Reklama

Reklama

Ostře hlídaná zóna, ze které není úniku.
V Mexico City žijí lidé odděleně podle sociálních skupin. Mezi čtvrtěmi pro bohaté a chudé jsou zdi s kamerovými systémy pomocí kterých se bohatí snaží bránit nájezdům zlodějů ze slumů. Jedné bouřlivé noci strhne vítr billboard, který jednu takovou zeď prorazí. Dírou se protáhnou tři lupiči, kteří při vloupání do domu nešťastnou náhodou zabijí starou ženu. Obyvatelé čtvrti na ně okamžitě začnou pořádat hon. Dva lupiči jsou zastřeleni, ale šestnáctiletému Miguelovi se podaří schovat ve sklepě. Tam jej najde Alejandro a poskytne mu jídlo a další pomoc. Miguel by se rád vrátil do své čtvrti, ale dostat se ven z ostře hlídané zóny není jednoduché. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (41)

gudaulin 

všechny recenze uživatele

S termínem zóna jsem se poprvé setkal v novele bratří Strugackých Piknik u cesty, podle které byl natočen Stalker Andreje Tarkovského. Tajemné PÁSMO představovalo oblast , kde neplatí běžné fyzikální zákony a pravidla, na které jsme na naší planetě zvyklí. ZÓNA Rodrigo Plá pro změnu představuje území, kde neplatí zákony příslušné země, protože privilegovaní, kteří tam žijí, mají dost prostředků a odhodlání, žít podle vlastních pravidel i za cenu ztráty lidskosti a vlastní svobody. Zóna odděluje ty úspěšné od obyčejných kmánů žijících v chudinských čtvrtích a zároveň deformuje jednání a myšlení těch, co si myslí, že je chrání. Všudypřítomné kamery, nekompromisní vlastní bezpečnostní služba, zákazy a pocit strachu, poté jedno nezdařené vloupání, následný masakr a psychóza, která vede k zabavování mobilů a k domácímu vězení těch, co ohrožují SYSTÉM. Na jedné straně jde o sociálně kritické drama, které má provokovat a přesvědčovat, na druhé straně je to i pronikavá studie lidského chování, manipulace a stádnosti myšlení. Z hlediska režie není film vyjímečný, je to navíc "jen" televizák s nižším rozpočtem a vesměs neznámými herci. Ale po dramatické stránce a z hlediska nabuzení emocí fungoval mimořádně silně. Napíšu to takhle: co mi nebyl schopný poskytnout penězi vyfutrovaný a mainstreamově vypucovaný Milionář z chatrče, to mi nečekaně dal Život za zdí. Včetně nepohádkového hořkého závěru. Protože Plá netočil pohádku, ale politickou a sociální realitu. A jestli si někdo myslí, že se nás to netýká, zatraceně se plete. I my máme své ZDI, byť každá není tak slavná, jako v Matiční. Večer jsem se procházel po lepší čtvrti, kde vysoké zdi oddělovaly luxusní vily od zbytku světa. Chyběli jen ti strážní s kvéry, kamery, mříže a alarmy byly na svých místech... Celkový dojem: 95 %. Život za zdí není tak efektní a akční jako Město bohů nebo tak vykalkulovaně emotivní, jako Milionář z chatrče. Je obyčejný a příjemný jako plivnutí do tváře nebo kopnutí do žeber... Pro mě velké překvapení a silný zážitek. ()

YURAyura 

všechny recenze uživatele

4/10 Takový hodně divný film, co bude primárně určen pro jihoamerické publikum, jelikož některé premisy jsou pro našince jaksi těžko pochopitelné a akceptovatelné v takové míře, jak nám je snímek představuje - korupce, sociální rozdíly, cena lidského života. Do uzavřeného komplexu obytných budov vyšší střední třídy proniká trojice zlodějů, která při lupu zabije jednu obyvatelku, ale dva z nich jsou na útěku zastřeleni. Třetímu náctiletému z nich se podaří schovat v luxusní čtvrti, ale rozzuřené místní obyvatelstvo se i za cenu lynče, lží a uplácení nechce vzdát svého nedotknutelného statusu. Na místo přichází asi poslední nezkorumpovaný vyšetřovatel, aby zjistil, co se vlastně stalo. Mladý delikvent v mezičase nalezne azyl u podobně starého syna velitele domobrany, který si nechá vylíčit, jak se skutečně celá věc stala. Ovšem v boji proti dobře fungujícímu systému jsou šance osamocených bojovníků za pravdu minimální. Film, i když se snaží skandalizovat poměry v zemi některé ze záběrů v konfrontaci golfového hřiště uprostřed favely nebo síť osvětlení v kanálu působí jako z jiného světa. ()

Reklama

zdenny 

všechny recenze uživatele

Tomuto filmu jsem dal čtyři hvězdy, protože nás nutí uvažovat v několika rovinách o otázkách politicko-sociálních a mravních. Nejedná se totiž ani tak o to, jak kvalitní má film děj. Film nám chce říct plno jiných věcí. Např. 1) Je dobré rozdělovat násilně (zdí) společnost? 2) Může si komunita "za zdí" vytvářet vlastní zákony? 3) Zmar člověka dodržujícího zákony, když se musí sklonit před vůlí "shora". 4) Míra svobody jednotlivce v samostatné komunitě. Ad 1) Rovnostářský člověk a člověk humanista by řekl, že celá společnost by měla žít v nějaké symbióze, protože i před zákony mají všichni stejná práva. Skutečnost je ale taková, že společnost se odpradávna rozděluje a i mně to připadá přirozené I já, být bohatý člověk, bych si zařídil bydlení v nějaké milionářské čtvrti, kde bezpečnost má, mé rodiny a mého majetku bude maximálně zajištěna. A také by mi vadilo, kdyby se mi po ulici poflakovali nějací... lidé z nejnižších sociálních vrstev (když to řeknu politicky). Myslím si ale, že takto by si to zařídila většina lidí v takové situaci. O ostatních si myslím, že buď nemají sociální přehled anebo to jsou prostě pokrytci a pseudohumanisté. U nás a na Slovensku máme zářné příklady např. protiromských zdí. Ad 2) Myslím si, že pokud si lidé utvoří vlastní komunitu, jsou nuceni si vytvořit i nějakou strukturu v ní. Z toho důvodu, si myslím, že jsou - ač nechtěně - tlačeni k tomu si myslet, že mají právo i na vlastní výklad univerzálních státních zákonů. A to si, myslím, je velice špatně. Protože zákonům dané země se musí podřídit všichni lidé v ní žijící a to bez rozdílu. Pokud si zdí obeženu své pozemky nebo vytvořím nějakou svou komunitu, je to moje svobodné právo. Nemohu si ale myslet, že si mohu v rámci své izolace vytvářet i zákony, které jsou v rozporu se zákony země, ve které žiji. To potom nebezpečně rozděluje společnost. A na kontrolu tohoto jevu by se politikové, sociologové a moralisté měli zaměřit především. Ad 3) Policista, který ve vzteku zbil matku hledající svého syna, to neudělal proto, že snad by byl násilníkem. Režisér mu tuto několikasekundovou scénu napsal proto, aby v ní tímto způsobem vyfiltroval absolutní beznaděj člověka striktně dodržujícího zákony ve světě, kde zákony utváří vysoce postavení lidé, kteří je pro svou potřebu obcházejí tak, že obyčejnému člověku je z toho špatně. Všichni to vědí, ale všichni také vědí, že s tím nejde prakticky nic dělat. Protože dle mého soudu je skutečnost taková, že zákony jsou tvořeny pro devadesát pět procent lidí, kteří se jimi musí řídit. Zbylých pět procent se jimi řídit nemusí. Takže pro ně jsou napsány tak, aby v nich v případě nouze mohli kličkovat. Takže zde neplatí, že zákony jsou dělány pro lidi (pro jejich dobro), nýbrž platí, že zákony jsou sice dělány pro lidi, ale proto, aby se jimi řídili. Ad 4) Jak již jsem naznačil výše, člověk ve specifické komunitě chtě nechtě musí její pravidla dodržovat. Ne že by musel z hlediska právního. Je ale nucen z hlediska sociálního. I když to pro něj může být velice nepříjemné. Kdyby se totiž komunitě vzepřel, tato by uplatnila dost nástrojů k vytvoření tlaku na jednotlivce v tom smyslu, aby ten se nakonec stejně podrobil, nechtěl-li by být komunitou minimálně ostrakizován. Proto tomuto filmu dávám čtyři hvězdy. Protože ve člověku otevírá dost otázek. A i takové by filmy měly být. () (méně) (více)

milancecil 

všechny recenze uživatele

221. Strach a nenávist ukrývající se ve zdánlivě nenarušitelném bezpečí zvláštní obytné zóny, pod soustavným dohledem, za vysokou, neproniknutelnou zdí, kriminální drama z námi rozděleného světa, o zvůli, o neomezené moci, o nerovnosti a nespravedlnosti, o morálce a lidskosti, tak obsahově bohatý materiál se dostává k divákovi a nechává bez předpojatých soudů na něm, aby se ve vzniklé situaci sám zorientoval a přijal pro sebe vlastní stanovisko, jak by měla nebo rozhodně neměla společnost fungovat, za jaká pravidla má smysl bojovat a jakým jevům v ní nekompromisně, s neústupností, statečně čelit, spravedlnost se přes sebesilnější odpor vždy boží vůlí prosadí, beztrestnost si nikdo pro sebe spolehlivě nevykoupí, každého jednou doženou jeho vlastní skutky, jen mnohdy ne okamžitě, jak bychom si nejspíše sami přáli, jsem rád, že vznikají právě taková díla, rozporná a provokativní, pak projevené názory na ně mohou o nás samotných velmi mnoho prozradit, jak hluboko je v nás do pozadí zasunutá lidskost, v jaké míře by bylo pro nás samotné snadné použit násilí, k jak neúprosné a kruté odplatě bychom se my sami v takovém případě odhodlali nebo nechali ostatními strhnout, kde jsou v nás nastavené hranice soucitu a milosrdenství, určitě doporučuji ke shlédnutí a zamyšlení. ()

korndaddy 

všechny recenze uživatele

Nemilá situace, kterou naštěstí u nás nemusíme řešit. Pěkně natočené drama o rozdílných sociálních vrstvách, do kterých nemá druhá strana šanci se dostat a když už jo, nedopadne to nikdy dobře. Miguel hold doplatil na špatné kamarádi a na to, že byl ve špatnou dobu na hodně špatném a pro něj hodně nebezpečném místě. ()

Galerie (11)

Zajímavosti (1)

  • Mexický premiér v roku 2006 vyhlásil, že 50% policajtov v krajine je skorumpovaných. (samuelsson)

Reklama

Reklama