Neklidný

Velice kvalitní izraelské drama. Dva příběhy, otce-Mosheho, žijícího už 21 let v New Yorku a jeho syna Tzacha, žijícího v Tel Avivu. Toho i svou ženu před lety opustil a zanechal v Izraeli. Celých 21 let je otec a jeho syn bez kontaktu. Paradoxní je, že k sobě, sice horko těžko, najdou cestu až po smrti matky. Výborné herecké výkony, zvláště Mosheho Amara. (17.07.2016)

Poutavé a netradiční drama, které prostřednictvím příběhů otce a syna představuje zajímavé a drsné pohledy na současný Izrel a nepochybně nutí i k zamyšlení. Malinko mě zklamal konec, který tak nějak po tom všem vyzněl do ztracena, ale jinak film, u kterého jsem doslova hltala každou minutu. Lepší 4*. (13.03.2012)

Nad touto čtyřkou jsem dost dlouho přemýšlela, ale nakonec jí dám, protože výrok Mošeho : "Jsme ztracenci a nevíme kudy dál...." jsem mu do písmene věřila. Ne že by mě jeho básnické vlohy nějak zvlášť uchvátily, ale právě ten jeho bezcílný život, kdy se držel jen tak tak nad vodou a ani sám nevěděl co se sebou má vlastně dělat, byl tak skutečný, že jsem tomu musela věřit i kdybych nechtěla .Takhle nějak si to skutečně u takových lidiček představuji v reálu. I Tzacha mě bylo líto a chápala jsem jeho zvláštní přístup k životu a nalomenou duši. Ten výraz "neklidný", či "nepokojný" je velmi vhodný název, protože byl cítit z každého záběru kamery a to oceňuji na tomto snímku především (01.03.2015)

Na Neklidného jsem se rozhodla podívat, když jsem zjistila, že v něm hraje Ran Danker, který mě zaujal již ve filmu Eyes Wide Open. V popisu filmu se píše, že se střetávají dva lidé. Předpokládala jsem tedy, že na jejich vztahu bude většina děje postavena. Že budeme sledovat, jak se jejich počáteční obavy, vztek, léta ukryté a stále bolavé city či nesmělost budou postupně, přes všechny nesnáze a chyby, formovat do silného pouta mezi otcem a synem. Jenže jejich první setkání proběhne zhruba dvacet minut před koncem filmu. A je to přesně pouze tato krátká doba, v níž je nám jejich shledání, konflikty či usmíření ukázáno. Jinak většina děje se zaměřuje na Mosheho a jeho čtení poezie v klubu či čtení dopisů od syna. A z druhé strany na Tzacha a jeho pobyt v armádě, při plnění "úkolů" a nakonec při jeho propuštění. Příběh je natočen rozhodně kvalitně, ale postupem času může začít upadat do jednotvárnosti, zvláště, když jste byli zvědavi na jejich setkání. (13.03.2012)

Nadprůměrné drama o leckdy nepříliš lehkém životě přináší tento snímek, který se paralelně odehrává v New Yorku a v Izraeli. Moshe, původem z Iraele, žije už 20 let v New Yorku a snaží se protlouci jak se dá a v poslední době se mu začíná dařit na poli básnického umění. Tzach je jeho syn, kterého Moshe zanechal spolu se svou manželkou v Izraeli těsně po jeho narození a zpřetrhal s ním veškeré kontakty. Jenže jeho bývalá manželka nyní zemřela a Tzach, který je ostřelovačem v izraelské armádě, začíná postupně kontaktovat otce a je připraven mu dát důrazně najevo svůj hněv. Film o poutu otce a syna, kteří se nikdy nepotkali, kteří se neznají, a kteří nejsou ve svých životech příliš šťastní. To je hlavní téma tohoto snímku. A musím říci, že velice nadprůměrného snímku. A ač jsou tu třeba některé nudnější či hluché scény, přesto film dokáže zaujmout a dokáže divákovi vpustit do žil trochu toho smutku a trochu té depresivní nálady. I když zase ne příliš mnoho. Film je totiž také o naději, a ta z konce filmu přímo prýští. Herecké výkony jsou zde snadno uvěřitelné, všichni herci si se svými rolemi poradili se ctí. Prostě zajímavý a rozhodně pozoruhodný film, který stojí za to vidět. Dávám čtyři hvězdičky. (21.11.2008)