St. Helen's Island
Obsahy(1)
Příběh zpěváka Františka, člověka sobeckého i milujícího, který se živil jako hudebník na zaoceánských výletních lodích. Postupně se odcizil své rodině a zůstal sám. Na radu přátel se vydává hledat dceru do tisíc kilometrů vzdálené krajanské vesnice Svatá Helena v rumunském Banátu. Setkání s lidmi, kteří žijí v souladu s Bohem a přírodou a pátrání po dceři, která o sobě nedává vědět, nakonec smíří Františka s myšlenkou, které se s přibývajícím věkem tak bojí, že dožije život ve vyhnanství samoty. Věci však dostanou nečekaný spád... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (29)
Hlavním důvodem, proč hodnotím Ostrov svaté Heleny pozitivně, je jeho neotřelost, originalita a uvědomění si své "menšinovosti" oproti českým pokusům o megafilmy. Ve spoustě ohledů je to totiž snímek nekvalitní. Kamera je amatérská, herecké výkony jak z Ordinace v růžové zahradě, příběh o "prozření" nijak zvlášť jedinečný. Film je to ale malý, ve všech směrech. Ví to o sobě. A právě na té upřímnosti a skromnosti staví (možná paradoxně) své nekvalitní kvality. ()
Aneb Ládi Kerndla výlet do rumunského Banátu. Esteticky i obsahově Ostrov dokonale zapadá mezi bulvární portréty slavných (resp. těch, kteří by slavní ještě chvíli být chtěli), ačkoli přesnější žánrové zařazení není jednoduché a nejspíš v něm neměli jasno ani tvůrci. Na psychologické drama jde o dílko ostudně zjednodušující – hrdina neprodělává žádnou proměnu a na konci se zdá být stejně nezpůsobilý žít bez osobní kuchařky a pradleny jako na začátku. Na speciální díl Cestománie, k němuž má prostřední cestopisná část poměrně blízko, je to zas neskutečně r o z t a h a n é – jako kdyby tvůrci v zájmu česko-rumunského přátelství nechtěli vystřihnout jediný záběr krajiny, jedinou hlubokou pravdu vesnické stařenky. Snesitelná je tahle programová vycpávka díky své délce, roztomile mizerným scénám typu Kerndl kontra pizza s kečupem a napínavému čekání, kdy se konečně objeví titulky slibovaná Vilhelmová. 30% ()
Když je mně špatně a ležím v horečkách s chřipkou a chcípu, tak mně každý film přijde jak od Spielberga. Tohle neplatí o filmu, co se v našich kinech moc neohřál. Chraplák Ladi Kerndla, co si hraje už nějaký ten pátek na českého Franka Sinatru, je pak to jediné, co si lze na filmu zapamatovat spolu s jeho perfektními jazzovými výstupy v klubu. Se závěrečným zpěvem Vilhelmové trošku přestřelili. V nemoci je každý rád, když je pohlazen po duši a to bylo od tohoto filmu hezké, ale jinak nemá moc co nabídnout. Respektive, svoji šanci zařadit se k divácky vyhledávaným českým titulům zcela propásl. Předně Kerndl herec nedosahuje kvalit Kerndla hudebníka. Fajn, po vzoru "naturščiků" šel do toho, ale ovládat hlas umí hlavně ve zpěvu, jinak neodboural svoji moravštinu, jejíž dialekt "dobrééé večer" lze omluvit původem jeho postavy z Brna. Jeho neherectví o to více vynikne v obklopení hereckými profesionály. Nemyslím si však, že by svoji roli až tak zfušoval. Hrál, respektive většinou odříkával, v rámci svých možností a s nulovými hereckými zkušenostmi před kamerou, celkem snesitelně. Film zfušoval režisér Vlastimil Šimůnek. Chtěl si vyzkoušet po práci pro televizi také film pro kina, ale takhle se pro velká plátna netočí. Technická stránka filmu je ryze amatérská. Námět je silný. Stárnoucí hudebník neví, kolik mu ještě zbývá času, poté, co je mu diagnostikována zákeřná plicní choroba a jeho touha vycestovat za jeho dcerou do Rumunska se kterou se rok neviděl, je silnější, než obcházející smrt. S tímhle si režisér však nevěděl rady. Přišel s filmem, který se vleče odnikud nikam a co se vleče neuteče. V tomto případě se neotřelý námět proměnil na amatérskou a nefunkční fušeřinu s prvky nedomrlého dokumentu, to když se v ději přeneseme do rumunské vesnice, a jisté je jedno, tohle v kinech nemělo co pohledávat. I když z toho sálá relativní pohoda, těžko se o filmu dá psát jako o vynikajícím českém počinu. Lépe mu sluší televizní obrazovka. Jako plus vidím vedle autenticky nasnímaných brněnských lokací, neokoukaného Kerndla a spolu s ním slibný potenciál námětu, částečně volně inspirovaný a čerpající ze skutečného hudebníkova života, i jeho soukromého archívu ze zaoceánských lodních cest, který se ovšem v mimořádně fádní režii a celkové realizaci, utopil. Kerndlovu dceru mohla hrát jeho skutečná dcera Tereza. Film jako je tenhle rozhodně nepomůže českému filmu z krize. 40% ()
V poslední době se setkávám s názory, že Češi snad už ani neumějí udělat opravdu kvalitní film a bohužel jsem donedávna musel souhlasit! Až na pár vyjímek jako Protektor či Habermannův mlýn se tu u nás opravdu hemží směs vykrádaček (Ženy v pokušení ) s příběhy, kterým by to snad i víc slušelo jen v televizi. Celkově 80% - minimálně 10% a ostatní procenta jsou za odvahu do podobného projektu jít, bravurně ho zrealizovat a ukázat lidem, že naše kinematografie se neřítí do propasti! ()
Viděl jsem i neherce hrát, ale OTÁZKA: Když postavíte Laďu Kerndla vedle koně, kdo z nich zahraje líp? ODPOVĚĎ: I ten postroj na koně je nejmíň o tisíc rumunských kilometrů před Kerndlem. Chudák chlap neumí mluvit, neudýchá ani zpěv. Příběh by nebyl tak úplně ztracený, a ani s Bobkem, který podle očekávání natáhl bobky a dobře udělal, když z tohohle průseru vycouval dřív. Vlastimil Šimůnek je zvyklý točit dokumenty, což je druhý průšvih tohohle kino(!)filmu. Helena totiž nevypadá jako improvizace, ale jako dokument. Špatný, amatérský a groteskně nesmyslný. Zajímavě vypadají jen retro záběry, kterými se film hemží. Recenzenti se čtyřmi hvězdami lehce přestřelili. Vorel a jeho "Miliardář" má už menší odstup od "konkurence". ()
Reklama