Domov aneb Kam směřuje naše cesta

Home je pro mě velmi působivý dokumentární film, který využívá krásné scenérie. Někdy jsou tyto scenérie varovné a právě slovo varovné vystihuje tento dokument. Je dobře, že se objevil další snímek, který upozorňuje na budoucí události. Myslím si, že tyto informace podává velmi zajímavě a především ,,záživným" způsobem. Potěšilo mě, že zde byly zmíněny i klady a že svět jako celek není lhostejný. Komentář dokumentu byl také vyveden skvěle. (24.06.2009)

Home je plný překrásných obrázků. Leckteré záběry nemají daleko k abstraktnám uměleckým dílům. Vizuálně lze již nelze dosáhnout dokonalešího efektu. A pak tu je aktivistický komentář. Nebudu hodnotit jeho obsah, i když s předkládanými názory tak v 80% souhlasím. Spíš si myslím, že komentář je taková berlička, díky které se tvůrci snaží dosáhnout kýženého efektu, totiž zprávě o stavu světa. A takhle lacino já se nedám. Když si vzpomenu například na geniální Koyaanisqatsi, či výtečnou Baraku, tak si uvědomím, že jde říct mnohem víc a to i beze slov. (12.04.2010)

Viděl jsem dvouhodinovou verzi a musím říct, přestože zrovna neholduju ekologickým agitkám, Home je opravdu zajímavým počinem. Zpočátku se tváří jako erudovaný dokument BBC o "vzniku", poté však zvolna přechází do polohy "udělejme něco s tím, jak žijeme.. ještě je čas". Záběry jsou to nádherné i smutné.. dle toho, jak jsme je za poslední desítky let přetvořili. (25.11.2010)

Yann Arthus-Bertrand, velký fanoušek balónového létání, a o nic menší fanoušek zachování lidské rasy navzdory její zabedněnosti a sobectví, přináší dokument o stavu a směřování našeho světa, který bych nejstručněji popsal asi jako "Baraka bez psycho hudby, zato s komentářem". Vizuálně úchvatné a přitom mrazivé dílo, které by se mělo povinně promítat v hodinách ať už přírodovědy nebo věd společenských. Klidně i s tradičně kvalitním českým slovním doprovodem Alfreda Strejčka. Tahle "ekologická agitka" se povedla. 80% (09.04.2016)

Spojení nádherných (někdy i děsivých) obrázků a krásné hudby Armanda Amara. Mluvené slovo v podobě Z. Svěráka mě chvílemi přišlo zajímavé, chvílemi mě štvalo a rušilo ve vychutnání hudby. Určitá fakta, která tu zazněla mi přišla zajímavá a snad i nová, v mnoha momentech mi však komentář přišel zbytečně opakující dokola celkem banální věci jako že je vše provázané atd. Každopádně i když se tvůrci na konci snažili o trochu pozitivní a nadějné vyznění, ve mně převládá (nejen díky tomuto filmu) pocit, že 21.století je nejspíš poslední maximálně předposlední století, které má lidstvo před sebou. (16.09.2009)