There Be Dragons

Nuda, hrozná nuda. První hodina je přímo ubíjející, že jsem u toho skoro usnul. A nejhorší na tom je, že je úplně nineříkající, nemá to vůbec tu výkladovou váhu, kterou by to mělo být. Asi je to tím pohledem víry a boha, protože tato problematika je mně naprosto vzdálená, takže jako neznaboh jsem se s tím vůbec neztotožňoval. Potenciál to mělo velkej, události občanských válek jsou dobrá studnice nápadů, ale ne v tomhle filmu. (23.11.2015)

Zatiaľ čo filmy Libertarias a Land and Freedom vykresľovali španielsku občiansku vojnu politikou, There Be Dragons tiahne k náboženstvu. A nech mi nikto netvrdí, že nie, vo filme sú vykreslení pozitívne jedine kňazi, a to ich „modli sa za svojho nepriateľa“ mi veľmi rýchlo začalo liezť na nervy. Kľúčovými témami sú zrada (je neuveriteľné, koľko jeden zmanipulovateľný žiarlivý idiot dokáže narobiť škody) a odpustenie. Mám z toho zmiešané pocity, ale film sa mi vo výsledku páčil. (16.07.2014)

Hodně neortodoxní život byl nucen vést za španělské občanské války mladý kněz Josemaria Escrivá. A tak, když jeho přítel z dětství, Manolo, vypráví na magnetofonové kazety svému synovi životní příběh Escrivy ( a svůj vlastní), začíná s varováním, že při při jeho vyprávění "budou vylézat kostlivci" . A tak se epický příběh z raných let života kněze zabývá tématy jako je zrada, odpoštění, přátelství a hledání smyslu života v jeho každonenní všednosti. A činí tak způsobem, který sice nedosahuje kvalit téměř třicet let mladší Joffého "Misie", ale přesto dechberoucím a vtahujícím diváka nemilosrdně do dramat španělské občanské války, kdy na střetávání dvou nesmiřitelných ideologií doplácejí většinou prostí lidé . (02.05.2015)

Film se na první pohled tváří jako životopis zakladatele Opus Dei, ale ve skutečnosti staví "hlavního" hrdinu na druhou kolej a rozehrává úplně jiný příběh. V praxi to vypadá tak, že v momentě, kdy už si říkáte: "Tak, teď už se konečně budeme věnovat Josemariovu životu a dozvíme se, jak to s ním bylo dál," přijde střih a do popředí se dostává příběh "vedlejší" postavy a jeho syna, který snad původně měl dát příběhu rámec a větší hloubku. Jsme tak svědky jakéhosi propletení dvou velice odlišných historických filmů, z nichž ani jeden nedostane dostatek prostoru, protože na to zkrátka nemají potřebný čas. Možná by bylo zajímavé rozdělit film podle těch dvou příběhů a podívat se na ně nezávisle. Není to špatný film, ale jako životopis to na celé čáře projelo a nebýt na začátku a na konci text týkající se Josemaria, asi byste se ptali, proč do toho válečného filmu cpou příběh kněze. (Btw. Tohle že má na svědomí člověk, který natočil dechberoucí Misii? No, ani zázraky se nedějí na požádání...) (17.05.2015)

Ukázkový příklad jak špatně může dopadnout mnohonárodnostní produkce. Film s nádherným půdorysem, který ukazuje smíření národa na obraze jedné rodiny, který mohl ukázat krutost a nesmyslnost války a krásu lidského humanismu. Celý potenciál je zabitý nudným a rutinním úvodem, jenž kdyby byl zkrácen ze 40 minut na 2, řekne vše a nezdržuje, mohlo se pak věnovat více času i soustředění válečným událostem, jenž jsou hodně epizodní, nevyrovnané (dočkáme scén a dialogů alá jihoamerická telenovela) a bez koulí. Film také zabíjí angličtina, hergot, španělský národní epos si představuji v jejich jazyce a s jejich slavnými herci a ne se 4. ligou z holywoodu a pár evropskými herci. Navíc za 36 mega má Joffé dost odfláklou výpravu, kdyby u filmu nebyly popisky, mohlo to být klidně v Itálii, jak se mu nedaří pracovat s atmosférou. Snad jen Charlie Cox sahá nadprůměr.¨ V občanské válce většinou není žádná strana ta správná a rozhodně nikdo není bez viny a všichni do jednoho trpí jejími následky... 40% (26.12.2011)