Manželství po italsku

"Kdo nemá srdce, nemůže dostat infarkt." Manželství je souboj muže a ženy, ve kterým mají na začátku oba přibližně stejný šance na vítězství, ale vždycky vyhraje žena. Třeba taková Filomena. Prostitutka se třemi nepřiznanými potomky. Jakou má taková holka šanci proti bohatýmu plnokrevníkovi Domenicovi? Tomu přece stačí zamrouskat knírem a Země se přestane otáčet. Jenže od chvíle, kdy Filomena rajcovně vystoupila z autobusu oknem, bylo jasný, že tohle nebude mít Domenico lehký. Já jsem se u toho tedy nijak zvlášť nepobavil, ale to neznamená, že by to nebylo skvělý. A taky mě zasáhla představa, jak asi dnes trpí alfasamec Edward Lewis pod dominantní nadvládou svý Pretty Vivian. (24.11.2021)

Čekal jsem konverzační komedii, dostal sice výtečný, ovšem značně depresivní a temný příběh o lásce a nenávisti. Hlavní devizou snímku není ani tak precizní režie či skvělý scénář, ale zejména vynikající hlavní herecké duo. Mastroianni vystupuje jako uhlazený, na vzhled si potrpící svůdník, kterému divák uvěří veškeré emoce, od smutku a neštěstí přes obvyklou familiérnost až po závěrečný neklid a nejistotu, zatímco Sophie Loren hraje svojí Filumenu jako navenek zamilovanou a navní slečnu, ze které se postupně vyklube tvrdá a cílevědomá žena, která je mnohem větší osobnost než navenek suveréní Domenico a je to právě ona, jenž si postupně ukradla moje sympatie a po celou dobu filmu ji fandil. Ač se mi dostalo jiné podívané, než jsem čekal, tak nakonec jsem jen rád a po delší době mohu s klidným svědomím udělit zasloužený plný počet hvězdiček. (25.05.2009)

Manželství po italsku. O muži a ženě, kteří se po více času, v němž sdíleli stůl a lože, bezostyšně zneužívali. On si z ni udělal děvečku pro všechno, ona z něj bezedný měšec. Je možné, že jedné noci, kterou si on ani nepamatuje zplodili syna. A nakonec byla malá svatba. A od té doby žili šťastně (dokonce se naučila i slzet, a že si to za tu vší skromnost zasloužila!), a pokud je smrt nerozdělila, žijí tak dosud. 75% (25.09.2016)

Odlehčený De Sicův film se seriálovým polopatismem, typovými, nevykreslenými charaktery a mnohdy vlezlým melodramatickým patosem... ale co, jako odchovka je to příjemné ale ačkoli dávám tenmtokrát o hvězdu více, např takový Umberto D se mi v konečném důsledku líbil mnohem více... ovšem to se jednalo o jiný žánr. Tak tedy v rámci melodramatických a primitivně přeslazených komedií je tato neprůměr (01.11.2005)

Mně to vůbec nepřijde jako komedie, naopak mi je u toho filmu hodně smutno - z toho, jak se Domenice chová k Filumeně a jak na to ona nakonec reaguje. Myslím, že v tomto ohledu je ten film zajímavou zprávou o své době (viz výborný komentář Sportovce), a že časy se v mnoha ohledech dost změnily (kupříkladu problém s určením Domenicova syna by dnes snadno vyřešil DNA test otcovství). Vůbec si prostě nedovedu představit takový příběh v dnešní době. Závěr je podle mě hodně dojemný, ale i předtím je tam spousta emotivních scén (především zásluhou Sophie Loren, která je v roli Filumeny zcela nepřekonatelná). Marná sláva, takový film podle mě mohl natočit jen Vittorio De Sica. (14.11.2019)