Norské dřevo

Věřím tomu, že za filmem byla snaha vytvořit věrnou adaptaci jedné výjimečné knihy. Problém je, že kniha hodně pracuje s nevyřčeným, tedy s tím co je řečeno "mezi řádky". To já jsem ve filmu neviděl. Místo toho jsem měl problém neusnout. To nevyřčené se opravdu nedá nahradit dlouhými záběry na lesní krajiny, kde na pozadí hraje smutná a pomalá píseň. Možná je to prostě tím, že kniha je nezfilmovatelná. Navíc film je určen opravdu jen pro čtenáře, běžný divák si po shlédnutí bude ťukat na čelo a říkat si, že ta kniha musí být blbost. (14.11.2014)

Hodně jsem se na film těšila, jelikož Murakami Haruki je můj oblíbený spisovatel a právě Norské dřevo se mi líbilo hodně. Samozřejmě, každý si při čtení knihy představoval příběh trochu jinak, a proto se filmové zpracování nikdy nezavděčí všem. Norské dřevo od Trana se bohužel nezavděčilo mně. Asi mi nesedělo celé zpracování. Na to, jak dlouhý film je, mi připadalo, že vynechali spoustu zajímavých částí a zbytečně protahovali jiné, takže jsem se ve výsledku nudila. Jedinečná tajemná a melancholická atmosféra knihy od Murakamiho zde mizela, emoce příliš nefungovaly, postavy bezvýrazné, mnohé nedotažené do konce. Docela mě mrzí, že se knize nedostalo důstojnějšího filmového zpracování. (13.03.2011)

Do pochmúrnych tónov ladená, sexuálno-citová odysea muža a ženy, spracovaná v silne komornom duchu a umocnená škálou poetických obrázkov, intímnou kamerou a hudbou. Bola som pripravená na to, čo mám od filmu očakávať, preto ma neiritovalo pomalé rozvláčne tempo a veľmi skľučujúca (čo je plus) atmosféra. Obzvlášť musím podotknúť, že sa v ňom nachádza jedna nesmierne depresívna scéna na úpätí skal, dotvorená hereckým majstrovstvom a temnou hudbou, po ktorej bola moja krehká psychika značne otrasená. Chápem aj tie nízke hodnotenia, nie každý prekúsne japonský art a už vonkoncom, keď nie je divák pripravený na to, čo ho čaká :-) (29.09.2011)

Ačkoliv jsem po zhlédnutí filmu Přicházím s deštěm do Tranovy adaptace Murakamiho knihy vkládal nemalé naděje, i tak jsem počítal s tím, že se předloze nevyrovná, neboť se jedná o vrstevnatou a příběhově hutnou knihu s nezaměnitelnou atmosférou, na jejíž poctivé převyprávění stopáž jednoho celovečerního filmu prostě nestačí. Onu pro Murakamiho typickou melancholickou atmosféru se sice podařilo do filmu převést, avšak způsob, jakým je zde nakládáno se samotným příběhem, mi přijde poněkud nešťastný. Vůbec se zde nedá mluvit o souvislém vyprávění, mnoho věcí je opomenuto, přičemž některé z nich jsou pro příběh opravdu zásadní. Knihy neznalý divák si tak může špatně vyložit zásadní vztah mezi Tóruem a Midori, stejně tak nelze dost dobře pochopit postavu Reiko, protože je zde opomenuta její minulost, která v knize představuje velmi působivou příběhovou linii. Norské dřevo nepovažuji za povedenou adaptaci, spíše se jedná o soubor nešťastně pospojovaných fragmentů, které jsou atmosférické, hezky natočené a dobře obsazené, ale v celku nefungují ani z poloviny tak dobře jako kniha. Osudový příběh se tak scvrkl na prosté romantické drama.____Jednoznačné zklamání. Jen ti představitelé jsou vybraní opravdu pečlivě a Kiko Mizuharu jako Midori jsem si okamžitě zamiloval - stejně jako v knížce. (20.06.2011)

Prvním faktem je to, že jsem nečetl knihu a tím pádem nemůžu zahrnout komparační stránku. Film je zpracovaný velice dobře od kameru až po zvuk. Střih není zas až tak propracovaný. Občas bych vystřihl nesmyslné flashbacky. Film má zatraceně zbytečně dlouho stopáž, která škodí filmu a myslím, že film by šel sestříhat a pro neznalce knihy určitě k dobrému. Film bych určitě doporučil, ale sám bych se na něj podruhé nepodíval. To bych Vám radši doporučil Moment to remember z Korejské produkce, který mě dostal mnohem víc. Mnoho lidí potěší. Mnoho lidí zklame. Já jsem uprostřed. (05.06.2011)