The Stoning of Soraya M.

Tato vesnice byla zneuctěna! Každým kamenem, který hodíte, se vaše čest navrátí..... HON A KLADIVO NA ČARODĚJNICE v Iránském podání, aneb když něco plánuje duchovní, je třeba mít se na pozoru. Kdekoliv. Tohle není o filmařině. To je o příběhu, u kterého musí být uvedeno ,,BASED ON A TRUE STORY“, protože jinak by každý (normální) musel podezírat tvůrce ze sadismu! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Chci vidět ukamenování. 2.) Láká mě poznání života ,,v mužském“ světě“, protože se rozhoduji, kam se přestěhovat. 3.) Vidět domácí násilí a sadistickou smrt cizí ženský mi neublíží, právě naopak. 4.) –A jeden pro ženy- Nevážím si toho, jak se mám dobře. PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (31.03.2010)

Scénář: Betsy Giffen Nowrasteh, Cyrus Nowrasteh .. Nechovej se jako pokrytec, který si myslí, že utají svoje lži, zatímco z plného hrdla cituje Korán (nebo Bibli, že?). ___ Absurdita mravních zákonů v Islámské kultuře si nese velmi tvrdé tresty. Pro ženy především. Ukamenování jsem již viděl, ale tady bylo provedeno zvláště mučivě. Nicméně je celý film zajímavý a obrovskou výpovědní hodnotou. ___ O filmu jsem se dozvěděl přes doporučení, jelikož mne tématika zajímá, bez dalších informací si ho pustil a pořád jsem si tak nějak myslel, že to není Americký film. Prostě jsem myslel, že to vytvořil někdo jiný - avšak v průběhu jsem si několikrát říkal, proč je to místy podáno tak, že to odpovídá (často vytýkanému) Americkému filmařskému pohledu. Navíc, představitelka Zahry, Shohreh Aghdashloo, mi byla hodně povědomá. Bác, je to Američany natočené, jak jsem se po filmu dozvěděl. Ale to jen tak na okraj, rozhodně nic zásadního, co by filmu ubíralo (resp. asi jak pro koho). ___ Viděno 8 března, na Mezinárodní den žen. (08.03.2010)

Jde o silné a oslovující téma, v jehož příběhu se zrcadlí osud některých žen v islámu. Těžko říct, zdali je film objektivní či zkresluje skutečnost na základě skutečného příběhu tak v jistém smyslu se dá koneckonců napsat, že určitá manipulace na divákovy emoce tu může být. Ovšem není to jednoznačné, ale pravdu znají pouze očití svědci celé události a nikoli producenti filmu. A už vůbec ne divák. Ačkoli tím netvrdím, že příběh co do faktů nemůže být stoprocentně pravdivý. Jeho význam spočívá ale v tom, že na jeho faktografické základně je třeba si uvědomit, že podobné případy v řadě zemí, kde převažuje islám, nejsou zdaleka ojedinělé odsoudit někoho k trestu ukamenováním. Má to samozřejmě více důvodů, ale ten hlavní je ze cti a náboženství a také, jak ukazuje film i ze zcela možných zištných důvodů. A není důvod tomu nevěřit, protože podobně postižené ženy svědectví už vydat nemohou. Budiž nicméně řečeno již na počátku, že brutální trest ukamenováním z lidského hlediska je neodpustitelná věc na základě smyšleného obvinění z cizoložství. Ovšem není naprosto žádných pochyb o tom, že názor systému islámského náboženského práva šaria na cizoložství především u žen je považováno za jeden z nejtěžších hříchů. Ale vraťme se zpět k filmu, myslím si, že obě herečky vytvořily hodně působivý obraz. A dále, proč to neříct, z diváckého pohledu je asi nejsugestivnější scéna ukamenování, žel ale také nejkrutější, která ovšem zbytečně v dlouhých brutálních záběrech ulpívá na krvavém výjevu. Podobná epizodě bičování Ježíše ve filmu Umučení Krista. Osud nebohé Soraya Manutchehri určitě není film, který by se mohl vyloženě líbit nebo někoho bavit znovu sledovat, ale v každém případě v sobě nese závažný potenciál toho, co se skutečně někde děje. Co dodat? Civilizovaná společnost dva tisíce let po ukřižování Krista tyčí cestu k zářným zítřkům nebo odumíraní lidskosti. Ať si každý odpoví sám. (27.10.2011)

Brr, tak tohle rozhodně patří vložit do škatulky „nasírací“ filmy, kterých sice není tolik, ale když už se sem tam nějakej objeví, tak to stojí za to. Už podle názvu je jasný, že se nebude jednat o žádnou procházku růžovou zahradou, takže sem byl tak trochu připravenej na pořádnej masakr a dočkal sem se. Klobouk dolů před rejžou, kterej se nebál natočit pravdu o tom, jak to chodilo a bohužel stále chodí v zemi, kde má žena ještě menší slovo než třeba ovce. Jo, je to o těch nehoráznejch primitivech z Iránu, který jednou ovládnou celej svět. Co se týče samotnýho filmu, tak nic dějově převratýho, spíš se jen člověk utvrdí v tom, že ti co tam žijou jsou fakt všichni uplně totálně vymaštěný. Čuměl sem na způsob ukamenování, nejdřív vykopali díru, do který pak po pás zakopali ženskou se svázanejma rukama, aby se prostě nemohla bránit, brr, strašná smrt. Neodpustím si takovou menší úvahu o tědlech zapráskaných jarabácích. Neznám moc čechů, který by je výtali s otevřenou náručí, spíš je to uplně naopak, jen od „prdlejch“ kámošů sluníčkářů posloucháš, že to sou taky lidi a že podle jednotlivců nelze soudit celej národ. No, tady to byla celá vesnice, která bez jakýhokoli váhání vzala do ruk šutry a šlo se na to jen kvůli tomu, že se jeden zmrd chtěl zbavit svojí manželky. Tihle ovcošuci to maj prostě v sobě chovat se ještě hůř než zvířata a to mi nikdo na Světě nevymluví. Jednou se budeme divit. No a teď opačnej pól, skupina Ortel a jeho hit Mešita, kde se zpívá o tom jak to tam u nich chodí (upozorním, že nejsem zastáncem týhle provokativní kapely, ale tenhle text je prostě výstižnej) je v Čechách odsuzována za to, že to sou rasisti atd. Chci tím říct, že podle mě nemůžeš nenávidět jarabáky a Ortel současně. Hodně sem to přepísknul, ale to sem přesně chtěl. Takže za mě to vidím, že si rači tu Mešitu zazpívám, než abych vřele vítal tyhle šmejdy a ještě se snažil jim pomáhat. (19.04.2017)

Film, ktery podle me nekritizuje Islam, jako spise malost lidi, kteri zneuzivaji system, v tomto pripade v cele s vydarenym manzelem. Zajimavy pribeh, ktery je velmi dobre natoceny. Herci hraji uveritelne, v cele s vynikajici S. Aghdashloo. Dobre drama, kteremu nic nechybi, scena popravy ukamenovanim je natocena tak verohodne, ze uz tento snimek nikdy nechci videt..., pravdepodobne na nej nikdy nezapomenu. (09.11.2015)