Zapomenuté transporty do Polska

„Dali mě do vězení Toloncház. Potřetí. Ten důstojník se mě zeptal, jestli jsem tam už někdy byl. Samozřejmě jsem řekl, že ne, protože jako Kurt Hübner jsem tam ještě nebyl…” Film, bořící představy o dokumentech o holokaustu, se zabývá lidskou identitou a jejími proměnami. Pojednává o rozhodnutích, která museli dělat lidé prchající z nacistických ghett, pracovních a vyhlazovacích táborů v oblasti Lublina v Polsku. Aby se přizpůsobili a přežili, neustále na útěku, v ilegalitě a přetvářce, dokázali uplatnit nezměrnou míru vynalézavosti, humoru a optimismu. Tento dokumentární hold síle lidského ducha neobsahuje žádný komentář, ani současné nebo nahrané záběry. Používá pouze autentické materiály nalezené po letech hledání, které přesně dokumentují popisovaná místa, čas a situace. Ze čtrnácti tisíc českých a moravských Židů deportovaných do zapomenutých míst jako Sawin, Luta, Krychow nebo Zamošč v distriktu Lublin v Polsku, se konce války dočkalo pouhých padesát. Od riskantní hry na hluchoněmého prosťáčka, přes povstání a ozbrojený odpor, až po jímavý příběh zapovězené lásky, hrstka přeživších sdílí, zpravidla zcela poprvé, svou minulost. „Příběh přežití“ za holokaustu bývá spojován s pruhovanými uniformami a čísly na rukou. Tento film nic z toho nenabízí. Jen překvapivý obraz přežívání tak, jak jej neznáme. (Doc Alliance Films)