Krásné lži

Krásné lži. Na začátku. Pak další lži. Hromada lží, kopec lží, hora lží. Lží odporných, bezohledných, zraňujících, které bodají a drásají nitro. Lží, které otrávily přímořský vzduch, sebraly barvu kulisám, zastínily francouzský šarm a na konci zanechaly svíravou pachuť po kousnutí do kyselého jablka. (10.02.2016)

Tak tu zřejmě máme nástupce Francoise Vebera a jeho situačních komedií. Samozřejmě, není to na výši jako Nalevo od výtahu nebo Blbec na večeři. Jsou tu hluchá místa, občas lehká ztráta pozornosti, ale ten duch Vebera, ten se tím filmem vznáší po celou dobu. A holt je jen na divákovi, jestli se chce vznášet taky, nebo ne. Všechny předpoklady tu jsou- chytře napsaný scénář, fraškovitá zápletka, dobře napsané a zahrané postavy. Konec je jako u každé romantické komedie předem jasný, ale cesta k němu, to je místy záhada. A Audrey Tatou samozřejmě jako obvykle koulí očima. Podobná komedie Nejsem na prodej od stejného rejži u mě taky velmi zabodovala, takže mne francouzská romantika na rozdíl od té americké prostě baví....85% (18.11.2012)

Já vám nevím, ale to, co objevilo v tomhle filmu, zvláště na konci, do filmů podle mě nepatří. Možná, že se to děje ve skutečnosti, ale prosím ne ve filmu. Co to bylo probůh za matku a dceru a jejich milence? Kdyby to skončilo v okamžiku, kdy on rozbíjí kolo a Audrey se od matky dozvěděla, že to anonymní vyznání psal on, byl by to zajímavý film, takhle jsem nad tím musel kroutit hlavou. (28.12.2013)

Krásné lži mi v mnohém připomněly Něžnost Davida Foenkinose, a to nejen hlavní představitelkou, ale celou premisou o zamilovaném nesmělém pozorovateli a chvílemi bezcitném objektu jeho touhy. Společně s Něžností také tenhle snímek sdílí lehkost, s jakou je natočen, a vtip (i když tady se v tomto ohledu trochu víc tlačí na pilu). Takže u mě spokojenost, a pokud jsem dala Něžnosti o hvězdičku navíc, je to jen kvůli originalitě knižní předlohy. (26.05.2013)

"Nebe, slunce, vítr !! Je to hrozné, jako předpověď počasí.." ;) Francouzský, byť jde vlastně o Tunisana, režisér Pierre Salvadori přišel se snímkem stejně rozkošným jako božská Audrey Tautou, která se tak konečně objevila v roli, která je jí po té howardovskobrownovské šmíře a jiných přízemnostech hodna.. Protože Salvadori rozehrává svůj příběh plný bláznivých nedorozumění a záměn totožnosti na půdorysu situační komedie, což jej činí i dík vhodnému střihu a soundtracku opravdu dynamickým a nečekaně dramaturgicky sevřeným, většina úspěchu stojí na nesporně kvalitním dialogu, který omračuje svou jemnou přirozeností i vtipem, zvlášť z úst velmi schopných herců, a Pravdivé lži tak působí opravdu nesmírně životně.. Logicky se tak však jednomu vkrádá na mysl obava ze stopáže itsamotného finále, kde sice snímek lehce ztrácí dech, zato tvůrci neschází cit pro pointu, která pohladí.. Neuvěřitelně milá a osvěžující romantická komedie.. (15.09.2015)