Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Stará dáma vstupuje do ordinace a na výzvu „Odložte si!“ lékařce zabořené do papírů odpoví: „Polib si p...!“ Poté se vrací do zchátralé dřevěné vily, kterou právě opouští poslední z úředně dosazených nájemníků. Aniela blaženě vychutnává získané soukromí, v němž je jí věrným společníkem její vše chápající pes. Sní o renovaci rozlehlé vily, v níž by ráda dožila s rodinou syna. Ten má však s rodinným sídlem jiné záměry. Plynou krásné letní dny, stará dáma se kochá výhledem na vzrostlé stromy v zahradě, vede nekonečné monology a přitom se vzmáhá její nechuť k synovi a jeho hloupé, obézní dcerce. Cítí, že svět někdejších hodnot odumírá a že brzy vyhasne i její vůle k životu. Proto se vzepne k možná pošetilému činu – ale jen tak zaručí své vile právo na další existenci. Minimalistický film inklinuje k poetické výpovědi. Černobílá, asketicky věcná kamera Arthura Reinharta se upíná k výrazu teskné samoty Aniely, kterou znamenitě ztvárnila legendární polská herečka – třiadevadesátiletá Danuta Szaflarská. (MFF Karlovy Vary)

(více)

Recenze (72)

emma53 

všechny recenze uživatele

Nebudu se opakovat s tím, co se píše už nahoře v obsahu, ale věřte mi, že je to jeden z těch malých velkých filmů, které mě dostaly do stavu velmi zvláštního rozpoložení a myšlenkách na stáří, kam směřujeme bez vyjímky úplně všichni, ať je nám momentálně zatím jen patnáct, dvacet, třicet........a dál. Nádherné momenty, kdy Aniela vzpomíná na své mládí a třeba chvilka jak tančí se svým milým za krásného klavírního doprovodu, byla zcela odzbrojující. Ani chvilku jsem se nenudila a situace s Romkem ze Sibiře nebo její vnučkou, která mě s těmi ořechy silně připomínala Marfušu z Mrazíka a ještě jich bylo mnohem víc, donutí diváka k přemýšlení o postoji k životním hodnotám. Danuta byla skvostná ve své roli Aniely, ale já jako milovnice zvířat musím vyzdvihnout i Filomenu s jejíma podmanivýma očima, kterou jsem si zamilovala od prvního momentu až do úplného závěru. Dokonalé a já to mohu jen vřele doporučit. A mně to nedá a musím si tu milou a moudrou Anjelu dát alespoň na krátký čas do své topky ()

Dudek 

všechny recenze uživatele

Dorota Kedzierzawska se nepouští do mezigeneračního středu, ale na postavě Aniely ukazuje, jak může být složité vyrovnat se se změnami, které nás pronásledují během celého života. Aniela postupně glosuje svou minulost, nostalgicky se obrací na dobu, kdy byla mladou matkou, a ironicky se zmiňuje o bývalých nájemnících ve svém domě, kteří mu neprokazovali téměř žádnou úctu. Ve svém projevu je občas jízlivá, občas smířlivá, a pokud se cítí ohrožená, rychle vyráží do protiútoku. Snímek je ve svém pohledu poměrně zjednodušující a snaží se ukazovat hlavní postavu v co nejlepším světle, a to i v případě, kdy její jednání není zrovna kouzelné a sympatické. Pomáhá v tom i fakt, že všichni ostatní jsou podlí, a jediné o co jim jde, je získat stařenčin pozemek. Na citovou vlnu brnká Kedzierzawska i kontrastním černobílým vizuálem a druhou nejdůležitější postavou, což je pes, vlastně fena jménem Filadelfia. Ta slouží jen jako prostředek k opodstatnění stařenčina glosování, což však tvůrcům nebrání k neustálým detailům na její roztomilý výraz. Danuta Szaflarska je však ve své roli velmi uvěřitelná, a je třeba uznat, že pokročilý věk a s ním související vrásky jí dodal zvláštní půvab. Její procházení po vile, kdy sní, jak se v ní znovu shledá s celou rodinou a vrátí jí starou krásu má něco málo do sebe. ()

Reklama

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Musím říct, že po obsahové stránce mě ten film příliš nezaujal, prostě babka co si povídá se psem a šmíruje sousedy či své děti, ale film má ještě přidanou hodnotu v podobě úcty a respektu ke starým lidem a jejich životu, což se mě líbilo. Famozní herecký výkon tady předvedla Danuta Szaflarska, která opravdu hraje jak z partesu. ()

genetique 

všechny recenze uživatele

'Pora umierać' je veľmi striedmy, ale takmer dokonalý film. Príbehovo, či herecky skromný a zároveň bohatý a po všetkých stránkach veľmi senzitívny. Dojemný príbeh o starej babičke, ktorej sa na staré kolená všetci otáčajú chrbtom a jediné utešenie nachádza len vo svojej jedinej kamarátke, fenke Filadelfii. Príbeh o starobe, o slepej honbe po majetku a o odvrhnutí vlastnou krvou. Sentimentálne miesta sú ale razom nahradené jemným ľudským humorom. Dej síce nie je v dnešnej dobe ničím výnimočným, ale keď sa príbehu chopia zruční ľudia od fachu, napíšu príjemne plynúci, nenáročný scenár, ktorý na plátno ešte lepšie predvedú výborní herci, tak potom o dobrom výsledku nemožno pochybovať. 85%. ()

ORIN 

všechny recenze uživatele

Křišťálově čistý film o stáří, jeden z nejlepších, které jsem na podobné téma kdy zhlédl. Stařenka Aniela se v rodném domě konečně ocitá sama, jen se svým psíkem. Rozlehlá vila je opuštěná, zarostlá keři a obrostlá stromy. Stará majitelka se uzavírá nejen do svého sídla-pevnosti, ale i sama do sebe. Doma zažívá nejrůznější dobrodružství a hry, které si dokáže zinscenovat a při nichž často přemýšlí a vzpomíná na mládí (snové sekvence jsou velmi obratně nasnímány a do filmu zdařile zakomponovány, černobílá kamera se pro tento účel hodí více než dobře). Občasným návštěvníkem stařenky je pouze její syn s rozmazlenou vnučkou, ti ale mají z domem zcela odlišné plány, než má samotná Aniela na mysli. Pomalu ale jistě vystřízliví a "dospěje", naloží s domem po svém, smíří se se životem a dočká svého klidu. [==] Striktně minimalistický film se zaměřuje výhradně na postavu Aniely, jíž vdechla duši Danuta Szaflarská, která ve svých 92 letech podává naprosto výjimečný a ojedinělý herecký výkon. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (4)

  • Role byla psána 2 roky přímo pro Danutu Szaflarskou. (exitak)
  • Pes "Fíla" byla ve skutečnosti fenka. (exitak)
  • Pes, který měl hrát "Fílu" byl cvičen pro roli 6 měsíců ale když došlo na natáčení, nebyl ho schopen a musel být nahrazen jiným psem. (exitak)

Reklama

Reklama