Manželství po italsku

Já bych to viděl takhle, první polovina byla výtečná, s typicky italským humorem, druhá nudná, navíc Lorenka zde navíc vypadala hodně obstarožně, to nakonec trochu sráží mé konečné hodnocení..Spojení dvou hlavních představitelů bylo opět dobré ale Sicca měl lepší filmy, stejně tak již zmíněné hvězdné duo. Co se týče dabingu, tak u mě jasně vítězí ten prvotní Voska+Adamová, než ten novější Brabec+Žehrová (11.05.2006)

Jak samotný název snímku napovídá, jedná se o vášnivou lásku, divoké hádky, nemanželské syny.. Sophia Lorenová má v tomto filmu obrovský prostor a pestrou škálu převtělení, od mladinké vyděšené dívenky přes krásnou sebevědomou ženu až po utahanou maminu tří velkých synů („se smrtí na jazyku“) a zvládá to všechno s živelností i elegancí sobě vlastní.. Inu, kdo z vyprávění pamatuje, jak to chodilo v dobách našich dědečků a babiček, nebude se příliš divit a užije si to.. Závěr se slzama mě dojal, zase.. Tedy hodnocení ponechávám tam, kde už roky je.. (30.09.2022)

Podle mě je Sophia Loren silně přeceňovaná. Tady jí bylo čerstvě třicet a vypadala na solidní českou padesátku. To je na jednu stranu kritika, ale i pochvala. Nicméně u Sophie bych očekával trošku jiné přirovnání, ještě když je brána za paní herečku 20. století. Mě osobně teda neoslnila. A ten bláznivej Ital Marcello Mastroianni, kterej hraje postavu, co má strach přijmout realitu, už vůbec ne. Ono pochlebovat a lhát společnosti umí každej, ale postavit se jí čelem, to už je umění. Do toho si připočtěte klasickou italskou domácnost, která se snaží být rádoby vtipná a máte zaděláno na film, který mě osobně vůbec, ale vůbec nebavil. (22.09.2014)

Vittorio De Sica. Báječný režisér, který nás potěšil tolika roztomilými filmy. Tento film je laděn do hořkosladkého příběhu, který je 100% ze života. Samozřejmě, že se jedná o herecký koncert dvou nezapomenutelných hvězd let 1950-1970 Marcella MASTROIANNIHO a jeho stále herecké partnerky SOPHIE LOREN. Když k nám do Československa přišel tento film, tak kina praskala ve švech. Jednak byl Mastroianni ideálem téměř všech žen a jednak De SICOVY filmy slibovaly zaručenou kvalitní zábavu. Tehdy jsem si i já odstála frontu před pokladnou do kina. Dnes jsem měla možnost si tento film koupit na DVD. Podívala se po 40 letech znovu, mnohé si připoměla a bavila se stejně jako tenkrát... (28.05.2008)

To jsem si mohl myslet, že když starý zloděj kol De Sica natočí komedii, vyjde mu z toho zas sociální drama. Čímž nechci říct, že jsem se nenasmál, naopak, tak upřímně jako ve scéně Filumenina zázračného uzdravení jsem se nechechtal už pěkně dávno, ale taky jsem se bohapustě dojal nad tvrdou realitou, v které ten na povrchu lehký příběh stojí oběma nohama. Naše starosti na jejich hlavy, přátelé. Když pomyslím, že tohle kdysi byla běžná spotřební kinematografie… Radši nedomýšlet. — Sophia Lorenová je tady za naprostou bohyni, ženskou i hereckou – kdo jiný než pravá bohyně by měl schopnosti a odvahu před kamerou takhle autenticky vizuálně i osobnostně vyzrát (komu to připadá jako zošklivění, neví nic o kráse) z plaché sedmnáctileté holčiny do čtyřicetileté životem ošlehané, ale nezlomené ženské. **** jen kvůli tomu, že ho z toho Vesuvu neshodila ona, syčáka jednoho, a kdo ví, jestli to nakonec nezvednu na pět. (07.05.2013)