocení, protože jsem se dobře bavil, hodnotím tedy slabšími, ale ještě 4*. „Vztek je dobrá věc, ale musíš se soustředit. Neučíš se kung-fu kvůli boji. Učíš se kung-fu, abys měla kázeň. Pamatuj, dívej se do očí!“ (17.11.2023)

Místy je to kapánek zidealizované, metafory boje proti zkostnatělým tradicím naservírované tak očividně, aby to bylo jasné i těm největším nechápavcům a Aichin vztah s tím blonďatým chcípáčkem Emilem, neměl ani desetinu chemie, co měla se svým nepřítelem Omarem. Jejich kuchyňská bitka neměla chybu, přesně ve stylu známé pravdy, že láska a nenávist mají k sobě velmi blízko. Ale o romantiku tady ani nejde, Aicha je skvělá mladá žena a v pravém slova smyslu bojovnice, co si hledá svou cestu na slunci a já si tu holku prostě zamilovala, její urputnost, její vnitřní sílu, ale i zranitelnost vůči rodině. Další věcí je, že já k filmu přistupovala s předpokladem, že to bude taková light verze dívčího karate, jen vedlejší přívažek k příběhu, ale byla jsem příjemně překvapená, protože za ty kung-fu choreografie, by se nemusel stydět kdejaký asijský akčňák. Tu tureckou rozjuchanou hudbu, bych si osobně do sluchátek asi nepustila, ale tady to spojení s bojovými scénami fungovalo celkem dobře. Takže, abych to shrnula, za Aichu, kung-fu a za to, že jsem se ani minutu nenudila, je to za pět. Jaký je smajlík pro kung-fu pozdrav? Viděno v rámci Challenge 2015: 30 dní se světovou kinematografií. (28.04.2015)

Pro mladého člověka musí být dost složité vyrůstat v cizí zemi s cizími tradicemi a tím spíš, pokud je to děvče. Musí být na mašli neustále bojovat se strachem, aby se nikdo nedozvěděl, že sportuje, že se ji líbí místní kluk, že chce jít jenom za svým snem a zároveň chce ctít a milovat svou rodinu. Mentalitu muslimů nikdy nepochopím a ani nechci. Jsou to ve většině případů agresivní, zlí a nekompromisní lidé schopni zabít své vlastní příbuzné kvůli maličkostem. Aicha je bojovnicí každopádně. Co se týče závěrečného turnaje, tak ten byl tak trochu z říše fantazie, ale co ... Seveřani dramata točit umí. Líbí se mi jejich styl. (07.01.2017)

Umění boje a touha po seberealizaci stojící proti oddanosti k rodičům a dlouholetým muslimským tradicím v dnešním světě. To jest příběh mladé studentky (Aicha), která se na doporučení školní trenérky i přes přísný zákaz konzervativních rodičů rozhodne přihlásit do kung-fu klubu, kde se jejího rozvoje ujme již zkušený Emil. Postupně se vyvíjí nejen její bojové schopnosti, ale i náklonnost k Emilovi. Mezitím se její bratr, budoucí lékař Ali zakouká do Jasmin, dívky z vyšší vrstvy a doufá, že se společně vezmou. Když se však na tréninku objeví Omar, kamarád nevěstiny rodiny, začne postupně přituhovat. Aicha a její tajemství je ohroženo, je neustále stavěna do pozice nutnosti výběru, buď poslechnout rodiče a respektovat staré zvyky nebo se oddat své vášnivé zálibě. Vede tak boj nejen se svými soupeři, ale především sama se sebou. Již od počátku se místy objevují vložené imaginární scény utíkající Aichy a souboje mezi ní a tajemnou postavou, zahalenou v černém, která se pohybuje jako kouřový stín. Nejen ve snových bojích, ale i v těch reálných máme možnost sledovat kvalitní vizuální stránku a choreografii, za kterou stojí známý Xian Gao. Fighter je dynamickou a chytlavou podívanou odehrávající se v urbanistickém prostředí dánské Kodani, která končí až společně se závěrečnými titulky. (7/10) (14.08.2008)

Bum, prásk, leh. Perfektní naplnění škatulky mlátivého filmu se všemi potřebnými útrapami, tvrdými tréninky a vyhecovanými zápasy. Ta kulturní rozpolcenost hlavní hrdinky v kombinaci s perfektně natočenými akčními scénami prostě chytne. Jak já bych chtěl ten soundtrack napchaný božími tureckými rytmy. (30.03.2009)