Obsahy(1)
Byl jednou jeden královský větrný mlýn a v něm žili královna (V. Galatíková) a její syn, mladý král Sebastian (J. Schwarz). Ten už měl dávno čas na ženění, jenomže mnohem víc, než dívky a kralování jej zajímala jeho sbírka kuriozit. Jednoho dne prince na trhu zaujala prostá dívka (A. Černá). Jedině ta se stane královnou, pomyslel si Sebastian. To ještě netušil, že jeho vyvolená, hodná a pilná Mariana, má závistivou sestru Adrianu, a že obě dívky, v jedné hodině narozené, jsou si k nerozeznání podobné. (Česká televize)
(více)Recenze (15)
Sestry, jednovaječná dvojčata, jedna těžce poznamenaná fyzicky pihou na tváři, druhá těžce poznamenaná na charakteru sobectvím, tupostí, hamižností a egocentrismem. Hádejte, co je v reálném životě (i v tom pohádkovém, jak zjišťujeme) větší problém? Láska na první pohled je neviditelná bytost žijící jen v pohádkách. Emoce na první pohled jsou spíš hnutí hormonů, hledat ve vizuálním zalíbení, v zaujetí někým z krátkého setkání, lásku, považuji za odvážné nebo alespoň za naivní. Král zvolil naprosto vědeckou metodu k tomu, jak získat do života zodpovědnou a moudrou družku. Laskavá Mariana, což je jediné plus celé pohádky, je pro svou lásku (ehm) ochotná přestát nějaké nesnáze, trochu se obětovat a do toho velkoryse pečuje o svou sestru. Té není dost to, co má, a kudy chodí, tudy škodí. Zvláštní postavou příběhu je Adrianin milý Gaston, který buď své partnerce celé roky lže, nebo se z plavčíka stal rovnou kapitánem, čemuž se zdráhám věřit. Celou tu lekci logiky korunuje lasturová víla, která se čas od času vytřepotá ke krátkému projevu ze své lastury, chichotá se jak kdyby jela na LSD a nekonzistentně vypráví, že člověk musí něco naprosto šíleného udělat jen proto, že ona to myslí dobře a prostě jí musí věřit. Kdyby se kolem mě takhle komíhala, asi bych jí v závrati, při pokusu ji při jejím monologu sledovat, při osmé otočce a druhé větě pozvracela závoje. ()
Že jsou televizní pohádky nízko nákladové a že je to na nich vidět, by mi tolik nevadilo, ale proč musí už tak dost uboze zpracovaný námět utopit v plytkém scénáři, mizerném nasvícení, bezduchých dialozích a naprosto příšerné hudbě to nevím. Dokonce ani princezna princezen číslo 2 Sabina Laurinová to nevytrhla, a ani ostatní tak dobří herci neměli šanci. Jen díky jim to nešlo do kopru úplně. PS: dcera zmizla od pohádky po 15 min. ()
"Přece nevylezu z vyhřáté postele kvůli nějakému hloupému snu !!" Žádná piha na kráse, jen další zoufalá snůška zhovadilostí.. Jurásková načrtne spoustu zajímavých motivů, ale neumí s nimi naložit.. A Simonová tentokrát rovněž.. A to finále snad ani nemohly (s)tvůrkyně myslet vážně !! A tak zaujal jen mladý Zindulka !! ()
Špatná pohádka od začátku do konce. Námět o sestrách dvojčatech, kde jedna je hodná a druhá pyšná a marnivá, je nezajímavý až běda. Také celé zpracování pohádky čerpá z typických pohádek osmdesátých let, čili depka na diváka číhá na každém druhém kroku včetně tradičně strašné hudby Ladislava Simona, dvorního to skladatele režisérky. Tohle je opravdu nepovedená pohádka a jakákoli další slova jsou zbytečná. ()
To vám bylo ale tak neskutečně pitomoučké! Vyžilá Černá, která fakt nepůsobí jako princezna ze mlejna, ale jako rajda z nějakého vykřičeného domu, fakt nevím, čím jako okouzlila jak krále, tak admirála (protože tady holka hraje dvojroli - která je která, to se pozná podle pihy, ale pan král si to uvědomí až posléze, aby byla zápletka a aby se mohla projevit pitomoučká lasturová víla, která tady snad ani nebyla potřeba). Chudák Galatíková se to snaží uhrát se ctí, ale předepsány má tak šroubované a do pusy se nehodící repliky, že jí skutečně dělá problém, aby je nějak herecky vyjádřila. Btw, nějak netuším, co na rozmazlené fifleně ten námořník viděl, a vlastně kromě házení jabkem, co viděl král na té druhé. Cesta Marianny za kouzelným jablkem mi pak připomněla slavné filmy Ed Wooda, kde měli kulisu hřbitova metr krát metr, ale natočilo se procházení přes ně sedmkrát za sebou a bylo hotovo. ()
Galerie (1)
Zajímavosti (1)
- Trh byl natáčen v klášteře Doksany. (rakovnik)
Reklama