Strom

Strom je moc hezký, lyrický film a Julie Bertucelli moc dobrá filmařka. Pokud máte rádi příběhy, u nichž se smíte trochu zamyslet, je to snímek pro vás. Mě tohle podobenství o kořenech, které vás drží v zemi až tak pevně, že jednou nadejde den, kdy je přeci jen budete muset vyrvat a vydat se vstříc dalšímu osudu, velmi vzalo za srdce. (25.03.2011)

Značně sentimentální film o jednom umanutém frackovi, který potřeboval pořádně seřezat, umístit vkleče do rohu na hrách a každý večer před spaním vrazit jednu velmi dobře mířenou facku. Pokud by se ani po této léčbě Simone nesrovnala, následoval by diagnostický ústav. Kult nedotknutelnosti dítěte, které může dospělým skákat třebas po hlavě, mě skutečně hněte. A jestli ten film byl i o něčem jiným? Promiňte, nevím, nevšimla jsem si, vše se podřizovalo smradovi jménem Simone. (28.10.2014)

Moc příjemný kousek. Julie Bertucelli režíruje čistě, soustředěně a bez jakýchkoliv zbytečností, obrazotvorná kamera zachycuje jak nádherné přírodní scenérie, tak odvrácenou tvář Austrálie a ještě hodnou chvíli po skončení filmu Vám v uších zní skvěle vybraná úvodní a závěrečná písnička. Hezký zážitek. (01.10.2011)

Od tohto filmu som na MFF Bratislava 2010 ocakavala najviac. A nakoniec ma naozaj nesklamal. Nebolo ani jednej chvili, kedy by som sa nudila, k tomu pocas celeho filmu hrala pekna hudba ( najviac si cenim zaverecnej piesne od Cinematic Orchestra - To Build A Home, ktoru milujem a absolutne sa hodila textovo a atmosferou do tej casti, kedy odzneje ). Tych pozitiv bolo ovela viac. Najma hlavna postava Dawn, ktoru stvarnila jedna z mojich najoblubenejsich hereciek Charlotte Gainsbourg a jej dcera Simone ( ktoru by som ozno tiez oznacila za hlavnu hrdinku - okrem Stromu :) ), ktoru zahrala Morgana Davies, ktora ako som sa dozvedela v diskusii po filme, nemala pred tymto filmom ziadne herecke skusenosti a na jej vek podala perfektnu pracu. Filmy, kde sa sklbi laska k prirode a este takymto sposobom, mam velmi rada a tu to malo este peknu pointu a celkovo aj koniec bol pekny. Samotne natacanie filmu ma vela zaumavosti, ktore som sa dozvedela v diskusii s producentkou tohto filmu Yaël Fogiel. Najviac ma prekvapila udalost, ktora sa stala reziserke pocas pisania scenara, kedy aj jej samotnej umrel manzel, tak ako hlavne postave v tomto filme. Film si urcite este raz pozriem a odporucam kazdemu. (10.11.2010)

Otec rodiny zomiera a jeho dcérka sa rozpráva s veľkým figovníkom pred domom, lebo verí, že v ňom ďalej žije otcov duch. Mama sa snaží ďalej žiť svoj život, ale postupne aj v nej klíčia nádeje, že ten strom je neobyčajný. A tak sa v dobrom i v zlom stane stredobodom rodinného života... Je to typický festivalový film na jedno pozretie, ktorý buduje na "dráme každodenného života", bez veľkých slov a dejových zvratov. Napriek tomu, že východisková situácia je bolestná, atmosféra filmu je pozitívna, nabitá letom, slnkom a detsky zjednodušeným pohľadom na svet. (07.11.2010)