Život v jednom dni

Deň v životoch rôznych ľudí 24. júla 2010 bol v mnohých prípadoch zaujímavý, i nič nehovoriaci zároveň. Narodenie malej žirafky v pražskej ZOO, kórejčan cestujúci naprieč zemeguľou za zjednotenie Kórei, kábulský fotodokumentarista snažiaci sa dokázať, že Afganistan nie je nebezpečná krajina, homosexuál priznávajúci svoju orientáciu starej mame a tak ďalej a tak ďalej. Množstvo emócií však sršalo aj z letmých záberov (usmievavé španielske dievčatko). Zjednotenie množstva videí do výsledného celku muselo dať množstvo roboty. Life in a Day určite stojí za pozornosť, ide o zaujímavý počin. (10.06.2013)

Jeden z filmů, u kterých hodnocení není důležité, protože na každého zapůsobí úplně jinak. Originalita se tomu nedá upřít a nutno smeknout před Macdonaldem, že se prohrabal tisícema hodin materiálu a sestříhal výsledný tvar. Přesto si nemůžu pomoct, ale ty technologický rozdíly mi tam vadily docela hodně. Jednou koukáme na ruční a amatérskou kameru, za moment hned na takřka profesionální práci. Těžko se na to zvyká. Taky mi přišlo, že to trošku prvoplánově hraje na emoce. Škoda, že tu zkrátka někteří lidé jsou víc a jiní méně. Uznávám ale, že je to těžká práce. Hudba se ale povedla velmi dobře a dokonale podkresluje atmosféru. Uvedení na plátno se dá pochopit, ale na menší obrazovce nebo monitoru by to asi vypadalo líp. Pro mě lehce nadprůměrný dokument, který by mohl ukázat cestu, jak dál. Hezké zamyšlení nad pomíjivostí běžného života. 60% (19.07.2011)

Tento projekt podle meho nazoru vubec nevyuzil potencial, ktery mel. Je z neho ani ryba ani rak, neslane, nemastne, zapomenutelne dilo postradajici odvahu a zajimavejsi rezijni koncepci. Film neni mozaikou zivota na planete, protoze je v nem udalosti velmi malo. Vzhledem k tomu, kolika hodinami materialu se tvurci presentuji, tak tragicky malo. Film neni umelecky, postrada myslenku, sdeleni, poselstvi. Ve filmu neni nic, co bychom nevideli jiz mnohokrat drive a zajimaveji. Shrnuto a podtrzeno: pokud touzite po informacich, zadne nedostanete, podivejte se na Cestomanii. Pokud si chcete uzit film o planete, podivejte se na Koyaanisqatsi a podobne filmy. Pokud chcete videt stripky ze zivota lidi, prohlizejte videa na Youtube. Tento film je od vseho trochu a dohromady nic. (29.01.2011)

Hned z kraje vyvstává otázka, jak přistupovat k dokumentu tohoto typu, kde se nemůžeme opírat analýzu formálních prostředků ani o jiné osvědčené postupy. Jednoznačně se nedá nápadu upřít originalita či hravost celkového zpracování, přeci jen je ale možné zanořit se více do struktury, více ji prozkoumat. Proč je film protkán několika konkrétními příběhy, které jsou daleko výše, než příběhy jiné, jaká témata film otevírá, zdali na ně reaguje apod. Klíčem je nepřistupovat k Life in a Day jako ke sbírce exotických a vtipných videí, které jsou mnohdy nápaditě natočeny, ale rozvinout výchozí myšlenku - potřeby/problémy/touhy lidí jsou si v rámci světa podobné - podívat se, s jakými stereotypy (o náboženství aj.) film pracuje. Life in a day přeci není jen oslavou života, to by bylo příliš jednoduché:) (10.07.2011)

Důležité je si uvědomit, že to nemá být „objektivní“ dokument. Je zkreslen nejen iniciátory akce, kteří vybírají a stříhají, ale hlavně samotnými přispěvateli. Jako celek ovšem skvěle ukazuje, co všechno lze zahrnout pod pojem amatérský film. Jsou tady propracované části s perfektní kompozicí i dialogy, na druhou stranu i exhibicionistické záběry ze záchodů, portréty rodiny, zvířat a přírody. „Svůj den“ natáčeli studenti i začátečníci, používal se různý materiál - od profesionálních kamer až po rozzostřené záběry z mobilů. Samozřejmě zde dochází ke zdůraznění určitých problematických společenských motivů, to ale pořád projektu neubírá na síle. Je zde množství témat, které se vzhledem k Life in a Day nabízí zkoumat. Třeba i jen samotná lidská prezentace (či prezentace "lidstva jako celku") Berlinale 2011 – Panorama. (27.02.2011)