Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Drama založeno na skutečném životním příběhu libretisty Mozartovy opery Don Giovanni. Rok 1763. V Benátkách žije mladý básník Lorenzo da Ponte. Vede nezřízený život a je vyhoštěn, pro své verše namířené proti církvi. Na radu přítele Casanovy odjíždí do Vídně. Tam se uchází o práci u samotného císaře, a po přímluvě Salieriho ji také dostává. Po úspěchu opery Figarova svatba, ke které Lorenzo da Ponte napsal libreto, se spolu s Mozartem pouštějí do další opery - Dona Giovanniho. Don Giovanni je ale příliš spjat se životy obou tvůrců. Mozartovi opera odčerpává veškeré síly. Lorenzo de Ponte zase prostřednoictvím Dona Giovanniho začíná přehodnocovat priority vlastního života. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (42)

gabin(a) 

všechny recenze uživatele

Velmi příjemné překvapení! Nebýt absolutně příšerného toporného hlavního představitele (hrál jako kbydy se přitom pořád koukal do zrcadla) a místy tak trochu televizního zpracování, mohl být film o hodně lepší. Ovšem některé scény byly překrásné - gondola se sochou komtura asi utkví v paměti každému, kdo ji viděl. Jako ukázka tvůrčího procesu vůbec a Opery oper zvlášť, velmi kvalitní a poučné, moc se mi líbily projekce, když da Ponte vprávěl Mozartovi svoje představy. Chvilku mi trvalo, než jsem v Casanovovi rozpoznala prvního pánečka komisaře Rexe, byl výborný. Mozart vyložený sympaťák. Vivaldiho hudba se sice do filmu hodila, ale určitě by se našlo něco podobného od Mozarta. V jedné věci ale vítězí tento filmeček dokonce nad Amadeem na celé čáře: všechno je zpívané v originále a ne idiotsky anglicky, jako u Formana, to mě u Amadea hrozně štvalo. Císař sám neví jestli je lepší opera italsky nebo německy a Forman to nakonec rozhodne za něho: anglicky, přece aby tomu američtí vidláci rozuměli:-) ()

Šandík 

všechny recenze uživatele

Zvláštní stylizovanost celého filmu by nebyla na škodu, kdyby zároveň, především v "exteriérových" scénách, neznamenala i podivnou vyprázdněnost. Zcela ploché kulisy, budící dojem masivního využití obrovských velkoformátových fotografií, ale možná spíše vytvořené pomocí 3D animace, povětšinou nudí. Zvláštní jsou ostatně i interiéry, byť zde není uvedený rys tak markantní. Ve spojení se specifickou prací se světlem připomíná celý film ze všeho nejvíc počítačovou hru či animované 3D filmy. Velmi stylizovaný, na první pohled efektní, ale s historickými skutečnostmi a reáliemi značně volně pracující, je i samotný děj. To by samozřejmě mohl být zcela regulérní přístup, kdyby ovšem celý příběh nebyl zároveň natolik chuďoučký, že jej lze bez ztráty podstatných informací shrnout do několika holých vět. Co hůř, tento myšlenkově vetchý a značně nepravděpodobně a nelogicky vybudovaný příběh, s naprostou samozřejmostí slučující děj opery s životem jejího libretisty, nelze charakterizovat jinak než jako čistokrevnou červenou knihovnu. Podivný tanec nikoli na samé hraně kýče, ale několik dlouhých kroků za ní. Tak jako v mnoha jiných případech, i zde měla nezvyklá vizuální stylizace patrně zakrýt fakt, že obsahově jde v zásadě o romantický brak. Bohužel, nefunguje ani to. Velmi slušné jsou naopak herecké výkony, ostatně, italština je krásný jazyk a tenhle film herecky stojí téměř výhradně na dialozích. Velmi slušně odvedené herecké a režijní řemeslo, v kombinaci s velmi slabým námětem a scénářem, doplněným navíc podivnou vizuální stylizací, dalo ve výsledku pouze velmi průměrný film, který zachraňuje jediné - Mozartova skvostná a strhující hudba. Pokud by Saura tímto způsobem natočil prostou inscenaci "opery oper", uvažoval bych dost možná o pěti hvězdičkách, ovšem takhle jsou to usmolené tři. Škoda, tohle se vážně nepovedlo... Celkový dojem: 65% ()

Reklama

troufalka 

všechny recenze uživatele

Jméno španělského režiséra mám spojeno především s rytmem flamenca. Jeho taneční kreace se často odehrávají v prostých kulisách, nepřekvapily mě ani zde. I když někteří srovánávají s Formanem, myslím si, že to není na místě. Já, Don Giovanni se netváří jako historický film, nezabývá se v prvé řadě postavu Mozarta, ale je příběhem hudebním. Tuto charakteristiku naplňuje do posledního písmene. Hlavní postavou zde není skladatel, nýbrž libretista, výprava je chudší, méně okázalá, zato se nám dosává měrou vyrchovatou skvělé muziky, která je nenásilně zasazena do příběhu. Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Kdybych nikdy neviděl famózního Formanova Amadea, patrně bych byl nyní shovívavější, ale v přímé konfrontaci s režijní a uměleckou genialitou Miloše Formana je filmová biografie Lorenza da Ponteho téměř paskvilem. A nezachrání to ani ta do filmu implantovaná úžasná Mozartova hudba... Kdyby to byla inscenovaná opera, ok, ale takhle? Kulisy na úrovni televizní inscenace, nezvykle řídký příběh a především naprosto kýčovitý koncept, v němž hlavní hrdina - umělec, spoluprožívá děj svého díla...uff...jak zní to slovo...kýč? ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Vznik Mozartovej opery pohľadom libretistu (autora textu) Lorenza Da Ponteho. Zo známych umelecko- historických postáv tu má popri Wolfim a Salierim čestné miesto aj spisovateľ Giacomo Casanova, dožívajúci na zámku Duchcov (vo filme uvedenom ako zámok Dox), mihne sa i cisár Jozef II. Všetko je podriadené podobnosti príbehu opery Don Giovanni a vášnivého vzplanutia autora predlohy k mladej Talianke. Rokokový príbeh zaujme dobovými zvyklosťami a postrehmi. Na rozdiel od tunajších komentátorov mi nevadia chabé kulisy a kostýmy (naopak zdali sa primeranejšie možnostiam tých, čo tie nekonečné parochne, upäté šaty, napudrované tváre a komplikované ošatenie boli nútení denne znášať). Trpel som skôr nekonečným prúdom prekudrlinkovanej Mozartovej hudby - mainstreamu vo vážnej hudbe. Nenáročné na počúvanie, s nekonečnou fanúšikovskou základňou, nepripúšťajúcou žiadnu kritiku. Ja skôr súhlasím s tým, čo povedal vo filme aj Casanova: "Salieri je skvelý skladateľ!" Pozitívom je, že Saura neoživil formanovský mýtus o Salierim ako závidiacom príštipkárovi, frustrovanom Mozartovou genialitou, založený na kopnutí si do menej známeho a teda automaticky slabšieho a znevýhodneného v rukách širokej diváckej mozarto fanúšikovskej masy. ()

Galerie (15)

Zajímavosti (1)

  • Opera Don Giovanni měla premiéru v tehdejším Nosticově divadle v Praze 29. října 1787. (Petulka88)

Reklama

Reklama