Projekt Frankenstein

Především je to smutný film. Možná je to o tom, že každého dostihnou jeho hříchy. A je to také o lásce, o nesplněných přáních, o rodičích, kteří špatně vychovávají své děti (či spíš vůbec nevychovávají). Je tu mnoho velmi poutavých scén, pomalých. Je to hodně o emocích, které jsou výborně napsané. A je to také naprosto originální příběh, kde se opravdu nedá tušit, co se stane v dalších minutách. (19.07.2012)

[FF 2011, Bratislava] Docela depkoidné, "frankensteinsky" nemilosrdné a bytostnú nenávisť-nechuť-neurózu statočne prezentujúce. Len keby to nebolo tak prízemne a rozplzlo podané. Nie je reč o uvádzacom úseku kedy Kornél najprv zámerne balamutí (telefonát, vianočný stromček) a potom začne (na place i mimo neho) hrozitánskym konkurzom ničiť nielen uchádzačov, ale aj nás. Počiatočné ukážky násilností vyvierajúce cez exportne obsadeného Rudolfa Frecska majú taktiež ťaživý dopad na nervovú sústavu-ich vyznenie je ozaj zásadné/príkre, no akonáhle sa fáza uvedenia/spoznania skončí a dôjde k preklopeniu do polohy uznania výchovnej absencie-nastane nevítaná stagnácia. Implantovaním "sklenenej" vaty opadá prvotný záujem, skratové konania strácajú podstatu, urputné snímanie "ničoho" zožiera, 70 min. trvá 140 a celok upadá do neplodnej fádnosti z ktorej ho nevytrhne ani (už viacmenej známa) "artová" koncovka. Na dosahnutie želaného premostenia by sa Mundruczó nesmel hrať na Tarra, musel by sa odprostiť od vnucovacích ťahov a mal by porozmýšlať nad tým, do akej miery má cenu negovať diváka. Lebo chyba nie je v predkladanom posolstve, ale v jeho "umierajúcom" interpretovaní, ktoré popri iných festivalových konkurentoch jednoducho neobstojí. Nemať takú slabosť pre maďarskú tvorbu, nasolím tam prísne dve, takto tri s výkričníkom. (31.03.2011)

----- "Kdo je můj táta ?" ----- "Nemáš tátu !" ----- Vyhrocené drama, které není ani zdaleka tak lhostejné (nebo tak ujeté), jak se tváří ... a přes svůj předstíraných chlad dokáže uhranout. O jednom velice zvláštním chlapci, který to myslel dobře ... v podstatě ... ale nebylo mu to nic platné, neboť osud mu nebyl nakloněn - a prověřoval ho tak, že prostě NEMOHL obstát. Finále je trochu zavádějící, řekla bych. Nejde ani tak o to, že se odehrává úplně jinde - a probíhá úplně jinak, než bych byla čekala ... při vší snaze prostě nedokáže zodpovědět většinu otázek, které mě průběžně napadaly. Obvykle nepotřebuju mít všechny příčiny a následky naservírované na stříbrném podnose, jenomže tady převážil dojem, že na zajímavě rozehranou zápletku rezignoval především režisér. Škoda ... potenciál tu byl ... 3,5* (28.04.2014)

Maďarsko-německý film hororového ražení má být modernizací klasického příběhu o Frankensteinovi. Takřka celý se odehrává v opuštěném domě, kde už žije jenom starší žena se svým manželem, nevlastní dcerkou a příbuznou dívkou Magdou. Dům má pronajatý ke svým zkouškám a castingům známý filmař; při jednom výběru neherců do filmu dochází k vraždě. Zavražděnou je ona nevlastní dcera paní domácí, vrahem je - jak se záhy dozvídáme - její syn, který se pak ukrývá před spravedlností po opuštěných bytech, stačí se tam zamilovat do Magdy a zabít svoji matku i jejího manžela. Po delší době vyjde najevo, že tento psychopat je také synem onoho režiséra, který jej chce před spravedlností vrátit do ústavu a nakonec s ním prchá do rakouských Alp, kde dojde k autonehodě, při níž je duševně nemocný zločinec smrtelně zraněn... Slabá místa tento film má, zvláště výkony herců jsou jenom průměrné, příliš brzy je divákovi jasné, že všichni v domě budou povražděni (kam jen ale zmizela Magda?); ke kladům patří umístění děje do ponurého polorozpadlého domu. Slušné tři hvězdičky, Magda i ta zavražděná dívka byly hezounké. (08.08.2014)

Snímek se vyznačuje výborně zvládnutou formální stránkou - delší záběry bez střihu, depresivní obrazy omšelých částí Budapešti (hřbitov, budova, do níž je situována většina děje, sníh...), či uvěřitelné herecké výkony (např. charismatický režisér Kornél Mundruczó, který ve filmu hraje také režiséra (snad je ve skutečném životě míň nasranej), potěšující vedlejší role známého maďarského herce Miklóse Székelyho, či ústřední postava mladíka hraná Rudolfem Frecskou - z něj ta životní nechuť přímo čišela). Po strhujícím úvodu ("pohodové" telefonáty v autě, scéna s vánočním stromkem, konkurs (!! - asi nejlepší pasáž z celého filmu - nemilosrdný Mundruczó ponižuje "herce" před sebou a s naprostou samozřejmostí jim zadává intimní úkoly), náhlá smrt ) jsem se cítil příjemně natěšený. Jaké však bylo mé zklamání, když film zanedlouho sklouzl k poměrně plytkému rodinnému příběhu. Ano, je mi jasné, že se jedná jen o kostru a to hlavní oč kráčí že je atmosféra, zobrazení zla, nechuti k životu... Ale to by musel být Projekt Frankenstein udělán lépe. Hraje na city, postavy efektně hynou jako mouchy (dívka - polonahá, otec - působivý "krvavý střik", matka - krev vytékající z hlavy na bělostném sněhu) a je pravdou, že není nikdy jasné, co bude zrovna následovat. Problém je v tom, že Mundruczó se nás snaží svým formalismem, vánoční depresí, nesmyslným až náhodným násilím donutit hrát s ním jeho hru na zoufalství. Narozdíl od svého krajana Bély Tarra, který vytváří obdobné snímky (Prokletí, Satanské tango) však ve své snaze selhává - možná je to přílišnou rozmělněností a banálností děje, možná příliš kýčovitým formalismem, buď jak buď, dle mého soudu "to" na začátku měl, ale po patnácti minutách "to" ztratil. A pak už se jenom vezete a nudíte se. Nicméně nápad dobrý a myslím, že na nějaký další režisérův kousek se určitě rád podívám. (30.09.2010)