The Iron Horse
Oceľový tátoš
Režie:
John FordScénář:
Charles KenyonKamera:
George SchneidermanHrají:
George O'Brien, Madge Bellamy, J. Farrell MacDonald, George Waggner, Fred Kohler, Gladys Hulette, Will Walling, Peggy Cartwright, Chief Eagle Wing (více)Obsahy(1)
V roce 1924 filmové studio Williama Foxe uvedlo do kin celovečerní hraný němý film, jehož děj se z větší části odehrává na Divokém západě. Hrdinou je Davy Brandon, jenž jako dítě přihlíží tragické smrti svého otce, který je zabit Indiány. Naštěstí se mu podaří z této těžké situace uniknout do bezpečí. Později hledá vrahy a uchází se o ruku přítelkyně z dětství Miriam Marshové, jejíž otec je jedním z hlavních stavebních inženýrů transkontinentální železnice. K její realizaci napomohla hlavně smlouva, v níž v roce 1862 americký president Abraham Lincoln potvrdil podmínky, za nichž Union Pacific a Central Pacific mohou dráhu postavit. Cesta železnice je dlouhá a její tvůrci musejí při tak náročné stavbě překonat takřka nekončící řadu překážek. Davy Brandon při tom pomáhá prosadit původní projekt svého otce... Režisér a producent John Ford se při natáčení tohoto westernu pokusil vyhnout zbytečné velkoleposti a spíše nalézt jakýsi pocit autentičnosti: proto při natáčení bylo vybudováno několik kilometrů železniční trati, na obou stranách vznikla místa připomínající někdejší první osídlení bělochů v Nevadě i město. Na filmu sice spolupracovalo více než 5000 statistů, ale zůstala zdůrazněna důležitost lidské pomoci a spolupráce v okamžicích nebezpečí, při zdolávání Skalistých hor i pouště. Dramatické okamžiky a napětí důmyslně střídají chvile plné sentimentu, nechybí bouřlivé masové scény i působivé záběry jezdců na koních na pozadí nebe. V řadě filmových pasáží Ocelový oř zaujme svojí vizuální nápaditostí, využitím současného natáčení několika kamer (například při útoku Indiánů nebo různými pohledy na jedoucí parní lokomotivu). Film, který u nás dosud nebyl uveden na televizní obrazovce, vysíláme ve virážované verzi (v jemném barevném tónováním) a s hudbou Williama P. Perryho, jež byla Pražskými filharmoniky natočena v Praze. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (30)
Scénář: Charles Kenyon .. D-O-N-E-! neslo se 10.5.1869 všemi telegrafními dráty po celých Spojených státech amerických. Transkontinentální stavba železnice, budovaná z obou stran oceánu se o sedm let dříve setkala a to byl určitě důvod k pořádné oslavě, neboť šlo o historickou událost. John Ford (do dnešního dne jsem jeho tvorbu znal jen z několika tématických dokumentů), guru westernového žánru, zpracoval téma velmi zajímavě. Samotnou stavbu železnice a všechny problémy s tím spojené ukazuje až dokumentárně. Obchodní intriky, indiáni komplikující stavbu nebo samotné soupeření dvou proti sobě stavících společností. Mezi tím vším nezapomněl ani na příběh několika postav linoucí se dějem. Mnohem zajímavější je ovšem zpracování. Výprava je velkolepá, velké množství komparsistů staví železnici doslova přímo před očima. K tomu kamera úžasně zabírající rozmanitou scenerii divokého západu, plnou potyček a soubojů. Ford tímto filmem složil velkou poklonu tisícům mužů, v jejichž potu, dřině, nezdolném úsilí a námaze tato železnice vznikla. ()
pateticka nuda a misty az frustrujici podivana na strane jedne (zdlouhave zabery na stado krav se pozdeji ve filmu nastesti neuchytily) a vcelku prijemne zjisteni, ze lide pred 100 lety nemeli 3 oci a nechodili pozpatku na strane druhe. pro milovniky cernobilych dokumentarnich zaberu na americkou prerii (nebo buhvi co to tam vlastne je) je to mozna zabava, pro nas ostatni ztrata casu. tahle "klasika" uz kapanek drhne. ()
Tradiční americký patos v embrionálním stádiu, které jaksi mimoděk vyvolává svou dobovou strnulostí, přepjatostí i naivitou upřímné pobavení a zaujetí, jaké je filmům němům éry vlastní. Narozdíl od ideově i vizuálně brilantního a sofistikovaného filmu německého udivuje Ocelový oř spíše některými technickými vychytávkami a též tím, že vpodstatě předdefinovává pozdější podobu westernů. Na tenhle film se už dá dívat pouze s lehkým úsměvem na rtech, neboť prvoplánová smíšenina melodramatu a oslavy práce železničářů vyznívá už vskutku čistě dobově. Přesto (či právě proto) nádherná ukázka němého řemesla a film v pravém slova smyslu kanonický. ()
TV/// Obsazení 7/10 Děj 8/10 Hudba 10/10 Efekty 7/10/// +obsáhlý děj, zajímavé texty (příběh, scénář), hudba z Pražské filharmonie, rozeznatelné postavy (herci), řekl bych na tehdejší dobu hodně dobré technické zpracování -přeci jen je to delší/// Ocelový oř je podle mě úchvatné dílo. Sice musíte přihmouřit oči nad rokem vzniku. Pokuď to však uděláte a přistoupíte na technické zpracování snímku. Tedy, že je bez mluveného slova, má horší obraz...tak se vám dostane pozoruhodná podívaná. Navíc je to možná první western. Doprvází ho vydatná hudba. Nebýt jí, tak jde film hodně dolů. Mě navíc osobně zaujal děj, byl zajímavý, nenudil, odehrával se v něm velkolepý příběh. Jsem rád, že jse tenhle film viděl./// Celkem 80%/// ()
No asi nejvýraznější slabinou tohoto filmu je délka. Kdyby to mělo tak o 30 - 40 minut míň, tak si myslím, že by příběh působil mnohem kompaktněji a ne tak rozkouskovaně. I když na druhou stranu je fakt, že důležitý nebyl příběh hlavních hrdinů, ale příběh samotné železnice Union Pacific. Z filmařského hlediska je všechno naprosto bez chyby. Skvěle udělaný a výpravně pojatý scény, kdy Indiáni přepadávají vlaky, nejrůznější přestřelky atd. ()
Galerie (39)
Photo © Fox Film Corporation
Reklama