Recenze (8)
Pán jde. To je trochu málo. ()
Tento film byl velice vyčerpávající, jak při natáčení, tak i při stříhání a sledování. Letocha píše geniální dialogy a jeho chovanci je stejně geniálně vypouštějí do světa. ()
Ačkoliv se mi takové snímky poslední dobou už vysloveně hnusí, musím podtrhnout, že tento je z roku 2003, v této době splňoval naprostý průměr, možná lehce nad průměr. Amatérské filmování nebylo takovou rutinní záležitostí jako je tomu dnes, že kdejaký vocas s mobilem považuje se za reinkarnaci samotnýho Hitchcocka. Tady musím Milanovi trochu přifouknout. Docela by mě zajímalo, jestli by tento postarší materiál nezkusil vzít a neudělal z toho nějaký modernější directors cut nebo něco takového, zfrcnul to na tři minuty a vysral tak slušný a koukatelný kraťas. ()
Když jsem byla malá, měla jsem jednou chřipku, tedy, tu jsem měla pochopitelně víckrát, ale jednou, při té příležitosti, kdy jsem měla chřipku, mi tatínek udělal čaj do svého hodobožového hrnečku s pokličkou. Byl to takový ten půvabný hrneček s obrázkem dvou Asiatek v tradičním oděvu s jakýmsi bejlím kolem nich. Tyhle hrnečky s pokličkou mi vždycky připadaly jako z vodnických pohádek, no krása, dušička by si pohověla. A tenhle krásný hrneček má ten matla z tohoto filmu na poličce taky, což je jediná hezká věc na celém filmu. ()
Dosud jsem viděl dva autorovy filmy a u obou si vystačím s totožným komentářem: Jde o zabití holky nějakým marným režisérovým kamarádem, který čumí na její fotku a vzpomíná na krásné chvíle s ní. Zdaleka nejlepším momentem celého filmu je vteřinový záběr úplňku. Nezapomeňte si přečíst autorův přípis k filmu. JE TO TAM. ()
Má to ducha. ()
Na filmu Chodec bych chtěl ocenit především...safra nic mě nenapadá. No nic, ocením ho alespoň odpadem. ()
Film jak natočený mobilním telefonem, navíc s rozklepanou rukou. A ty rozhovory mě dokonale rozsekaly. Co dodat? Něco na způsob Ceny života s delší stopáží. ()