Náš den přijde

Takže tak, hipstři se nám zdárně množí a s nimi i popkulturní odkazy, které se reflektují ve filmech, které by se daly označit jako "hipsterské". Zatímco třeba 500 dní se Summer nebo Jmenuji se Oliver Tate se těmito odkazy okázale chlubí (cha, vyrůstali sme na Joy Division, posloucháme The Smiths - aneb najdi hipstra, co nebude mít účes jak Morrisey; fotíme na polaroidy, točíme na osmičku, sme divní a hraje nám do toho Alex Turner). Náš den příjde, sám sebe shazuje a bere se s nadsázkou. Aneb když zjistíš, že gotika, cos ji balil přes net, je ve skutečnosti kluk, nabal borku v teplákovce, kup si s dalším šílencem oldskůlové porshe, navleč se do tvídu, kup si kuši a vydej se do Irska. Bude to kůl jak sviň! Opominu-li fakt, že Gavras je svým ironickým a absurdním humorem třeskutě vtipný, stále se tu reflektují vážnější témata, jako kořeny agrese, potřeba jedince nutně patřit do skupiny, samozřejmě xenofobie, (na to, abych brala film jako alegorii homosexuality nejsem dost divoký interpretátor, ale proti gustu...) ... Navíc závěrečná katarze má takovou hloubku a přesah, že i divák, který si do té doby pouze užíval cynický nadhled, najednou musel být dojmut. Nejlepší film Varů, doporučuje deset filmovědců z deseti (nenarazila sem na žádného, kterému by se to nelíbilo)! (MFF KV 2011) ||| 6.8.2015: Po druhém zhlédnutí musím přiznat, že je to vlastně dost gej. (13.08.2011)

Trochu váhám, jak celý film pojmout, jak nahlížet na hrdiny a jejich trip, jak to všechno...no...pochopit... Pokud se ale rozhodnu vzdát všech snah zjistit, jak ti dva vlastně přišli k sobě, před čím ujíždějí, proč tak spěchají, co od cesty očekávají, proč ta kuše, proč si holí hlavu a co tam dělá ta skvělá holčička a vžiju se jen a jen do té tvrdé uvolněné atmosféry plné černého humoru, musím dát čtyři hvězdičky. A navíc si s hlavními hrdiny užiju cestu bez pravidel, hlubokých úvah a morálních bariér. (08.07.2011)

Vzpoura zrzků zvaná Náš den přijde je naprosto geniální. Vincent Cassel tady vypadá jako dokonalý dvojník doktora House (ovšem tady je totální psychouš), Olivier Barthelemy předvádí úžasného maniaka s kuší a celá tahle jízda je neuvěřitelná od začátku až do konce. Režisér Romain Gavras pravděpodobně nemá rád lidi. Ale co, tohle bylo tak zrůdně krásné. A trochu osobní. (08.07.2011)

Absolutní šílenost a divočina, studie nevyrovnanosti člověka, kterej je od mládí utlačovanej a šikanovanej. A jak se říká: "Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne." A tady se to teda utrhlo se vším všudy. Výborný herecký výkony (V. Cassel tomu dává brutálně), skvěle napsaný charaktery hlavních postav - přerod obou, totální změna osobnosti. Takovýhle filmy se moc nevidí a od Francouzů už vůbec ne. A klobouk dolů, že pro režiséra R. Gavrase je tohle prvotina. Čekal jsem od toho něco úplně jinýho, ale nakonec jsem byl mile překvapen i tímhle. (08.09.2014)

Akýsi guru psychoanalýzy ( Vincent Cassel ) vytvára klamstvami, zavádzaním a manipuláciou situácie, ktoré majú pomôcť mladému mužovi v sebavedomí a zbaviť ho komplexu z ryšavosti ( sám psychológ je ryšavý ). Ten sprvu nechápe asertivite, ale rýchlo sa učí, až prekonáva svojho učiteľa. V domnení hľadania identity, pravidiel a svojho sna sa obaja muži dopúšťajú trestuhodného správania. Kontroverznosť filmu zachádza ďalej a ďalej a snaží sa rúcať všetky zvyklosti zväčša nekorektným spôsobom. Dotýka sa rôznych spoločenských tém ako xenofóbia, antisemitizmus, homosexualita, vlastenectvo, násilie, psychologický terror ( nezabudnuteľná scéna vo vírivke ). Nehľadá východiská, všetko necháva na divákovi, jeho vnímaní a chápaní. (29.03.2011)