poster

Na cestě

  • Bosna a Hercegovina

    Na putu

  • Německo

    Zwischen uns das Paradies

    (Německo)
  • slovenský

    Na ceste

  • anglický

    On the Path

Drama

Bosna a Hercegovina / Rakousko / Německo / Chorvatsko, 2010, 100 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • DannyBoy80
    *****

    MINIKINOKAVARNA Ostrava, 13.1.2011: Opravdu podařený snímek. Herecky zvládnuto výborně, hlavně bych upozornil na krásnou Zrinku Cvitesic, výborná. Film který je o toleranci a žádná tam není. Krásně skloubený vztahový film, kdy jeden z páru propadne víře. Víře, která neuznává emancipované ženy a vlastně ženy obecně. Velmi doporučuju, někdy je to velmi poučné.(14.1.2011)

  • Blizzard
    ****

    Na cestě je dramatickým příběhem postupného odcizení milujícího se a relativně spokojeného páru. Jejich zdánlivě normální vztah však jednoho dne naruší nová práce Amara, který našel svou cestu, cestu tradičního - skoro až ortodoxního islámu, kterým začíná být postupně uchvacován. Luna však toto odmítá a stále žije svým dosavadním moderním životem ve víru zábavy, tance a alkoholu a doufá, že se vše časem urovná. Dostávajíc se však do neustálých konfliktů a vztah se pomalu rozpadá, a to i přesto, že se oba stále milují. Výrazné jsou hlavně herecké výkony a to především hlavní představitelky (Zrinka Cvitesic). Navzdory tomu, že se jedná o drama, objeví se zde i několik scén, které ve mně vyvolaly menší úsměv na rtech. (7/10) [MFFKV 2010](12.7.2010)

  • clementinka
    ****

    Čo by ste robili, keby sa váš partner ( aj keď nie úplne dokonalý, čo sa týka popíjania alkoholu, ale však, kto je dokonalý? ), s ktorým ste doposiaľ prežívali krásne chvíľe, dva roky sa snažili o dieťa, mali spoločnú domácnosť, jednoducho všetko, čo patrí k normálnemu vzťahu, začal radikálne meniť? Presne toto musí riešiť Luna, ktorej priateľ Amar po vyhadzove z práce kvoli alkoholu nevie ako ďalej. Na odvykačku, nie. Nájsť si novú prácu, nie. Až raz jedného dňa stretne bývalého kamaráta, Bahriju, s ktorým bojoval počas vojny a ten mu ukáže svet mešít ( pre mňa čistá sekta ), wahábizmu a to všetko pod zástierkou práce s deťmi v ich komunite na opustenom ostrove, ďaleko od civilizácie, kde ženy všetko čo urobia je hriech, pokiaľ nie sú zahalené od päty až po hlavu, s mužmi sa takmer nestretávajú, iba ak cez polopriesvitné záclony počas omše. Pre nás, ľudí zo západnej Európy, je to nepredstaviteľné a ako aj vo filme môžeme vidieť, aj pre niektorých mladých ľudí z Bosny ( ak sa nemýlim, lebo v tomto som vždy mala zmätok, kto proti komu bojoval, akého vierovyznania ). Film sa mi páčil aj vďaka pohľadu Luny na celú vec. Vo všetkom som sa s ňou stotožňovala a myslím, že kebyže som z Bosny, bola by som presne ako ona. Áno, doržiavať zvyky, byť moslimkou, ale nie radikálnou, už len z úcty k mŕtvym rodičom, blízkym a priateľom. A v podstate by som celý film ukončila tak, ako ho ukončila ona. Okrem iného, Luna pracuje ako letuška, čo bolo vždy mojim snom. Takže mi bola o to viac bližšia. Každopádne to nie je vôbec sentimentálny film, je to film o živote a o láske z triezveho uhľa pohľadu.(14.9.2011)

  • bassator
    ****

    45th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2010 - HORIZONS - Horizonty (Na putu / ON THE PATH / Na cestě) Pro muslima být muslim je asi to nejdůležitější na světě a to tu suveréně předvedl Amar vůči Luně. Nevěřil bych, že by tak "šťastný" pár, který bych řekl, že je nerozdělitelný, dokáže během kratké doby náboženství takto totálně rozbourat... - 6. 7. 2010 - kino Thermal - Velký sál - Karlovy Vary - 70%(16.7.2011)

  • castor
    ***

    Každý z nich podnikal svou cestu. Ona za otěhotněním, on za nalezenou vírou. Jejich společná cesta se ale začala drolit, jejich vztah se postupně zašlapával do prachu země. On, docela pijan, se totiž po ztrátě zaměstnání a náhodném setkání se starým známým z války obrací k ortodoxnímu islámu. Vzdaluje se nejen jí, ale i všemu, co ho doposud provázelo – zábava, alkohol, sex, radost a prozápadní styl života. Karty a fakta jsou rozdané, záleží na divákovi. Kam se přikloní, režisérka nijak zvlášť neovlivňuje, i když v závěru přeci jen nahrává jí. Jde však o to, čím si musíme projít, než se závěru dobereme. Čekají nás dialogy, které zaujmou, situace, které působí civilně a uvěřitelně. Nelze se však ubránit prázdným a hluchým místům a režijnímu uchopení, které prostě nevtáhne. Nic hlasité nebo naléhavého mi v hlavě po projekci neznělo. A to je, myslím, docela chyba!!(29.10.2013)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace