Půlnoční polibek

Co na to říct... Nejvcí se mi na tom líbí ta absolutně nulová naivita.. Realita bývá vždycky krutá, a proto je celkem drsný se koukat na film, ve kterém se vidí asi každý z nás. A myslím, že opravdu všichni diváci se najdou v jedné z těch postav. Jenom chci říct, že výběr z těch osob není nijak velký....a tak mě napadá..co, že ste to vlastně dělali na Nový rok ? ... (27.03.2011)

Jeden z filmov so zápletkou (ne)všedného dňa, ktorý sa vydarí len vtedy ak človek nič neplánuje. Dôraz je kladený najmä na konverzácii medzi hlavnými hrdinami, ktorých pocity postupne odhaľuje nepriamo. Scénár nám však ponúka rôzne detialy, ktoré si málo kto všimne a navyše sú tak osobné, napríklad www.lostshoeproject.com. Štýl akým je film natočený, čiernobiela ručná kamera, pridáva na pocite osobne prežitého zážitku... (16.08.2013)

Takhle nějak by to dopadlo, kdyby scénář k Linklaterovu "Před úsvitem" režíroval Woody Allen a o druhou polovinu své režisérské sesle by se dělil s rozměrným pozadím Judda Apatowa. "Půlnoční polibek" klade důraz na sílu okamžiku, dává příležitost neokoukaným tvářím (obsazení hlavní dvojice se nadmíru povedlo) a upomíná na nezávislou scénu. Příběh není tím, co by výrazněji překračovalo rámec zaběhnutých standardů, tím podstatným jsou postavy a dialogy, díky nimž ve mě film zanechal hluboký dojem. 9/10 (21.12.2009)

Vynikajúca klubovka, kde sa nikto na nič nehrá a z celého filmu cítiť srdce a človečinu. Krásna čiernobiela kompozícia funguje v prospech celej veci.a ja som si tento film užil ako už dlho žiadny. Tento film "musí" v určitých momentoch evokovať dva geniálne skvosty a moje srdcové záležitosti - má to len jednu "chybu": Holdridge nie je Linklater, Jacob nie je Jesse a Vivian nie je Celine a celé to nemá v sebe tú silu a fatalizmus Before Sunset/Sunrise. (10.08.2012)

Tenhle film si jde svou vlastní cestou, která je tolik odlišná od drtivé většiny, podobných snímků. Takže nečekejte nějakou hloupou komedii typu One day, ale úplně pravý opak. Dva ztroskotance, jejich schůzku, která je spíš výstřelem od pasu a pak už jen konverzačku, která se z večera lehce mění až do rána. Moc milou, nenucenou a hlavně uvěřitelnou. Poslední den v roce, v černobílém provedení. Půlnoční polibek mě přesvědčil o tom, že i v záplavě romantických komedií se dá najít kus, který stojí za to. Chce to jen pořádně hledat. (03.02.2015)