Nezbytnosti života

Eskymácká kultura je pro mně jednou velkou neznámou, proto jsem uvítala drama, kde ústřední postavou je právě inuitský lovec Tivii, který se dostane do kanadské nemocnice a je konfrontován s naprosto neznámým prostředím, lidmi i s pro něj zcela nesrozumitelnou mluvou. Sám uprotřed bílých, jak je sám charakterizuje, odtržen od domova, uzavřený v jedné budově, on člověk bytostně spjatý s rozlehlou, drsnou přírodou. A pak postupně i v tak odlišném společenství nachází sympatizující duše, jakými jsou empatická sestra Carole a především malý inuitský sirotek Kaki. A právě mezi těmi třemi se rozehrává citlivý příběh, tak přirozený, až jsem měla občas dojem, že film ani nemá scénář, že ho napsal sám život. Snímek přitom nechává prostor pro fantazii, nejsou tu tu žádné doslovné scény, zajímavé je střídání dvou jazyků - francouzštiny a inuitštiny. A Kanada mě znovu přesvědčila o vysokých kvalitách své kinematografie. Jako bych to snad už dávno nevěděla. (07.06.2013)

Jak dokonale vykreslit beznaděj, zoufalství, izolaci i strach z neznáma, ale na druhou stranu, také přátelství a srdce na správném místě? Pust'te si tento skrytý filmový klenot o eskymáckém lovci, jemuž lékaři diagnostikují tuberkolózu a on tak musí opustit svoji rodinu i přírodní severské útočiště a ulehnout v dalekém městském sanatoriu, kde bude kromě nemoci zápasit s jazykovou bariérou...Asi nedokážu být objektivní, ale tyhle filmy s probleskujícími záběry na krásnou přírodu a kadencí jedné věty za pět minut prostě miluji. Po prvních patnácti minutách jsem věděl, že budu celý film poslouchat jen svůj vlastní dech a na konci mě to prohodí zavřeným oknem...tohle je prostě nezbytně nutné vidět. (02.02.2014)

3* Je to typický nezávislý festivalový snímek, který nemusí brát ohledy na mainstreamové diváky a soustřeďuje se na vyprávění o pocitech inuitského lovce, který je kvůli nemoci izolován na dlouhý čas od domova a rodiny. Chápu, že má film podnětné poselství a je ověnčený mnoha cenami, ale na mě bohužel působil utahaně, i když má slušné herecké obsazení i výpravnou stránku. Takže jen upozorňuji, aby si na něj dali bacha běžní diváci a pak zbytečně nesnižovali skóre tohoto kvalitního snímku. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 0 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 2 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (03.03.2018)

Film, na který jsem náhodou narazila při přepínání programů v televizi, a teď se u mne zařadil mezi ty, na které se hned tak nezapomíná. Má v podstatě jednoduché linie - není přesycený ani dějem ani reáliemi ani komplikovanými postavami, a přesto nutí člověka přemýšlet a o „nezbytnostech života“ uvažovat. Pro hlavního hrdinu, Inuitu, jsou nejdůležitější věci ty, které ho udržují při životě – potrava, kožešiny na oděv a tuk do lampy. Je to ale také absolutní svoboda, nesvázanost s civilizací i „jeho“ krajina - rozlehlé pláně, kde ho ani stromy neomezují ve výhledu. Když mu toto všechno vezmou, i když je to pro dobro věci a ne navždy, je nešťastný a strádá. Touží po domově, po té největší nezbytnosti života, jakkoliv je v něm život tvrdý. - Krásný film… (07.05.2011)

Opravdových nezbytností života je strašlivě malinko. Při takovémhle filmu si to člověk naplno uvědomí. Jednoduchoučký příběh, o kterém každý tuší, kudy se bude ubírat, zasazený do prostředí, ve kterém všichni samozřejmě vědí, co je důležité, zbytečnostmi si nepletou hlavu, a právě proto žijí záviděníhodně čistě a přímočaře. Těžko říct, že je to drama, spíše vyprávění o životě. (28.11.2010)