Režie:
Tom HarperScénář:
Jack ThorneKamera:
Robbie RyanHudba:
Jack C. ArnoldHrají:
Holliday Grainger, Steven Mackintosh, Thomas Turgoose, Susan Lynch, Rafe Spall, David Norfolk, Ewen MacIntosh, Tony Maudsey, Susan EarlObsahy(1)
Drama začíná nenápadně v karavanové osadě na jihu Anglie. Dospívající Emily a David jsou nejlepší kamarádi a spolu si užívají pohodové léto. Záhy je Emily nucena přinést oběť své mladické revoltě - opustit veškerý komfort a odejít z domu. Skrývá se v jeskyni na pobřeží a David jí ochotně pomáhá zachovat si suverenitu navzdory usilovnému hledání rodičů. Emily to možná nepociťuje, ale pro Davida začíná být situace nelehká. Pod tlakem okolí, tíhou nově nabytých informací a také prvních neznámých citů začíná nad sebou ztrácet kontrolu a nemá nikoho, komu by se mohl se vším svěřit. Tragédie čiré naivity popisuje tíhu dospívání a zároveň důležitost mezilidských vztahů. Jak málo stačí, aby se svět zbořil jako domeček z karet. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (17)
Když jsem si přečetl název, tak jsem čekal něco naprosto jinýho, ale hned po prvních minutách mi bylo jasné, že jsem si film nevybral špatně. Napětí během filmu skvěle stoupá a ten závěr je úplně úžasnej a hlavně nečekanej. Celý to doplňuje skvělej soundtrack. Konec filmu na mě zapůsobil snad ještě více, než například Requiem za sen. Jednoznačně nejlepší z těch deseti filmů, které jsem na Febiofestu viděl a celkově jeden z nejlepších a nejpůsobivějších filmů co jsem zatím zhlédl. ()
Jednoduchá civilná dejová línia ani jedno zbytočné slovo, predvídateľná a možno práve preto presvedčivá psychológia postáv a neuveriteľne silná atmosféra, ktorá v kontraste s dôležitosťou deja bola vystavaná na lyricky intímnych detailoch. (naháňanie oviec na lúke, pohladenie po tvári, skákanie po strechách...) ()
Hloupá, krutá mládež a ignorantští dospělí. Welcome to Britain. Od realistické psychologického dramatu se film kontinuálně vzdaluje. Dovídáme se stěží uvěřitelné (ale šokující) informace, policajti projevují neschopnost nebývalou i na filmové poměry a vše graduje činem ani trochu neodpovídajícím předcházejícímu chování postav (ale činem šokujícím). Jediným smysluplným vysvětlením by byla Davidova mentální retardace, ale obávám se, že šlo pouze o hercův nešťastně zvolený výraz. „Důležitou“ pomalostí tempa Skautská příručka jen zastírá svou dutost, fakt, že je filmem postaveným na jednom, nanejvýš dvou šokujících zvratech. Navíc filmem neobratně zrežírovaným, bez hereckého výkonu, kterému bych věřil, bez jednotného tónu – vytvářená intimní atmosféra je neustále nabourávána, tu větším davem lidí, tamhle nevhodně zvolenou hudbou. Když v psychologickém filmu selhává i psychologie, lepší vzít nohy na ramena (ať vás obohatí alespoň fyzickým výkonem, protože žádný velký psychický výkon vážně nevyžaduje). 45% ()
Prozatím nejpříjemnější překvapení z třináctky soutěžních filmů letošního Febiofestu (2010). Film tematicky spadá do žánru bildungsromanu, navzdory jednoduchému ději a zápletce má slušný spád. Nepřehlédnutelný je výkon hlavní představitelky Holliday Grainger, který si svou živelností nezadá s oceňovaným výkonem Katie Jarvis ve Fish Tanku. ()
Nesmírně zajímavé a zejména originální drama o tom, jak tenká je hranice mezi bezstarostností a odpovědností, legrací a tragédií, nadějemi a bezvýchodností. Příběh se vyvíjí pro mne zcela nepředvídatelně, přičemž ovšem nepostrádá logiku, která se divákovi zpětně vyjevuje, a on dodatečně musí uznat, že to vlastně jinak probíhat nemohlo. Dech beroucí závěr všechno korunuje. ()
Galerie (6)
Photo © Pathé
Reklama