poster

Na cestě

  • Bosna a Hercegovina

    Na putu

  • Německo

    Zwischen uns das Paradies

    (Německo)
  • slovenský

    Na ceste

  • anglický

    On the Path

Drama

Bosna a Hercegovina / Rakousko / Německo / Chorvatsko, 2010, 100 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Crawler-D
    ****

    Na cestě k Alláhovi i od něj. Zajímavě a funkčně vystavěný scénář na téma, když se do partnerského vztahu vloudí náboženství. Ovšem potenciál je nakonec vyčerpán k vůli vyhraněným přístupům. Přitom začátek a odůvodnění, proč a jak, se navzdory prvotní nejistotě v hledání hlavního tématu zdají zpětně velmi povedené.(9.9.2010)

  • Niktorius
    ***

    Jasmila Žbanić si jistě zaslouží uznání za to, že se ve svém filmu vyhnula mnohým (byť ne všem) klišé a s obdivuhodnou seriózností ukočírovala téma, které až příliš láká k bulvárnímu zpracování. Wahhábovská sekta bývá spojována především s rigidností, přísností, strohostí a zpátečnictvím, v podání Žbanićové je je jí ovšem ještě přisouzena role jakéhosi alternativního společenství vytrženého z moderního "konzumního" světa (v tom táboře u řeky si vůbec není těžké na místo wahhábistů dosadit třeba krišňáky nebo Vesmírné lidi) a nabízejícího útěhu těm, kteří jsou jim zklamaní. Však těm vousatým podívínu ani není upírán nádech jakéhosi spirituálna a třeba zpěvná recitace Koránu v Bahrijově podání má téměř hypnotické účinky. Na cestě ale vlastně mnoho neříká (a IMHO ani nechce říkat) o wahhábismu, ani obecněji o islámu, či ještě obecněji o podlehnutí náboženskému fanatismu (on se koneckonců z Amara ani opravdavý fanatik nestane), zaměřuje se především na dva základní způsoby, jak se lidé v Bosně (ne)vyrovnávají se svými démony, ať už jde o jejich aktuální starosti, či hluboko do paměti zaryté hrůzy balkánského konfliktu. Zatímco Luna se dovede přes hrozivou minulost přenést (byť na ní rozhodně nezapomněla, což se naplno projeví ve scéně u rodného domu) a na zlepšení své situace se sama snaží aktivně pracovat, Amar se na toto rezignuje a pokouší se o únik právě do onoho alternativního světa, v němž stačí dodržovat náboženské předpisy a zbytek se postará Bůh. Nakonec dojde k přesvědčení, jež je jednou z výchozích ideí islamismu, tedy že za všechny tragédie (bosenských) muslimů je zodpovědný právě jejich nedostatek zbožnosti a nedůsledné praktikování víry.... Ač je za však za filmem vidět kus pocitvé práce v oblasti filmařského řemesla i pozorování společenských jevů a jeho postavy působí neobyčejně živě a autenticky, nemohl jsem se zbavit nepříjemného pocitu, že se mu pranic nedaří vykročit za suché pronášení tezí a stát se pro diváka také alespoň trochu podnětným.(18.10.2010)

  • evulienka3
    ****

    Neviem či je v Bosne a Hercegovine tak málo hercov, toto je totiž môj druhý film od Jasmily Žbanič s takmer totožným obsadením. Skôr to asi bude tak, že má svojich obľúbencov, ktorých rada obsadzuje. Ale to len tak na okraj...Na putu je zaujímavá sonda do života v povojnovej krajine. Príbeh mladého páru Luny a Amara, ktorý sa snažia o splodenie dieťaťa. Túto ich snahu však naruší náhle Amarove vsplanutie pre moslimskú vieru, ktorá je pre neho únikom z jeho životných zlyhaní. Prílišným "tlačením" na Lunu ohľadom viery však postupne začína strácať aj ju, až...až na ten záver. Tento typ ukončenia filmov takmer bytostne neznášam. Celkovo ma to však zaujalo a rozhodne to nebol zabitý čas. Videné v rámci Challange tour marec 2016 - 30 dní so svetovou kinematografiou.(1.3.2016)

  • bartias
    ****

    Rodačka z Bosny a Hercegoviny se ani tentokrát nevyhne účtování s krvavou válečnou minulostí bývalé Jugoslávie. Na rozdíl od jejího předchozího filmu Grbavica se ale Na cestě místo viny zabývá vírou. Fascinující na něm je to, že přes obrovské protiklady mezi oběma stranami ani jednu nevyzdvihuje nebo naopak neodsuzuje. Jasmila Žbanić se drží přesně na úzké hranici a zůstává radikálně neutrální. Její otázka, jestli tyto dva pohledy na víru dokáží existovat vedle sebe, proto v hlavě zní o to hlasitěji.(20.9.2010)

  • Chrysopras
    ****

    Pro mě osobně hodně zajímavý téma o střetu formální víry s takříkajíc ortodoxním pojetím. A o dopadech do těch nejtěsnějších sfér vztahů - rodiny. Zasazení do islámského kontextu je příjemné obohacení sociokulturních vědomostí. Herecky a režijně zručné dílo. Byl jsem hodně zvědav, kam to autorka posune, komu bude takříkajíc stranit. Řekl bych, že se snažila o vyrovnanou "partii", ikdyž závěr asi přihodil několik procent Luně. A aby to tu padlo, já "fandil" Amarovi. Tohle byl hodně slušnej personlich start 45. KVIFF, který jsem osobně stylově zakončil opět v islámských vodách: Four Lions ( 45. KVIFF )(11.7.2010)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace