Zvedá se vítr

Miyazaki tentokrat v realistickem modu a bez fantasy, ale stale nadherne kresleny a animovany. Joe Hisaishi si hraje s evropskymi motivy a pribeh je nezvykle dospely o tvorbe kamikaze kachen, to vsechno je v poradku, ale cele to je na muj vkus mozna az prilis rozvlacnele a finale vysumi tak trochu do ztracena. 7/10 (14.07.2014)

Jiné Mijazakiho filmy mám většinou ráda, ale je to hlavně kvůli exotické a kouzelné atmosféře. The Wind Rises je "jen" přibarveným (pseudo)životopisem konstruktéra oněch známých japonských stíhaček Zero. A i v animované formě je to pro našince zábavné přesně tak, jak to zní na první poslech. Ten příběh prostě není silný, a pokud si hned neuvědomíte, že má vlastně jít o jakousi biografii, pak se budete nudit ještě víc. Několik věcí je ale fajn: klasicky rozkošná Mijazakiho animace, zajímavá atmosféra Japonska začátku dvacátého století a vztah hlavního hrdiny Jira s jeho vyvolenou dívkou. Pokud ale nejste fanoušky mistra Mijazakiho nebo historie letectví, tak tenhle film nemůžu úplně doporučit. (25.06.2014)

Miyazakiho nejdospělejší a nejrealističtější film který je zároveň dechberoucím mástrpísem. Animace je naprosto bezkonkurenční a koukat na davové scény kde každá postavička žije svým vlastním životem nebo sledovat hustý kouř z motorů ve víru vrtulí to je prostě mazec. Příběh obyčejného člověka ve víru svých snů a událostí doby je lidský, civilní, vtipný i napínavý a dokáže dojmout přestože netlačí na pilu a snaží se vyhnout osvědčeným melodramatickým fintičkám na slzyčky. Jeden až nevěřícně kroutí hlavou jak snadno Miyazaki dokáže přetavit na první pohled nezáživné téma v chytlavou podívanou která s přehledem drží pozornost až do konce. Jestli jde opravdu o mistrovu rozlučku, tak je to rozlučka ve velkém stylu, přesto stále plná pokory, skromnosti a důstojnosti. (22.11.2014)

S filmovým průmyslem se Myazaki loučí dostatečně kvalitním dílem. Řemeslo za léta u filmu zvládl více než na výbornou, např. takové tetelení vzduchu za letního dne nad rozpálenýma kolejema, vycházení cigaretového kouře v přesné trajektorii mávnutím ruky... Pohádku konstruktéra opouštíme akorát včas, jinak by si pošramotil romantické renomé při ukázce vlastností vražedné a sebevražedné zbraně. (25.06.2014)

Mijazakiho zasněná báseň, opravdu úžasně animovaná a se spolehlivě krásnou Hisaišiho hudbou. Řekl bych, že stejně jako - nebo ještě více než - o Horikošim je Zvedá se vítr výlet do duše samotného Mijazakiho a  zpráva o nesnadném životě v tehdejším Japonsku. Takový životopis, jakkoliv je idealizovaný, může Horikošimu závidět řada jiných osobností, které se dočkaly jen obyčejných hraných snímků bez špetky fantazie a podle okoukané šablony. (19.11.2023)