Půlnoční polibek

Pro někoho je Silvestr magickým dnem, na jehož sklonku něco starého končí a něco nového začíná. Pro někoho jiného je to zase jen obyčejný den a nevidí v něm nic zvláštního. V tomto filmu jsou k vidění oba náhledy na tento den. Zatímco hlavní hrdina nemá v plánu na tento den nic víc, než masturbaci a samotu a jen díky svému kamarádovi si dá inzerát na webovou seznamku, hlavní hrdinka hledá pana Dokonalého, kterého by o půlnoci políbila. A tak na inzerát hlavního hrdiny zareaguje. Film nezúčastněně sleduje prohlubující se vztah dvou lidí, kteří se poprvé setkali během silvestrovského odpoledne a nabízí divákovi všechny aspekty takového setkání. Ve filmu se vlastně většinu doby nic moc neděje, ale přitom si tak nějak příjemně plyne a mě jako diváka hodně zajímalo, jak se to celé vlastně vyvine. A když naběhly závěrečné titulky, procházely mnou příjemné pocity, že přesně takhle by se to mohlo odehrát i v reálu. Jsem bohatší o další poněkud netypický, ale přesto zajímavý filmový zážitek, který mě dokázal oslovit a zaujmout, a tak neváhám udělit čtyři hvězdy. (13.07.2014)

Neuvěřitelně krásné. A dějiště impozantní, mé milované Los Angeles zachycené z úplně jiného úhlu pohledu, než člověku dostane ve většině filmů. Že měl film malý rozpočet? No a co? Neshledala jsem na něm žádný nedostatek, a atmosférou předčí leckteré hollywoodské trháky. Navíc černobílé provedení u tohoto typu filmů podle mě vždycky přidávalo na uměleckém dojmu. (16.01.2010)

Naprosto ukázkový příklad amerického nezávislého romantického filmu. Půlnoční polibek je opět hodně ukecaná záležitost. Minimum komparzu a lokací. Hlavní je filozofování hlavních postav a jejich slovní přestřelky. Celkový dojem z filmu se snaží umocnit jeho černobílé provedení, které v mých očích výsledný dojem spíše kazí. Rozhodně se dá říci, že zde máme originální kousek pro náročnější publikum. (09.10.2016)

To blond holka ze seznamky mě málem připravila o filmový zážitek! Hned po prvních minutách, strávených v její společnosti, jsem velmi vážně uvažovala o ukončení mého trápení, jenže se mi vůbec nechtělo opustit Wilsona, i když by mu podle mého bylo mnohem líp další osamocený rok v depresi, než pokročit někam dál s arogantním kanálem bez vychování, jménem Vivien. Naštěstí blažené okamžiky, kdy dokázala zmlknout a slovo dostal její pravý opak, byly stále delší a vedly k její pozvolné proměně, kterou jsem už byla schopná akceptovat. A odměna za výdrž i důvěru ve Wilsona byla sladká. Černobílý obraz byl víc než příjemnou změnou, dokonce ani L.A. v něm nevyhlíželo lacině, spíš seriózně, jako město pro život, toulky po něm byly fajn, stejně jako většina dialogů (ale přirovnání kondomu k toaletnímu papíru jasně vede), ovšem nejlepší chvíle se dostavily, jak praví název - s půlnočními polibky - a do finále se jen vylepšovaly, abychom si nakonec do nového roku mohli všichni zahulákat "Wind of Change" :-) (17.02.2012)

In Search of a Midnight Kiss je často srovnávaný s dokonalým Befores Sunset/Sunrise. I když v mých očích jeho kvalit nedosahuje, jde o velmi příjemnou nazávislou? romanťárnu. A co je hlavní, funguje v něm to, co ve správném romantickém filmu fungovat musí - přitažlivost obou hlavních protagonistů. Krásně stupňované s potěšujícím koncem. Mám rád filmy, které ve vás na konci zanechají jakýsi pocit, že jste právě viděli něco, na co jen tak nezapomenete a v jistých momentech vám připomíná vámi prožité chvilky radosti. (11.01.2013)