35 rhums
35 Rum
35 Shots of Rum
35 panákov rumu
Režie:
Claire DenisKamera:
Agnès GodardHudba:
TindersticksHrají:
Alex Descas, Mati Diop, Nicole Dogué, Grégoire Colin, Jean-Christophe Folly, Eriq Ebouaney, Ingrid Caven, Adèle Ado, Tony Harrisson, Djedje Apali, Adama Niane (více)Obsahy(1)
35 panáků rumu je vyhrazeno výjimečným, jedinečným okamžikům v životě a k jednomu takovému pomalu, láskyplně i trochu melancholicky směřují hrdinové filmu Claire Denisové. Stárnoucí průvodčí vlaků RER Lionel věnoval celý svůj život péči o jedinou dceru Joséphine a ta mu oplácí stejně. Jejich harmonický vztah je založen na vzájemné důvěře a úctě, a přestože se zdá, že vlastně nikoho dalšího nepotřebují, součástí jejich malého soukromého světa jsou i další dva obyvatelé předměstského pařížského činžáku – Lionelova bývalá přítelkyně, taxikářka Gabrielle, a osamělý tulácký Noé, žijící jen s tím, co mu zanechali rodiče – se starým nábytkem a starou kočkou. Nevyslovený pocit pospolitosti, vzájemné péče a jistoty ale dostává první trhliny ve chvíli, kdy jeden z Lionelových kolegů odchází do penze a Lionel je konfrontován s uplývajícím časem a nutností změn, již si dosud odmítal připustit. Nastal čas, aby Jo začala žít svůj život – a Lionel také... Režisérka svou studii o dospívání, stárnutí, nadějích a ztrátách vypráví především prostřednictvím pocitů, pohledů a gest, které vypovídají o jejích postavách, jejich vztazích a malých velkých věcech života. (Fresh Film Fest)
(více)Recenze (31)
Něco mezi 3-4 hvězdičkama... Ono je to natočeno velice působivě, v tomto filmu téměř vůbec nejsou potřebná slova, celkově herci hrají gesty, mimikou, výrazem... Je to takové soft drama s velice propracovanou fasádou. Na 35 panáků rumu se dívalo velice dobře, jen teď nejsem schopna říci, zda si budu později přesně pamatovat, o čem to bylo, nebo čím by mě to uchvátilo na ty 4 * .. zatím tedy tři. Zajímavé je pro mě zjištění, že Francouzi točí filmy stylem, když už se začínáš dívat, od tohohle neodejdeš.. Tedy koukala jsem celou dobu, podívaná je to určitě kvalitní, avšak postrádá to možná ještě něco navíc, možná určitý klimax, který by trochu diváka probudil z poměrně pomalého tempa celého příběhu. ()
Asi velká očekávání a nic. Navíc film je plný černochů a hispánců, běloby tam nejsou výrazně v menšině. ()
Konečně zas jednou 100%. Jak málo slov stačí k tomu, aby film promlouval. ()
Ty dlouhé předlouhé záběry jízdy metra v první půlce filmu mě málem přinutily film vypnout. Dívat se asi 2 minuty v kuse, jak někdo kouří cigaretu? To mělo mít nějakou hloubku? ()
!SPOILER! Film, který se celkem vymyká dnešní francouzské produkci. Po celou dobu si drží celkem slušnou poetickou atmosféru, která je ve skutečnosti dost tíživá a budí napětí, kdy to všechno bouchne. Nemohu se ale zbavit dojmu, že celý film je nakonec čekáním na něco, co nepřijde. Nadruhou stranu konec je celkem nečekaný a dává filmu jiný rozměr. ()
tak tedy nevím, čemu někteří diváci podlehli, patrně docela umně budované atmosféře tohoto filmu. Mě ovšem při jeho sledování chybělo, že byl prakticky o ničem. A myslím si, že to bude problém většiny diváků, že nebudou schopni popsat žádný děj. A pokud filmu prakticky chybí příběh, je to podle mého tak zásadní problém, že ho nemohu lépe ohodnotit. Navíc ani použitá muzika mě ne vždy právě oslovovala a ta tu zrovna byla dost zásadní a fungovala na úkor slov. Velmi průměrné a velmi snadno zapomenutelné ()
Nač mluvit, když mlčení je tak krásné;) ()
Proč?...Pokud existuje Pozdní jaro, je to zbytečný film... ()
Hektolitry emocí servírované po panácích drobných gest, pohledů, úsměvů, doteků. ()
Francouzské filmy mám rád, ale tento se vleče jako týden před výplatou a když už se tedy ke konci zdá, že se něco začíná dít, vidíme titulky. Dialogů je tady opravdu málo a tím je film nudný. Je docela zajímavý, že tady hraje 95% černochů a jestli to byl záměr, tak nevím proč. Nebo snad na tom předměstí žijí a u těch drah pracují jenom černí ? Teda ne že by mi to vadilo, ale je to divný. ()