Metallica: Francie na jednu noc
Metallica - Français pour une nuit
Metallica - Français pour une nuit
Metallica - Francúzsko na jednu noc
VOD (1)
Obsahy(2)
V mystickém prostředí starořímské arény duní prověřené metalové skladby. Legendární Metallica by koncertovala kdekoliv. Stačí dostatečně prostorný plac, kde mohou postrčit vlak své těžkotonážní hudby a kde si „to" mohou se svými fanoušky rozdat. Mimochodem bývá nezapomenutelným zážitkem, když frontman James Hetfield hrne energii do diváků, kteří stojí ani ne metr od něho. Přesto, koncertní kulisa, kterou Metallica zvolila jednoho červencového večera roku 2009, dodala vystoupení magickou atmosféru. Starořímský amfiteátr v Nimes je jedním z nejzachovalejších kolbišť gladiátorů. I za bílého dne a bez lidí sálá z tohoto architektonického monumentu genius loci. Což teprve večer, kdy tmu prořezává palba světel a ohňů, kdy hlučící dav chlapů a holek vyvolává jména „novodobých gladiátorů". Hetfield, Hammett, Trujillo a Ulrich vstupují do arény za tónů filmové hudby Ennia Morriconeho. Že z tak výjimečného prostředí pořídí Metallica záznam je logický počin. I z výběru odehraných písní lze soudit, že stavějí koncertní milník. Tehdejší aktuální albovou novinku Death Magnetic (2008) zastupují jen čtyři skladby. Dál už hrají samé prověřené písně. Sad But True, Enter Sandman, Fade to Black, Masters of Puppets a samozřejmě baladickou Nothing Else Matters – pro ty, kteří o Metallicu jen zavadili. Zajímavostí je zařazení méně známé Stone Cold Crazy od skupiny Queen. Turisté, kteří do nimské Arény přicházejí, vnímají architekturu a historii starou dva tisíce let. Vstoupí-li sem fanoušek heavy metalu napadne ho: „Škoda, že jsem tady nemohl prožít koncert Metallicy." Dopřejte si alespoň záznam. Opravdu stojí za zhlédnutí! (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (47)
Tohle je koncert plný provařených a časem prověřených pecek. Navíc na starořímském amfiteátru v Nimes, který prořezává palba světel a ohňů. Rázné riffy, které ovlivňují kompletní širokou metalovou scénu ve všech stylech a odnožích. Hetfield a spol. hrají ve velkém tempu po celou dobu, energie z nich sálá každou vteřinu a vůbec nepoleví. Zvuk a obraz jsou prvotřídní. Tady se pod pět hvězd prostě nedá jít, a to nejsem skalním fanouškem Metallicy. [671. hodnocení, 45. komentář, 93%] ()
Metallica je hudební kolos, takže si klidně k jednomu turné může dovolit vypustit koncertních živáků několik. S kapelou jsem se do značné míry hudebně rozešel ke konci minulého století, takže nové písně mě moc neberou. Ale těžko se to kritizuje, když kapela skončí skvostným provedením letité vypalovačky Seek & Destroy. Coververze ke kapele svým způsobem patří, ale zrovna provedení písně od Queen mi přišlo spíš jako lehce úsměvná kuriozita. Co se týče samotného amfiteátru, mohl to být zážitek pro fanoušky na místě, ve filmovém provedení si toho divák skoro nevšimne. ()
Se Seattlem 1989 jeden z nejlepších koncertů Metallicy. Těžko se to srovnává, kvůli míře opilosti mistra Hetfielda, který dokonale pohřbil celý Seek&Destroy a díky tomu jsem si kompletně celou klávesnici polil kafem. Zde je to úplně něco jiného, střízlivý James je taky OK a koncert jako takový je opravdu perfektní. Skvělá práce efektů, především světelných, ještě lepší práce kamer, které jsou snad úplně všude a je vidět téměř každý detail (a to ještě ani nemluvě o HD), vyýběr songů je taky velmi dobrý, takže po spojení těchto bodů nemůžu jinak než 5* ()
Dodnes si přesně pamatuju, když jsem si domů donesl kazetu s Ride the Lightning a zjistil jsem že Metallica nerovná se pouze Enter Sandman nebo cajdák Nothing Else Matters. Tehdy zhruba v roce 97 jsem si nedokázal představit že tady Metallica bude zaprvé tak dlouho a že za posledních 20 let nahraje pouhá tři, dalo by se říci spíše průměrná alba. Takže svůj nejblíštivější odkaz stihla světu zanechat za prvních 8 let, kdy nahrála pětici nezapomenutelných alb, obsahující hity, které přetrvaly věky. Na koncertu je samozřejmě znát, že jakmile spustí One, Master of Puppets nebo Dyers Eve. Lidé se těší právě na tyto hity. Skupinu následně vytleskají fanoušci, aby se Metallica vrátila zpátky mnohem uvolněnější a hlavně spustí prastarou dvojici Motorbreath a závěrečnou Seek and Destroy. Nikdy moc nechápu proč na koncertu hrají cover Stone Cold Crazy. Bez ní by se setlist podle mě klidně obešel. Zpočátku chladný dojem se ve finiši změnil na hřejivé zjištění, že Metallica stále ještě umí být vstřícná k publiku a tedy že její koncerty nejsou jen pouhý kalkul a nutné zlo. 85% ()
První čtyři alba Metallicy jsou dle mého názoru nepřekonatelná mistrovská díla hard rocku/trash metalu (je jedno jak přesně ten styl nazývat). Tyhle nahrávky pro mě představují dokonale vybroušené hudební drahokamy, kde každý tón má své místo a nelze už nic vylepšit a pravděpodobně v tomto hudebním žánru ani něco podobného zopakovat. Skladby z těchto alb tvoří základ koncertu v Nimes (a ani ostatní kousky co skupina zahrála nebyly špatné), který je navíc nasnímán ve vynikající zvukové kvalitě (což mi přijde jako ohromný rozdíl oproti záznamům z dřívějších koncertů Metallicy, kdy zvuk byl slabinou). Na koncert jsem se v televizi podíval spíš náhodu, ale byl to zážitek. ()
Reklama