LazyTown

Zrovna před pár dny jsem znovu narazil na tento seriál, který jsem před dlouhými lety sledovával jako dítě. A narazil jsem zrovna na díl "Falešný Sportacus"! Tedy první mnou viděný a zároveň můj kdysi nejoblíbenější díl. Chápete to? No, už tehdy mi to připadalo značně trapné, ale když jste dítě, tak sledujete ze zvědavosti cokoli. Teď už jsem úplně někde jinde, ale ohodnotím to, protože to byl jaksi kus mého života. Jednu hvězdu tedy za docela sympatického Sportacuse (i když občas se předvádí až běda) a druhou za Stephanie, celkem šukézní lolitku, která mě neomrzí ani v tomto věku! Pardon, že jsem se tak rozohnil, ale jsem divnej. (12.06.2013)

Ono je to tak debilní, až je to dokonalé. Uber cool Scheving metající salta kudy chodí či nehorázně přehrávající Robbie Rotten. Na tohle se dá dívat, když má člověk náladu na pořádnou stupiditu - a přitom je to tak krásné. Vesele barevné s perfektním soundtrackem (alespoň co se týče originálního znění). Pro děti to musí být bezva (25.08.2009)

Kdo neviděl, neuvěří. Na LazyTown jsem narazila náhodou a celých 10 minut nevěřícně zírala, možná i s otevřenou pusou. Už vidím děti, jak se po shlédnutí této psychedelické trapárny vrhnou na sport a začnou chroupat mrkev (což asi bylo hlavním cílem tvůrců). Já měla naopak chuť vrhnout se na obrazovku a rozmlátit ji. (05.11.2012)

Nebylo co dělat tak jsem jen projížděl kanály a narazil jsem na tohle a byl to šok jak prase. Jsem zastáncem že člověk se musí občas podívat na nějakou blbost aby se odreagoval, ale tohle je tak dementní, úchylný a nechutný že ani nevim na jakou věkovou skupinu je to zacílené, jestli pro děti do jednoho roku nebo pro úchyly v důchodu. SRAČKA EXTRA UNION! (21.06.2012)

"We Are Number One", to je legendární píseň již zesnulého herce, který ztvárňoval záporáka tohoto seriálu. Přesně tak, nemluvím o žádném jiném seriálu, než je líné městečko, které už sledují další mladší generace dětí. Nejprve musím zmínit, že jsem se k tomuto seriálu dostal opravdu náhodou. Jelikož mám hodně co společného s Německem a němčinou, tak jsem často sledoval Super RTL, a najednou jsem narazil na sportovce, který mě od začátku seriálu ohromoval svými salty, přemety, rotacemi, sílou v rukách a jeho ultimátní nafukovací vznášecí lodí plné pomůcek, které zachrání obyvatele v městě. V tu chvíli jsem měl roztaženou díru... pardon pusu a čuměl jsem do TV, bůh ví, jestli jsem jí neuslintal, při pohledu na tohoto borce. Dále už jsem jenom bedlivě čekal, jak pomůže Sportakus té růžovce a těm loutkám při nebezpečí nastražené Robbiem. Nemám důvod psát negativa, jako dítě jsem tenhle seriál baštil. Robbie mě bavil svými obleky, ale často jsem si říkal, jak ty blbci nemohli už při pohledu na jeho tvář poznat, že je to furt on... ale, to by nebyl LazyTown, že? Písničky v tomto seriálu byly dost chytlavé. Můj první díl, který jsem viděl byl s tím dortem, jak ho ten hajzlík ukradl. Původně jsem si opravdu myslel, že je to německý seriál, protože jsem původně znal tento seriál s německým dabingem. O to VÍC mě překvapilo to, že tento seriál je původem z mrňavého islandského státu, kde nadále žije můj oblíbený režisér a zároveň Sportakus Magnús Scheving. Nesmím ale zapomenout, že i na Jetixu jsem potom sledoval i tento seriál, a o to víc jsem bouchl do stolu, když jsem slyšel tu patlanici českého dabingu. To snad museli omylem nahrát fandub do domácích mikráků za pajsku a zkusit to poslat režisérovi, který omylem potvrdil schválení do televizí. Nakonec se snažím skrývat něco, co tomuto seriálu neodpustím, a to je to, že Lazy Town byl posledním odvysílaným programem na Jetixu a tím Jetix nadobro zesnul a vedení přebral Disney Channel. V tu chvíli vlítla do mého pokoje mamka a ptala se: Co tady řveš?! A já na to: Mami, dneska mi oficiálně skončilo dětství. Takže tak. Za nostalgii dávám průměr. (05.04.2020)