Zločin à la Neapol

Jestli nemá něco chybu tak určitě tenhle skvost! Už dlouho jsem se tak od duše nezasmál jako u této záležitosti ze které Itálie stříká na sto honů. Marcello Mastroianni naprosto strhne svým vtipným , energickým a velmi vkusným výkonem. Ornella nádherná , Pozzetto jako vždy skvělý. Corbucci byl prostě nadžánrový režisér který dokázal propojit nemyslitelné. Opravdu vynikající práce a pro mne velký zážitek. P.S. hudební mág Ortolani jakoby chvílemi fušoval do řemesla božským Kraftwerk. Ale to mi vůbec nevadí:-) (17.08.2009)

Připadal jsem si jako Neruda při Cimrmanově Němém Bobši.Scénarista asi každý den jako rozcvičku před psaním šňupal z toho medailonku s koksem, co si s ním ve filmu Zeudi Araya sladí sexuální život. Marcello nasadil submisivní kukuč, ale ani ten nezastře, že nemá co hrát, protože ho Corbucci nutí do polohy italského Luďka Soboty. Holt pohádky o tom, jak outsider ke štěstí přišel, se točí všude. (09.08.2009)

Kukadla Ornelly Muti a nohy Zeudi Araya Cristaldi. Dva důvody, pro které stojí tenhle flák vidět. Ženám musí stačit kulhající Mastroianni. Nic moc dalšího, čím by tahle typicky italská (hodně se mluví rukama a řve), ale na můj vkus málo crazy, komedie táhla, není. Ke třem z okna vyhozeným hvězdám se nakonec přikláním i díky skvělému českému dabingu a v úvodu nezmíněným nohám Ornelly Muti, teď jsem si totiž připomněl lehkým erotičnem prodchnutou noční scénu z bytu mrtvého trpaslíka.. (17.03.2021)

Vlastně jediné, co mě zaujalo, tak to, jak dobře hraje Mastroianni svého méněcenného kripla, který ale není blbý, ba právě naopak. Jen nechápe, co se to kolem něho najednou děje. Tam se na tom kontrastu dalo docela hodně vytřískat, jenže mi humor zde přijde moc umírněný - chtělo to buď pořádnou crazy parodii, nebo naopak vážněji laděný příběh se sem tam humornými prvky, které by jej odlehčovaly - a děj velmi, velmi rozvláčný a ty dvě hodiny si to prostě pozornost neudrží. Přitom pár scén je tam povedených, na Ornellu se dobře dívá, ačkoliv ukáže jen nohy (ne, tentokrát se nesvlékne), ale je to žel málo. Stejně jako hlavní postava není pořádně využita ani postava komisaře (Pozzetto) a vlastně ani dirigenta. Zůstalo to podle mne viset někde v půlce u všech atributů a dorazila to délka filmu. (22.02.2024)

Nejsem zrovna ten, koho by mohl zklamat snímek s Mastroiannim, Muti a Pozzettem v hlavních rolích. Tohle je ale navíc opravdu skvěle "koukatelné", nejen pro příznivce italské kinematografie. Snímek s detektivní zápletkou, krásnou ženu a dobrým humorem. Zajímavé jsou vcelku nezvyklé role Pozzetta i Mastroianniho. Jelikož detektiv byl spíš bázlivý než drsňák z Neapole, mohl ho zahrát a také výborně zahrál právě Pozzetto. V roli po obrně kulhajícím hráči na mandolínu, bych dokázal vidět někoho jiného než Mastroianniho, ale zahrál také dobře. Moc se mi líbil Peppino De Filippo jako otec (Natale Capece) a dialogy, mezi ním a synem Raffaelem (M.M.) jsou povedené. Celý film příjemně ubíhá až do závěru pro někoho šťastnějšího, pro někoho méně. Vždyť šlo přeci o "cinquanta milioni di franchi svizzero". (29.09.2011)