poster

Na cestě

  • Bosna a Hercegovina

    Na putu

  • Německo

    Zwischen uns das Paradies

  • Slovensko

    Na ceste

Drama

Bosna a Hercegovina / Rakousko / Německo / Chorvatsko, 2010, 100 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • evulienka3
    ****

    Neviem či je v Bosne a Hercegovine tak málo hercov, toto je totiž môj druhý film od Jasmily Žbanič s takmer totožným obsadením. Skôr to asi bude tak, že má svojich obľúbencov, ktorých rada obsadzuje. Ale to len tak na okraj...Na putu je zaujímavá sonda do života v povojnovej krajine. Príbeh mladého páru Luny a Amara, ktorý sa snažia o splodenie dieťaťa. Túto ich snahu však naruší náhle Amarove vsplanutie pre moslimskú vieru, ktorá je pre neho únikom z jeho životných zlyhaní. Prílišným "tlačením" na Lunu ohľadom viery však postupne začína strácať aj ju, až...až na ten záver. Tento typ ukončenia filmov takmer bytostne neznášam. Celkovo ma to však zaujalo a rozhodne to nebol zabitý čas. Videné v rámci Challange tour marec 2016 - 30 dní so svetovou kinematografiou.(1.3.2016)

  • Blizzard
    ****

    Na cestě je dramatickým příběhem postupného odcizení milujícího se a relativně spokojeného páru. Jejich zdánlivě normální vztah však jednoho dne naruší nová práce Amara, který našel svou cestu, cestu tradičního - skoro až ortodoxního islámu, kterým začíná být postupně uchvacován. Luna však toto odmítá a stále žije svým dosavadním moderním životem ve víru zábavy, tance a alkoholu a doufá, že se vše časem urovná. Dostávajíc se však do neustálých konfliktů a vztah se pomalu rozpadá, a to i přesto, že se oba stále milují. Výrazné jsou hlavně herecké výkony a to především hlavní představitelky (Zrinka Cvitesic). Navzdory tomu, že se jedná o drama, objeví se zde i několik scén, které ve mně vyvolaly menší úsměv na rtech. (7/10) [MFFKV 2010](12.7.2010)

  • Marek1991
    *****

    Podľa mňa fantastický film. Veľmi moderný film v produkcii štyroch krajín odohrávajúci sa v krajine postihnutej vojnovými hrôzami. Slovanskej krajine, kde však väčšinové obyvateľstvo vyznáva islam. Divák dostáva veľa faktov ohľadom islamu a moderného sveta. Sám som zistil, že islam má veľa podobností s kresťanstvom, ktoré vyznávam. Tak ako by sme sa my mali modliť ráno a večer, tak to ráno robia moslimovia. Tak, ako by sme nemali sexovať pred svadbou, tak je to aj u moslimov, avšak oni majú veľa iných pravidiel, zakrývajú tvár ženám, nepodávajú im ruky, ženy sú v podstate slúžkami, moslim ich môže mať viac a veľa iných pravidiel ohľadom zákazu fajčenia, alkoholu, aj keď aj to je v našom náboženstve zakázané, ak sa napríklad jedná o závislosť alebo opilstvo. Ťažko povedať niečo voči tomuto náboženstvu lebo je svojské, je iné, má svoje predpisy, ale veľmi popiera užívanie života tu na Zemi, orientuje sa viac menej na posmrtný život aj keď aj to je v istom zmysle v kresťanstve. Divák si na konci môže vybrať, či je preň dôležitejšie šťastie tu na Zemi a rodina alebo strata tohto pre možné vyššie šťastie po smrti. Tu je to možno troška prehnané, ale je to zaujímavá otázka, čo uprednostniť. Mne ako kresťanovi je jasné, že islam nie, ale čo ak by mi dala žena, ktorú milujem takúto dilemu, čo by som si vybral ak by som sa nechcel vzdať BOHA. Možno to chce empatiu a nepreháňanie, čo podľa mňa kresťanstvo nemá, to má podľa mňa základnú morálku a etiku a nie rôzne neuznávanie iných náboženstiev, žiadny fundamentalistický terorizmus. Film je veľmi kľudný a nemyslím si, že by boli moslimovia v ňom vykresľovaný zle, možno až na tú zbabranú scénu s predbiehaním kamióna v zákrute, ale to bolo podľa mňa jediné reálne zlyhanie a možno ešte ten sex a nahé telo bolo zbytočné, takto sa s tým ťažko môže osloviť širšie publikum. Tak či tak, ako mi to spočiatku prišlo príliš tiché, tak som to nakoniec veľmi ocenil, veď v časoch mieru máme najväčšiu šancu popremýšľať o tom, čo sme, kam sa chceme dostať, v čo vlastne veríme, či to, čo robíme má zmysel a podobne. Herecké výkony sú skvelé, dej je pekne rozdelený a je zmysluplný, veľmi veľmi sa mi páčil a rád by som ho pustil širšiemu publiku a aj v rodine.(9.6.2012)

  • Chrysopras
    ****

    Pro mě osobně hodně zajímavý téma o střetu formální víry s takříkajíc ortodoxním pojetím. A o dopadech do těch nejtěsnějších sfér vztahů - rodiny. Zasazení do islámského kontextu je příjemné obohacení sociokulturních vědomostí. Herecky a režijně zručné dílo. Byl jsem hodně zvědav, kam to autorka posune, komu bude takříkajíc stranit. Řekl bych, že se snažila o vyrovnanou "partii", ikdyž závěr asi přihodil několik procent Luně. A aby to tu padlo, já "fandil" Amarovi. Tohle byl hodně slušnej personlich start 45. KVIFF, který jsem osobně stylově zakončil opět v islámských vodách: Four Lions ( 45. KVIFF )(11.7.2010)

  • dzira
    ****

    Stejně jako Grbavica je to docela "ženský" film. Nositelem všech problémů je muž. Nutno ale říct, že to není až tak podstatné, myslím si totiž, že by to fungovalo podobně i v opačném gardu. Do vztahu dvou lidí zde vstupuje víra (záměrně ji zde nekonkretizuju neboť by to fungovalo podobně u různých vyznání). A protože je to víra poměrně dogmatická (až fanatická) vztah postupně narušuje. Láska k partnerovi sice zůstává důležitá, přesto se stává až druhořadou..... Film má mnohem více rovin - i tu poválečnou traumatickou, ale výše popsané mi připadá nejpopdstatnější. Jasmila Žbanič je dokumentaristka. To se projevuje i v tomto hraném snímku. Nevnucuje svůj názor - kamera pouze zachycuje sled událostí a je na divákovi, jak si to přebere. Vydařený snímek.....(26.1.2011)