Med

V klidu se usaďte, odsuňte stranou všechny starosti a problémy a nechte se pomalu unést do krajiny nám poměrně neznámé. Strávíte tak alespoň krátký úsek ze života s malým, okouzlujícím klučinou Yusufem a můžete tak jako on vnímat nejen zvuky lesa, ale i déšť, bouřku a zpěv ptáků. Film je téměř beze slov a hudba tam nezazní žádná, přesto je film velmi působivý, který si vás navíc podmaní zvláštní průzračností celého příběhu. Mimo jiné, je zde hezky nastíněné vnitřní sepjetí otce s malým Yusufem. Všechno umocňovaly nádherné záběry kamery, kde se mně osobně nejvíc líbil měsíc v nádrži s vodou a s tím i související scénka. Smutné, ale krásné. (22.11.2014)

Film, ktorý (paradoxne) najviac vyniká v scénach, ktoré sú absolútne tiché. V obrazoch, v náznakoch, v pohľadoch, v jednoduchosti elementárneho nádychu a výdychu. Spojenie autor-divák geniálne zafungovalo pri záverečnej scéne - zatvoril som oči a povedal si (ticho, najtichšie): "TERAZ" - a bol koniec. Prenádherný spirituálny zážitok. (07.07.2010)

Zlatým medvědem ověnčený výstup do drsných hor, v nichž prožívá své dětství uzavřený chlapec Yusuf, hypnotizuje svou pomalostí, básnickými kompozicemi i nádherně sytou ztišenými emocemi postav. Semih Kaplanoglu pomalu odříkává svou lyrickou báseň o mlčenlivé lásce a bolestné nesmělosti, kamera Barise Ozbicera kouzlí nádherné obrazy a „Med“ odtikává svůj čas ve zcela jiném tempu, než je v dnešní kinematografii zvykem. Hořkosladké strnutí v překrásné filmové poezii a další z vrcholů letošních Varů. [MFF KV 2010] (12.07.2010)

Zakončenie trilógie o básnikovi Yusufovi. Tentoraz mapuje jeho detstvo a vzťah z otcom. Paradoxne aj keď sa jedná o retrospektívny príbeh, odohráva sa v súčasnosti. Nedá sa povedať či je tento diel lepší, alebo horší. Režisér totiž rozpráva svoje príbehy v rovnakom duchu. Je to niečo na poli všedné a na poli poetické. Tu možno krásu umocňujú lesy a príroda, ale stále je to hodnotovo čisté a vizuálne podmanivé. Celkom som si túto trilógiu obľúbil. Nie je to síce natoľko uhrančivé ako Ceylanové diela, ale Kaplanoglu svoje postavy pozná a rovnako ako u Ceylana je aj jeho svet na pokraji vyhynutia. Jeho postavy sú ale mne a myslím si, že sa nájdu aj viacerý, vo svojom hľadaní pomerne blízke. Pekný film o detstve, vajciach, mlieku a mede. (22.08.2015)

Co si budeme povídat, tento film není pro každého, a přesto může zasáhnout měrou nebývalou každého, kdo se podvolí jeho tempu, celkovému charakteru, který lavíruje na hranici hraného a dokumentárního filmu, a přesto nelze mluvit o hraném dokumentu... Snad jsem se ještě u žádného filmu necítila tak útulně. Vizuálně i zvukově se jedná rozhodně o perlu, kterou naprosto podtrhuje civilní výkon všech účinkujících, u nichž člověk nemá vůbec pocit, že ve filmu účinkují. Oni v něm žijí... Film, který bych ani nenazvala filmem, nýbrž nádhernou a neopakovatelnou životní freskou... Rozhodně chci vidět i další dva filmy z celkové trilogie. (13.07.2010)