Společnice

Škoda tolika mezer ve scénáři, kdy určité situace postrádají smysl a logické myšlení. Další velká nevychytanost spočívá v postsynchronech, kde se mezi sebou prolínají zvukově jinak nadabované části, což hodně a rušivě bije do uší. Zatmívačky také působily spíše nevyrovnaně. Příběh je víceméně naivní pohádka pro dospělé. Nejpříjemnější na tomto televizním filmu zůstává jemná a nenásilná hudba Isabelle Gribenski. I přes všechny zmíněné nedostatky hodnotím pozitivně, pořád lepší, než většina produkce televizních snímků dnešní doby. (26.03.2020)

Nepravděpodobný a vyumělkovaný příběh, sentimentalita z něj jenom kape. Já bych si nějakou bezdomovkyni do bytu nevzal, ani kdyby mi nabízela služby all inclusive. Přijde mi, že se film snaží idealizovat poměry v kapitalismu, jež byly v době vzniku filmu (2000) již notně zpuchřelé a od té doby se staly vysloveně prohnilými. Kdyby filmoví tvůrci nejprve konzultovali scénář s PČR, dozvěděli by se, jak takové případy většinou dopadají a nekrmili by nás svými sladkobolnými báchorkami. (29.06.2023)

Ryze ženský pohled na svět? Možná. Možná proto tak pronikavý. Nina je sice tak nějak stylově i charakterově tradiční lakmusový papírek, podle nějž se odhalují ostatní postavy, přesto ji Wilhelmová zahrála dobře, což jí je vlastní. Postava Adamové je stejně tak klasická, ale přirozeně. Jednak je to postava, kterou si (skvěle) časem odehraje prakticky každý již důchodový herec, či herečka, aby všem těm nabubřelým hercům v rozkvětu dokázal, co to znamená herectví, druhak je to skvěle vystihnuté stáří - moudré, rozvážné, ironické, i přesto chybující - ve vztahu ke snaše. kterou považuji za nejlépe uchycenou postavu celého filmu. Pro film a okolní postavy velmi důležitá, přesto zcela na okraji, prakticky po celý film je ostatními stavěna do nepříznivého světla, přesto je to vpravdě pozitivní postava s mnoha dobrými vlastnostmi. A to i přesto, že ji hraje Šulcová, která mi vždycky byla nesympatická a nikdy jsem ji neměl rád. (04.02.2015)

Oduševnělé drama, příběh nemocné stárnoucí dámy, jejíž životní pouť se střetává s cestou mladé (ne)spolehlivé a (ne)zodpovědné dívky. Je to střet dvou naprosto charakterově odlišných přestavitelek různých generací. Člověk by řekl, že střet těchto odlišných typů může přinést pouze a jen další životní komplikace. Stačí ale málo, tedy opravdu "jen" to srdce na pravém místě na obou stranách, a pěkný vztah je na světě. Vztah, který ve své podstatě pomáhá v osobním životě každé z nich a současně oběma. Obdaruj, ... a budeš obdarován. Podej pomocnou ruku, ... a pomůžou i tobě. (27.10.2008)

,,Tahleta Nina na mě se dívá a neví co je splín. Tahleta Nina na mě se dívá, vona je čistá a já jsem špína. Jsem špína.“ Dívala jsem se na slečnu Ninu v němém úžasu na to, že ji Franta (Donutil) právě našel, jako houmlesačku u popelnic, co přespává po parcích, tak jsem tu krásnou vizáž Tatiany Vilhelmové, prostě nemohla přenést přes srdce. Takhle klasické bezdéčko opravdu nevypadá. Mám ji jako herečku ráda, ale tuhle roli jsem jí za celý film ne a ne uvěřit. Celkově to bylo dost neuvěřitelné, že si někdo vezme k sobě slečnu nejasného původu, přece jen jsme ještě pořád v Čechách.Vous me comprenez, mesdames et messieurs, oui? (21.05.2012)